Plešivec (1 028 m n. m.), hora a horská turistika v Krušných horách

Plešivec - čedičový vrch, jedna rozhledna a dvě chaty

Tak jako je pleší na pánských hlavách mnoho, je i hor - Plešivců s velkým "P" v naší zemi povícero. Nejvyšší je asi ten nejméně známý Plešivec v Krkonoších (1 210 m) - který se nachází jako nejzápadnější "tisícovka" Krkonoš hned vedle Lysé hory a Kotle nad Harrachovem, pak podle výšky následuje ten "náš holohlavec" v Krušných horách a nejnižší, ale asi nejkrásnější je Plešivec (654 m n. m.) v Brdech (Třemošenská vrchovina), kde jeho kamenná moře s nostalgickým klidem pozorují okolní vojenský prostor v okolí Jinců. Jako by se kamenů problém radaru vůbec netýkal…

Bratři Slováci mají městečko Plešivec (218 m) v lůně Slovenského krasu a tento dal název jeho geomorfologickému celku - Plešivecká planina. Podobně jako Plešivce jsou na tom s porosty na vršcích Lysé hory - těch je ještě více. Pro nás horaly je to dobré - aspoň jsou z vrcholů výhledy!

Plešivec v Krušných horách se nachází v centru Klínovecké hornatiny a je viditelný již zdálky ze všech světových stran. Vystupuje z okolní krajiny jako oblá kupa se zarostlými suťovými poli a když je hezky, vidíme jako třešničku na dortu i věž rozhledny, která je tady za odměnu. Bez ní by totiž výhled z asfaltového parkoviště u chaty nebyl zdaleka tak dokonalý a to díky stromům okolo.

Plešivec je spojen pupeční šňůrou s vesnicí Abertamy, které byly založeny již v roce 1529 jako hornické městečko. Jak jinak - vždyť i název Krušné hory je od slovesa "krušit" - tedy těžit. Nyní je však život v Abertamech opravdu docela krušný - nedá se říci, že by v nich nějak pulzoval život. Dříve je držely nad vodou "Rukavičkářské závody" a byla zde vojenská posádka - dokonce zde sloužil na vojně můj bývalý šéf na ocelárně - Ing. Z. M. (1939).

Z neznámých důvodů mi to utkvělo v paměti. Dnes tady pro změnu "slouží" v různých krámech šikmoocí Vietnamci a Vietnamky, avšak jejich skutečný hlavní "základní tábor" je v nedalekých Potůčkách na hranicích, kde je největší tržnice tohoto druhu u nás a možná i v celé Evropě. Hlavní klienti "aušusového" zboží jsou Němci. Je pozoruhodné, že tam jezdí nakupovat i "lázeňáci" z Jáchymova, kteří by měli mít úplně jiné starosti. Ale budiž.

Vyhlídková věž byla na vrcholku Plešivce postavena již v roce 1888 právě nadšenci z Abertam a hostinec z roku 1895 byl přestavěn na hotel v roce 1908. Vyhlídková věž byla vestavěna do objektu a nahoru byla vybudována i silnice. Dnes je horský hotel po rekonstrukci a klíče od rozhledny si můžeme vypůjčit za 10 Kč ve výčepu - rozhled skutečně stojí za to.

Jedná se osmibokou - šestnáct metrů vysokou věž, na níž můžeme vystoupit po 66 schodech, nahoře je krytá vyhlídka s vnějším ochozem. Vidíme kus západních Krušných hor i německého Erzgebirge (Rudohoří - původní název Krušných hor), Sokolovskou pánev, Slavkovský les, Doupovské hory a mnohdy i část Českého středohoří a Středočeské pahorkatiny.

Jako na dlani je blízký Klínovec (1 244 m) s televizní věží z roku 1967 - nejvyšší bod Krušných hor i Fichtelberg (1 215 m), nejvyšší hora Saska. Bývá vidět i Dyleň v Českém lese, jenž se tyčí nad středem Evropy (jeden z mnoha) na hranici s Německem na jižní straně. Rozhleden kolem je také povícero - Klínovec, Fichtelberg, Bärenstein, Auersberg, Blatenský vrch či "Pajndl" na Tisovském vrchu nad Nejdkem.

Vedle parkoviště stojí nahoře nad chatkami význačný rozcestník turistických cest - můžeme putovat z Jáchymova přes Nové Město (9 km), z Abertam (3 km) nebo ze Pstruží (3 km), dále je možno sem dorazit i z Merklína (5 km). Já jsem za poslední roky vyzkoušel všechny trasy, nejraději však chodím přes Plešivec z Abertam do Jáchymova. Nejbližší železniční zastávka je odtud v Perninku - asi 7 km.

Je však třeba zdůraznit, že bohužel asi nejvíce návštěvníků přijede autem - z cesty z Abertam směrem na Boží Dar či Jáchymov míří na vrchol odbočka jižním směrem a asi po třech kilometrech dobrodružné jízdy v zatáčkách jsme nahoře. Zvláště si tento hotel oblíbili sousedé z Německa - bývalého NDR z pochopitelných důvodů - nostalgické vzpomínky i levnější jídlo a pivo vysokých kvalit. Gastronomie a česká kuchyň zvláště je jedním z jejich význačných koníčků. Takže normální turista s batohem si zde mnohdy může připadat jako méněcenný tvor. To se jednou stalo mi s kamarády, když jsme zde nocovali. Ale pochopitelně to nemusí platit vždycky - záleží na momentální situaci.

Ale pozor! "Ještě nebylo jaksi, aby nebylo kteraksi!" - říkávala moje prababička Augusta, jenž se dožila 98 let a pamatovala mnohé. O pouhých osm metrů výškových níže je to pravé "ořechové" pro zpocené našince, jenž nahoru vyfuněli žízniví po svých - horská chata Orion.

Dřevěná, útulná, dobré pivo, výborná kuchyně za přijatelné ceny (na rozdíl od vyšší "kolegyně") - vyzdobená stovkami starých pivních láhví s etiketami (člověk si nostalgicky zavzpomíná), turistická známka, horské razítko a co je nejpodstatnější - vynikající šéf s šedivými vousy. Je to navíc znalec hor, bývalý náčelník horské služby v těchto krajích a dá se s ním fajn popovídat. Takže dle mého názoru není co řešit!

Asi 1 km směrem na východ se nachází tzv. Švýcarská bouda, ale v poslední době se mi ji nepodařilo zastihnout otevřenou. Snad se to již zlepšilo - název je velmi optimistický. Mám na toto místo zajímavou vzpomínku - kráčel jsem tudy v roce 1995 ze Pstruží a těsně vedle mne se "zhroutil" za absolutního bezvětří dole prohnilý dřevěný sloupek rozcestníku turistických značek. Málem to spadlo na mne, jako by to chtělo něco symbolizovat. Byl jsem autem, tak jsem si nahoře raději výjimečně nedal pivo. A světe div se, v Jáchymově mne pak při cestě zpět kontrolovali a nechali foukat policajti - jako by mne ten rozcestník chtěl varovat.

Takže - návštěva v Krušných horách v této oblasti (Krušné hory měří na délku 130 km) bez rozhledů z Plešivce není plnohodnotná a podle zákona pravděpodobnosti by vždy aspoň jedna z uvedených chat měla být otevřená. Výhledy opravdu stojí za námahu horského výstupu. Když je špatné počasí, jistí to v okolí třeba muzeum v Horní Blatné či nedaleké Vlčí jámy pod Blatenským vrchem (také rozhledna) - což jsou pozůstatky cínových dolů, kde leží i v létě zbytky sněhu. Ale pozor - sníh se nesmí krást, jak to provedli před několika lety naši severní sousedé hovořící germánským jazykem. Naštěstí byli dopadeni - tak je to správné! Takže se asi krade skutečně všechno a všude. Byly toho tenkrát plné noviny a tuším to ukazovali i v televizi.

Plešivec, turistická mapa

To potvrzuje i následná příhoda. V květnu roku 2008 jsem šel jednou přes týden na Plešivec z Abertam. K chatě se nahoře přichází průsekem lesa přes asfaltovou cestu, která se pak prudce zatáčí doleva na parkoviště u hotelu. Dolů po cestě kráčela asi padesátiletá korpulentní dáma v sukních a lodičkách, a když nesla v jedné ruce trekové hole a podezřele se rozhlížela kolem sebe - ihned mne napadlo, že k ní nějak "nepasují".

Nahoře stála trojice turistek, se kterými jsem se pozdravil a dal řeč. Chata byla toho dne uzavřená, včetně Orionky. Tu si jedna z nich vzpomněla, že nechala u rozcestníku postavené své "tyčky" a s podivem zjistila, že tam již nejsou. Ona decentní plnoštíhlá dáma v lodičkách si je prostě přivlastnila a odvezla neznámo kam autem, které parkovalo u spodní chaty. Docela smutný příběh.

Takže - až příště přijdeme do Krušných hor pokochat se výhledy, dávejme si zde pozor na své věci, jelikož lapkové se bohužel nevyhýbají ani krásným horám!

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.