Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyování |
Příroda |
Soutěe |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více
|
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 1.10.2024 |
|
Treking > Nae vrcholy > Ďumbier (2 043 m n. m.), nejvyí hora v slovenských Nízkých Tatrách
Ďumbier (2 043 m n. m.), nejvyí hora v slovenských Nízkých TatráchTrasa na Ďumbier, nejvyí vrchol Nízkých Tater22.4.2008 | Otakar Brandos
Ďumbier (2 043 m, na tabulce na vrcholu uvedeno 2 046 m). Mohutný a skalnatý Ďumbier je nejvyí horou celých Nízkých Tater a nejvyí horou Vnitřních Západních Karpat. Hora leí v hlavním hřebeni Nízkých Tater mezi vrcholy Chopok a Králička ve východní části Ďumbierských Nízkých Tater. Nízké Tatry jsou největím (co do plochy) holním pohořím celých Západních Karpat. 
Skalnatý masív Ďumbieru, jeho pojmenování je odvozováno od zázvoru - rostlinky vyuívané v lidovém léčitelství a jen tady byl sbírán, je dobře viditelný i z okolních pohoří jako jsou Chočské vrchy, Západní Tatry, Vysoké Tatry či Slovenské rudohoří. Asi nejvíce upoutá jeho ledovcový kotel při pohledu od severu. Ten vak nese nejen stopy po činnosti ledovce za posledních dob ledových, ale také po intenzivní těbě elezných rud a zlata. Odborná literatura uvádí, e se v Nízkých Tatrách za posledního zalednění nacházelo celkem 16 ledovců, z nich nejdelí dosahoval úctyhodné délky okolo 6 km. 
Na vrcholu Ďumbieru byla zbudována mohutná betonová pyramida a kovový kří.
"Pravděpodobně" proto, aby mohl za bouřek přitahovat blesky a
ohroovat tak případné turisty. Z vrcholu se otevírají fantastické pohledy na
okolí, co nakonec dokazuje i přísluná panoramatická fotografie v obrazové
Ďumbier je součástí stejnojmenné přírodní rezervace s rozlohou 2 043,8 ha), která tady byla vyhláena v roce 1973. Předmětem ochrany není jen výjimečný ledovcem tvarovaný reliéf a vysokohorský kras na vápencích vyskytujících se v jinak ulovém masívu na jeho jihovýchodním svahu, se kterým souvisí kras v hřebeni Vežký Gápež s Jeskyní Mŕtvých netopierov, ale také bohatá fauna a flóra s výskytem četných chráněných či kriticky ohroených druhů. Přístup k vrcholu Ďumbieru popisuji v samostatném článku. Červeně značený chodník v úseku Ďumbier - Chata M.R. tefánika je dočasně uzavřen z důvodu silného naruení půdního krytu neukázněnými turisty, kteří si zkracovali chodníky a byli hlavní příčinou mohutné eroze svahu. V minulosti byly na tomto úseku provedeny sanační práce, které měly stabilizovat celý ujídějící svah. Snad se v relativně blízké budoucnosti dočkáme jeho znovuotevření. Ďumbier, turistická mapa
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Dumbier ja predsa len vrchol v N.T , a či tam je kríž alebo nie to je fuk , kríž je aj na Kriváni vo V.T a nik to nerieši, dnes som prešiel okolo kríža na pamiatku českého turistu a vobec mi tam nevadil , aj ked to bolol v národnom parku . Len tak na okraj ten kríž na Dumbieri sa zda byt drevený !
Milí přátelé
Byl jsem osobně svědkem na ?umbieru, když po něžné revoluci v naší společné zemi skupina borců vynášela tehdy ještě železný kříž na vrchol, ostatní nesli velkou vrtačku , šrouby a agregát, aby mohli kříž zabudovat. Tehdy jsme šli s přítelem Mirkem z Trangošky dále na Chopok a přes Dereše a Skalku do nížin , spali jsme v Podbrezové. Když jsme se hochů tázali, proč se s křížem nahoru lopotí, nechápavě odpověděli: "Vždy je přece svoboda!" Takže to něco signalizuje, soudruhovi Bilakovi by se asi kříž nelíbil. Chlapci vypadali unaveně, ale šastně a pyšně. Dále jsme nad tím nepřemýšleli, že by to nějak hyzdilo krajinu mne ani nenapadlo. A nevadí mi to ani dnes, by jsem atheista jako poleno. V téže době se přejmenovala chata SNP na štefánikovu chatu, ostatně tak, jak se již jmenovala před tím. Takže si myslím, že by se kříže neměly nijak přeceňovat, jsou důležitější věci, které v hoře skutečně škodí. Vždy nás atheisty nikdo nenutí, abychom u kříže poklekli. A to, že národ , který se osamostatnil, chce nějaké národní symboly mít, je pochopitelné. Ti chlapci tenkráte zcela jistě nebyli žádní ortodoxní katolíci, byli to horále, to se pozná. Takže doporučuji nechat kříže křížema, zase jich tolik není. Poláci jich mají mnohem více, všude tam, kde byl jejich papež Wojtyla a ten toho prochodil dost. Navíc si myslím, že každý by měl mít k svému národu, dějinám, tradicím a kultuře úctu, globalizace je v tomto směru dosti problematická. Takže volám -"Nech žijí hory a kopce s kříži i bez křížů!", jsou krásné natolik, že je tak hned něco nepokazí, i když betonové stavby na vrcholech jsou veskrze odporné. Co bychom pak měli říkat sjezdovkám, vodním elektrárnám, vysílačům?Museli bychom být nasraní furt. Ale v hoře chceme relaxovat! AHOJ!
Ivan: krásne a tolerantne napísané. Stožňujem sa s tým.
Je smutné číta, ko?ko odporcov majú obyčajné kríže. Blesky by udierali do končiarov či by tam stála nejaká konštrukcia (kríž a pod.) alebo nestálo nič. Každý rozumný človek vie, že ako sa chráni pred búrkou a je zbytočné tu diskutova o ?udskej nezodpovednosti. Chcem pripomenú, že v horách stoja nielen kresanské kríže ale napr. turistický kríž. Jeden unikátny 5,5 m kríž s tromi ramenami (konštukčne odlišný od gréckokatolíckeho, byzantského alebo pravoslávneho) stojí od roku 1834 v zalesnenom sedle Tri kríže v Kremnických vrchoch a je čisto záležitosou turistickou. Tu je foto http://hiking.sk/hk/ga/2813/kremnicke_vrchy-trojramenny_kriz.html Už po druhý raz ho opravili turisti. Dvakrát bol zámerne zničený :-(história sa opakuje)-: ?u?mi, čo si nevážia kultúrne dedičstvo predkov. Národ, čo si neváži tradície je odsúdený na zánik?
Ahoj, ta diskuse se přenáší do zcela jiné roviny a začínají se tady zaměňovat pojmy. Nazývat kříže na horách kulturním dědictvím je přece trochu hloupé. "Tri kríže" v Kremnických vrších jsou o zcela něčem jiném, ten vznikl na místě bývalé formanské cesty z Kremnice do BB. Podobně jako kdysi boží muka na poutních a poutnických trasách, plníc funkci dnešních "značek a rozcestníků" a měly vedle duchovního i svůj praktický účel. Další debata nemá valného smyslu, protože vždy lze autorovi podsunout zcela jiný úmysl vytrhnouc z kontextu jednu větu či slovo. Howg.
Otakar, viem o čom píšem. Spolupodielal som sa na obnove trojramenného kríža v sedle Tri kríže. Stavali ho ?udia bez rozdielu vierovyznania resp. nevierovyznania. Aj kríže na vrcholoch sú métou pre ?udí, tak ako prícestné kríže. Nevidím v tom rozdiel a určitá paralela s obnovou kríža na ?umbieri a na Troch krížoch existuje. Citujem z odkazu, ktorý sme našli po starým trojkrížom v Kremnických vrchoch (odkaz zanechali prví obnovitelia trojkríža v roku 1894): ?V roku 1834 bol postavený trojramenný kríž no behom času zubom železným bol zničený. Vydržal 60 rokov. Na jeho mieste postavili nový kríž pre kremnických výletníkov, ktorý mal slúži pre to, aby ho obdivovali turisti v tejto krásnej prírode. Aby bol symbolom spolunažívania v láske a upozornením kremnických turistov aby obdivovali krásy prírody, ktorú stvoril Všemohúci. Preto sme sa rozhodli obnovi kríž, aj pre turistov ?alších generácií. Opä bude slúži obnovený (nahradený) trojramenný kríž z duba ktorý sme postavili v roku 1894?? (je to preklad z ma?arčiny). Dnes sedlom dávno nevedie furmanská cesta a tradíciu sme nenechali leža v doslovnom ohnisku a popole netolerantnosti, kde bol kríž spálený. Turisti kríž obnovili z tradície a úcty k predkom netušiac aký odkaz nájdu pri jeho stavaní. Myslím, že dávny odkaz je stále aktuálny a ve?avravný, z ktorého sa môžeme pouči?
hehe, by ste sa cudovali, aky silny narod a narodnostne citenie este stale existuje, keby tak ohlasili, ze idu dat dole kriz z Krivana. By sa potom ukazal aky je to "konstrukt"... :)
Vie niekto ozrejmi dôvod alebo symboliku krížov, ktorými sú posiate alpské končiare? Kresanské? Národné? Aké? Nemám v záujem, aby sa táto diskusia zvrhla na národnostné trenice. Rovnaká téma sa už riešila na http://hiking.sk/hk/fo/4567/krize_na_slovenskych_horach.html
Pán Brandos, dvojkríž nie je žiadnym náboženským symbolom. Skúste sa pozrie na štátny znak Slovenskej republiky a tam ho nájdete. Svojim vyjadrením som na Vašu adresu chcel poveda iba jedno- ironizovanie štátnych a národných symbolov akéhoko?vek štátu je nemiestne, niekedy urážlivé a neslušné a do časopisu ktorý propaguje turistiku a horolezectvo aj nevhodné. Inak súhlasím s Vami že príroda by sa mala zachováva v pôvodnom stave, ale na druhej strane stožiar na Krá?ovej holi pôsobí určite rušivejšie.
Ad Theo- myslím, že sa mýlite. Národný princíp spolužitia určite nie je prekonaný ani v 21.storočí. Národ ako spoločenstvo ?udí,ktoré zdie?a spoločný jazyk, územie a kultúrne tradície pretrváva aj na?alej a v krajinách EU napriek mohutnému globalizačnému tlaku sa stále uplatňuje. A vyprosím si spája moje meno so skupinami hlásiacich sa k extrémnu nacionalizmu a fašizmu. Občan,ktorý prechováva primeranú úctu k svijim štátnym a národnym symbolom nie je extrémista a fašista.
Přeji příjemný den. Nemyslím si, že bych zesměšňoval státní symboly, rozhodně jsem to neměl při psaní tohoto příspěvku v úmyslu. Zastávám stejný názor, že nacionální třenice do hor rozhodně nepatří. Ta poznámka o "hromosvodu" byla skutečně myšlena jen technicky, určitým (by trochu nesouvisejícím a zde neuvedeným) vnuknutím k této poznámce byl text z dokončované publikace Vysoké a polské Tatry, který jsem psal těsně před tím a týkal se vrcholu Giewont, kdy smrtelné úrazy blesky v přímé souvislosti se zdejším 15 m vysokým křížem mají na svědomí 7 lidských životů.
Ta informacia o Giewonte - 7 ludskych zivotov v dosledku kriza ? ma dost zaujala. Skor by som predpokladal, ze kovovy kriz uchrani ludi od bleskov, ked to funguje ako bleskozvod. Na vrchu Skalisko (1293m vo Volovskych vrchoch v Slovenskom rudohori) ziadny kriz nie je. Ale je tam normalny bleskozvod ? nieko?kometrová kovova tyc!!?
Vycházel jsem ze statistik TOPR. Nutno však dodat, že na Giewontu je zaznamenáno asi 100 smrtelných úrazů?
?!
(KM,
25.04.2008, 11:43
)
Taka uvaha nahlas. Miozno keby tam nebol ten kriz, tak by umrti bolo nie 7 ale 70!? Privital by som odborne stanovisko.
Blesky a bludy
(-OB-,
25.04.2008, 11:51
)
Ahoj. Tak to je typicky mylná představa, že blesky mydlí přesně do vrcholu. Blesk si vybírá vždy dráhu, která mu nejvíce vyhovuje a kde se setkává s nejnižším odporem. Jeho dráhu ovlivňuje vlhkost vzduchu, ionizace, el. potenciál, tvar terénu atd. Blesk nemusí prásknout vždy přesně do vrcholu, ale třeba do úbočí, sedla atd. Kříž na vrcholu mění poměry a pravděpodobnost toho, že si to sem blesk namíří se zvyšuje. To se týká i Giewontu. Takže kdyby na vrcholu nebyl kříž, pak tady možná byly dva tři úrazy a nikoliv 7. Předpoklad 70 je mylná úvaha. To že je zdejší kříž uzemněn naopak dává falešný pocit bezpečí. Ono totiž u blesku existují ještě parazitní kanály, které se odpojují od hlavního vodivého kanálu. A ono i takováta elktrická "jiskra" dokáže zabít?
?!?
(KM,
25.04.2008, 12:12
)
Ahoj. Tento prispevok vyzera doveryhodne. Ale este mi vrta v hlave myslienka, preco na tolkych vrchoch vo svete su postavene tieto krize, ked su take nebezpecne. A to aj v tych najvyspelejsich krajinach??!
RE:
(-OB-,
25.04.2008, 13:02
)
Rak to je spíše otázka pro stavitele, ne pro autora článku o ?umbieru, jakožno nejvyšším vrcholu Nízkých Tater :-)).
Vážený Pane Sopko. Rozhodně jsem se Vás nechtěl nějak dotknout spojením Vám adresovaného příspěvku v diskusi se Slovenskou pospolitostí, to vskutku ne. Chtěl jsem pouze naznačit, kam vnímání "národa"(, což je dnes překonaný konstrukt starý jen dvě století) vede a že vlastně žádný národ v dnešním století skutečně neexistuje a v podstatě nikdy neexistoval. V tom se právě (většinový)názor vědy (sociologie, antropologie, genetika) dramaticky liší od politického názoru (společenská objednávka; Vámi správně uvedená definice vštěpovaná dětem ve školách do hlav ) kodifikovaného dokonce zákony..Na hory prostě žádné národní symboly nepatří, ty patří na úřady. Jsou jen lidé a taky hory, co tu budou po nás stále...Zbývá jen vyšlápnout na ?umbier, rozhlédnout se kolem a pustit národ z hlavy:)) Přeji Vám hezký den. Theo Teshim.
Dvojkriz je krestansky symbol, to ze ho dali slovaci do erbu neznamena ze je ich, pochadza z byzantskej rise a doniesli ho cyril a metod! Trepete somariny a este tu urazate ludi, chce to studenu sprchu a tolko nepit.
"Nízké Tatry jsou největším (co do plochy) pohořím celých Západních Tater." Ako mám rozumie tejto vete? Ve? Nízke tatry sú jedno a Západné tatry sú druhé...
Vidíte? Toho si nikdo nevšiml :-)). Samozřejmě že jde o překlep, již jsem to opravil. Mělo být, stejně jako v předchozí větě ? Západních Karpat. Západní Tatry a Nízké Tatry jsou samozřejmě samostatnými pohořími. Za překlep se omlouvám.
Dvojramenný kríž na ?umbieri síce symbolizuje slovenský národný dvojkríž, ale súčasný (nižší oproti pôvodnému krížu) vztýčili mladí kresania na znak úcty k národným tradíciám. Kríž je drevený s kovovým olištovaním hrán, aby vydržal aspoň tak dlho ako starý kríž, ktorý prelomil prudký vietor. Určite lepšie pôsobí súčasný aj minulý kríž ako torzo starého kríža, či iné ohyzdné ?udské stavby na vrcholok ako spomínané vysielače, stožiare, lanovky apod. Viete si predstavi vrcholovú fotografiu z ?umbiera bez dvojkríža? Ja teda nie a vôbec mi tam neprekáža. Poznám zdevastovanejšie a ohyzdnejšie vyzdobené vrcholy (Zugspitze, Kasprov vrch, Hoverla, Krížna, Krá?ova ho?a a ?alšie. Ove?a horšie ako ?krížovanie? a pod. najvyšších bodov po celom svete je zanechávanie množstva odpadkov na nich. Našastie to nie je prípad ?umbiera.
Gmapa pri článku neoznačuje vrchol ?umbiera ale susednej štiavnice. Opravte to.
Díky za názor, ale na různé stavby na horách se asi neshodneme. Pokud jde o mapu, pak je značka posunuta správným směrem.
úplne ?ahúčko. A myslím, že nemôžme či skôr nemali by sme potreby tohto technického sveta, ako napr. vysielače, zamieňa s akoukolvek symbolikou. Ja absolútne nepotrebujem , aby mi na každom trochu vyššom kopci niekto dvojkrížom pripomínal, že som na Slovensku . A ak hovoríš, že tie kríže sú symbolikou Slovenska, tak máš len takú napolovicu pravdu. Všetky boli vztýčené kresanskými organizáciami a aj k tomu na ?umbieri sa stále konajú náboženské púte. Ve? ke? sme boli na stretku na Kamienke sa jedna taká práve konala aj za účasti p. Lipšica, predstavite?a KDH. Tie kríže na horách nepodvihnú hrdos národa a ani iný cit. Pod?a mňa je to kresanský symbol a v dnešnej dobe mi to pripadá nanajvýš podivné.
Díky za podporu, ani jsem netušil, kolik vášní vzbudí jedna jediná věta :-)). Vidím, že nejsem sám, komu vadí na vrcholech nepatřičné věci. Neříkám, že se mi vysílače (Krá?ova ho?a, Ve?ká Javorina aj.) líbí, ale beru to jako daň technické civilizaci. Také chci koukat na telku, by v ní dnes je téměř velké kulové.
Jen se mi nelíbí, že se na vrcholech objevuje přemírá křížů a jiných umělých staveb. Dávám Funttomasovi za pravdu, že fotku bez kříže z ?umbieru si dnes již ani nelze představit. Vzhledem k té době, kterou se tam tyčí, snad ani nelze jinak. Ale co třeba šíp? Nebo čierny kameň a úbočí Kopy na Velké Datře? Tady kříže působí téměř jak pěst na oko a fotky s nimi nejsou příliš estetické. Skalní věřící asi souhlasit nebudou, ale když si srovnám fotografie před a po, líbí se mi více ty před?
Určitě jste byli někdy na Rysech. Tam bylo (a věřím že stále je napsáno: "Zhovára sa o politiku a p?uva na zem je tuna zakázané". Politika se do hor tahat nemá. Podobně jako náboženství. Po horách totiž nechodí pouze křesané, ale třeba i myslimové či nevěřící ateisté. A ty by také mohly podobné symboly urážet?
Podobně je to se stožáry mobilních operátorů. Fajn, chceme být mobilní, ale proč si každý z operátorů staví vlastní stožáry? Proč se nedomluví a nepostaví jeden (o 2/3 by jich bylo méně) podílejíc se na financování i využití? Nemusíme přece zničit a zadrátovat celou planetu?
Dovolim si dve poznamky: 1. (subjektivna) Neporovnaval by som krize a mohutne telekomunikacne stoziare. 2. (objektivna) Ten kriz na Dumbieri nie je kovovy, ale dreveny...
Pán Brandos, slovenský dvojkríž na vrchole ?umbiera bol vztýčený ako národný symbol. Ja osobne pokia? sa pohybujem v cudzej krajine tak k národným symbolom sa vždy chovám s náležitou úctou a nepripisujem im ironickým spôsobom význam ktorý nemajú.
Vážený pane, i na samotném Slovensku vzbuzuje stavění křížů na vrcholech hor značnou nevoli, nebo kříže, stožáry mobilních operátorů aj. dnes doslova hyzdí krajinu a do přírody nepatří! Také by se vám nelíbilo, kdyby na vaší zahrádce (pokud nějakou máte) vám někdo postavil stožár, rotor větrné elektrárny či něco podobného. Jsme otevřené a svobodné necenzurované médium, kde lze vyjádřit svůj názor. Náboženské aj. symboly prostě dle mého soudu do přírody nepatří. Ta patří všem a nezná hranic. A jste křesan, muslim či ateista. A nemusíte se mnou souhlasit, na to máte neoddiskutovatelné právo, které Vám rozhodně upírat nebudu.
Dobrý den....1.Ke kříži..Pro mne vždy byl symbolem lásky a pokory, bohužel je to tak masově zneužitý symbol (např. zde http://www.gdw-berlin.de/b05/images/b5-bex1-4739.jpg), že s jeho umisováním kamkoli a nejvíce na hory lze v současnosti jen a jen nesouhlasit. Hory nepatří křesanům, nebo nějakému "národu" (viz dále), ale všem a především sami sobě...2.k "národnímu symbolu" ..Nemile mě překvapilo a skoro rozesmutnilo, že diskusi zde a treking.cz navštěvují lidé, kteří si dovolují (nepřímo) peskovat Pana inženýra Brandose za hanění "národních" symbolů, tak jsem si musel pro Pana Sopka připravit návod, jak se přestat pohybovat za hranicemi "své" země v cízí krajině. Je to jednoduché. Pane Sopko, přestaňte používat sousloví jako národní symbol. Sociální konstrukt národu je dávno překonaný. Vypuse národ z hlavy-neexistuje. Puste národ ze své mysli tam, kam patří, do hnilobných hlubin smětiště dějin.žijeme ve 21. století, ne v roce 1848. Národní symboly jsou laciná tretka, na horách dobrá tak vskutku maximálně jako hromosvod. Pane Sopko, konstrukt národu byl v dávné minulosti vymyšlen pro bohatnutí ekonomické elity "národa", a tedy v důsledku proto, aby lidi rozděloval a poštvával proti sobě, ne spojoval( viz světové války, či dnes Kosovo). Slovo národ dnes patří do úst frustrovaným chudákům, kteří se bojí o svou existenci a halí ji do pláště "národovectví". Slovenské hory momentálně občas navštíví skupinka slovenských neonácistů (chlapců, jimž v žilách koluje spousta - jako nám všem- hunské, avarské, germánské, židovské, mongolské, turecké.. a asi i krapet slovanské krve:)) ) z "turistické sekce" Slovenské pospolitosti (organizace hrdě se hlásící k tradici Slovenského ?tátu a křesanským principům), kteří se s oblibou fotí u různých Vámi vzpomínaných "národních"symbolů..... Pane Sopko, až si uvědomíte, že neobýváte SR, ale Zemi, pak se možná za hranicemi přestanete cítit jako v cizině a v každém obyvateli Země najdete souseda. Sousede, přeji Vám, aby jste se k takovému pocitu dopracoval, je to velmi příjemné . Hezké dny přeje Theo Teshim.
Ad Theo - Vas nazor na narod je extremny a nevyvazeny. Jednoducho existuje, je to realita aj tradicia, a to ze sa casto zneuziva je o niecom inom. Aj ked v niecom s Vami suhlasim. Celkove ma vsak Vasa reakcia na prispevok Karola Sopka (mam dojem, ze frustrovana) velmi neprijemne prekvapila, nakolko doteraz som poznal len Vase dobre turisticke clanky. Ale reakcie su jednoducho tiez sucastou vizitky autora, a plati to aj v tomto pripade...A na zaver: ozaj by bolo zaujimave (Funttomas) vediet, ake pohnutky viedli k umiestneniu krizov na vrchoch. A takisto by som privital prehlad vrchov (karpatskych, alpskych, inych) na ktorych su umiestnene nejake symboly a k tomu nejaky popis, historiu...Mohla by to byt celkom zaujimava kniha... Horam zdar, a to vsetkym ? aj tym s krizom!
Dalí související články:+ Rovná hoža (1 723 m), Nízké Tatry+ Výstup na Krúpovou holi a Ďumbier nejvyí vrchol Nízkých Tater + Přechod hřebene Nízkých Tater + Bôr (1 888 m), strání hlídka Demänovské doliny + Skalka a iarska hoža, Nízké Tatry |
|
||||
Podpořte tento web, třeba peněitým darem, který bude vyuit k dalímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můete bankovním převodem na účet
