Jeden z mnoha takto pojmenovaných českých a moravských kopců dominuje
i severozápadnímu podhůří Orlických
hor. Protože vystupuje mezi obcemi Deštné a Plasnice, říká se mu též
Deštenský nebo Plasnický Špičák. I ze vzdálenějších míst je nápadná jeho
poněkud "tupá" špice, utnutá na severním okraji etážemi kamenolomu.
Špičák (841 m) vystupuje už za hranicí Orlických hor a je nejvyšším bodem
rozlehlé Podorlické pahorkatiny. Téměř dva kilometry dlouhý hřbet zvýrazňuje několik
skalnatých kamýků, tvořených, stejně tak jako stěna někdejšího kamenolomu, tmavou vyvřelou
horninou gabrem a gabrodioritem. Kameniva z lomu na Špičáku se požívalo především při
stavbě předválečného opevnění a později také ke zpevňování cest a silnic.
Na vrchol Špičáku - kde je zabudovaný bod
geodetického etalonu a zábradlí z řetězů - stoupá sice neznačená, ale zřetelná
cesta od turistického rozcestí (např. se žlutě značenou trasou ze 4 km
vzdáleného Deštného) kolem někdejšího lomu. Bývala tu Mědílkova vyhlídka,
kterou už dříve zlikvidovala postupující těžba.
I nyní však patří odlesněný vrcholek nad hranou kamenolomu k místům opravdu krásného
výhledu. Za jasných obzorů je odtud vidět daleko do východočeské krajiny s "tabulemi"
Boru a Adršpašsko-teplických skal, Jestřebími a Vraními horami, Krkonošemi,
Ještědsko -
kozákovským hřbetem, Zvičinou,
kopci kolem Jičína, Kunětickou horou
a samozřejmě i blízkým Podorlickem.
