Špičák (735 m), výšlap na výrazný vrchol na Vysočině jihozápadně od Jihlavy

Na Špičák i na Vysočině

Kdybychom si dali práci se statistikou pojmenování našich hor a kopců, pak bychom nepochybně došli k závěru, že k "nejfrekventovanějším" patří název Špičák. Se Špičákem – Velkým nebo Malým, či s jiným přídavným jménem – se setkáme snad v každém našem pohoří a inspirací k jejich pojmenování byl většinou ostrý tvar kopce nebo alespoň jeho vrcholové části, dominující širokému okolí.

K nejznámějším patří Špičák na šumavském Královském Hvozdu, celou řádku "Špičáků" najdeme v Krušných horách a z mnoha dalších příkladů zmiňme alespoň nejvyšší návrší malých hornatin – Královecký Špičák ve Vraních horách, Ruprechtický Špičák v Javořích horách a Božanovský Špičák v Broumovských stěnách.

Na táhlých hřbetech a převážně oblých návrších Vysočiny – Českomoravské vrchoviny – bychom návrší s názvem Špičák asi nehledali, ani zde však nechybí. Vystupuje asi 10 km jihozápadně od Jihlavy, ovšem zeměpisci jej neřadí do Jihlavských vrchů, ale už do Brtnické vrchoviny (pojmenované podle říčky a městečka Brtnice), která je součástí Křižanovské vrchoviny.

Špičák na turistické mapě

Vrch Špičák vrcholí v nadmořské výšce 735 m a jeho zalesněný hřbet, sledující severojižního směr, je hodnotnou přírodní partií s několika chráněnými územími. Vrcholová část s přilehlým hřbetem Velké javoří byla dokonce vyhlášena národní přírodní rezervací Velký Špičák, chránící už čtyřicet let v podstatě přirozený smíšený les (se starými jedinci buku, javoru, jilmu i jedle) a typickým bylinným podrostem. Tímto romantickým územím částečně prochází modře značená cesta.

Nejvhodnějším východiskem k vycházce na Špičák je město Třešť na silnici i železniční trati z Jihlavy do Telče. Třešti dominuje renesanční zámek (využívaný jako hotel), od něhož cesta vede zprvu údolím se soustavou chovných rybníčků. V lese pak mineme altánek s informační tabulí o hlavních hodnotách zdejšího chráněného území.

Smíšeným pralesním porostem pak cesta stoupá členitým svahem se spoustou rulových skal, modelovaných mrazovým zvětráváním a mnohde už rozrušených do balvanitých sutí. Skalnatý je i vlastní vršek Špičáku, obklopený statnými kmeny letitých stromů.

Na vrcholu Špičáku je turistický rozcestník. Modré značky odtud pokračují přes 1,2 km vzdálený Malý Špičák k severu (došli bychom po nich až do Jihlavy), po zelených lze sestoupit do obce Jezdovice, žluté značení (s cestou do Suché na silnici č.38) protne na východním svahu další "pralesní rezervaci" V Klučí, vzniklou spojením původních chráněných území (už od roku 1933) Kloc a Loučky.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.