Treking > Treky, turistika > Túra na hory Tlstá (1 373 m) a Ostrá (1 247 m) v malebném slovenském pohoří Veľká Fatra
Túra na hory Tlstá (1 373 m) a Ostrá (1 247 m) v malebném slovenském pohoří Veľká FatraTúra na nejkrásnější vrcholy bradlového pásma Velké Fatry23.6.2014 | Otakar Brandos
O vrcholech Tlstá a Ostrá jsme na našem webu již několikrát psali. Protože jsou to ale nádherné vápencové vrchy bradlové části Velké Fatry, určitě se na Ostrou a Tlstou nezaškodí vrátit po jiné, dosud nepopsané, trase. Ostrá a Tlstá se nacházejí v jihozápadní části Velké Fatry ve společnosti dalších krásných vápencových vrchů jako je Drieňok (1 268 m), Haľamova kopa (1 344 m), Skalná (1 297 m) nebo Kozia skala (1 202 m). Na túru na Tlstou a Ostrou vyrážím docela pozdě, až v jednu odpoledne. Ráno mě zdržely v práci nějaké povinnosti. Nevadí, dny jsou dlouhé, dokonce nejdelší v roce. Času je tak dost a navíc odpolední a podvečerní sluníčko dodá vrchům Velké Fatry potřebné "fotografické" světlo. Čtěte také: Tlstá a Ostrá. Za sluncem na Tlstou a Ostrou Od chatové osady Gader mířím přes rozcestí Ústie Konského dolu (512 m) po žluté do nitra Gaderské doliny, která patří k nejzajímavějším dolinám pohoří. Husté bukové lesy skrývají fantastické skalní scenérie lemující celou tuto dlouhou a hlubokou dolinu stáčející se od jihozápadu k severu a postupně k jihovýchodu jako turecká šavle. Odbočku na Blatnický hrad tentokráte míjím a Gaderskou dolinu opouštím až na dalším rozcestí Ústie Vápennej doliny (527 m). Tady nabírám kurz k jihovýchodu a žlutou turistickou značku zaměňuji za značku modrou. Vápenná dolinaStoupání je zprvu mírné, brzy se však o mírnosti dá hovořit pouze s velkou dávkou nadsázky. Výškové metry přibývají velice rychle. Chodník vede přes řadu skalních prahů strmé a hluboké doliny vyhloubené v okolních vápencích. Na chvíli může turista spočinout u mohutného vstupního portálu jeskyně Mažarná (850 m), která se svou délkou 130 m patří k největším jeskyním v této oblasti. V jeskyni byly nalezeny kosti jeskynního medvěda (Ursus spelaeus) a předměty lidu kanelované keramiky z doby bronzové. V dobách SNP tady našli úkryt partyzáni. Za Mažarnou jeskyní následuje další strmé stoupání. Po schůdcích odjištěných řetězem. Toho je zapotřebí snad jen při ledovce a námraze, zase až taková pruďárna to tady rozhodně není. Konečně se dostávám na vyhlídku. Tuto část skalního hřebene s výhledy na Malou Fatru s nepřehlédnutelným zubem hory Kľak, Strážovské vrchy, pohoří Žiar a do Turčianské kotliny mám velice rád. Kulisy navíc lemují nádherné fotogenické zajímavě tvarované solitérní borovice. Vrchol hory Tlstá se nezadržitelně přibližuje. Přímo úměrně k narůstající nadmořské výšce. Procházím malou skalní brankou, za kterou mě ostražitě sledují ostražité očka zmije obecné (Vipera berus), jejíž zbarvení ji umožňuje téměř dokonale splynout s okolím. Naštěstí jsem ji zaregistroval včas a nespletl jsem si ji s kořenem… O kousek výše následují další výhledy, opět strmější stoupání v několika serpentinách a již se blíží podvrcholové louky. Před tím mě však v prudkém sjezdu míjejí tři Poláci na bajcích s přílbami jako pro kosmonauty. Určitě nejsou prvními, neboť les je koly na některých místech pořádně rozryt. Někteří bikeři se holt národní parky pletou s tělocvičnou či opičí dráhou, kterou není problém opravit, zrekonstruovat. V horách se to však zatím nikomu nepovedlo… Tlstá, Ľubená, Bá(o)gľov kopecNo konečně. Les se rozestupuje a objevují se šťavnatě zelené horské louky plné kvetoucího horského kvítí. Objevují se ovšem i fotogenické skalní prahy jižní strany hory Tlstá a nádherné výhledy na okolní vrchy i pohoří. K jejich výše uvedenému výčtu přibývají Kremnické vrchy s rozložitou Flochovou a ještě výše pak ještě Štiavnické vrchy, významné vulkanické pohoří Slovenska. Blízkému okolí dominuje strmá homole vrchu Drieňok a samozřejmě Ostrá. Konečně je tady plochý a travnatý vrchol Tlstá (1 373 m). Jsem přesně o 50 metrů výše než kdybych vystoupal na Lysou horu, nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd. Krajina je tady jiná, malebná. Ono vápencová pohoří jsou vždy nádherná s množstvím tvarů a forem, které by lidská fantazie jen ztěží dokázala vymyslet. Usedám do trávy čechrané letním (jarním) vánkem a kochám se dech vyrážejícími výhledy. Ostredok, Krížna, Kráľova skala, ale i Skalka, Flochová a desítky dalších vrcholů. Užívám si ticha a samoty, které jen na chvíli přerušují dva Slováci. První turisté, které dnes potkávám. Později jsem ještě potkal jednu dvojici. Z Polska. Polština převažovala nakonec i dole v Gaderské dolině. Po kochačce a nezbytném focení opouštím vrchol Tlsté. Nerad, protože nevím, kdy se sem budu moci opět vrátit. Hora je to nádherná a s úchvatnými výhledy, které se hodně odlišují od těch obvyklých z blízkého hlavního hřebene Velké Fatry. Mířím k vrcholu Ľubená (1 414 m). Z hřebene se otevírají pohledy k severu na Chočské vrchy s nepřehlédnutelným Velkých Chočem (1 611 m). A přestože je dnes docela opar a omezená viditelnost, rozeznávám v dálí i Babí horu (1 727 m), nejvyšší horu Oravských Beskyd. Přicházím na vrch hory Ľubená (1 414 m), nejvyšší bod dnešní túry. Na vrchu mě však vítá turistická rozcestník Bágľov kopec (1 413,8 m). S těmi decimetry mě Harmanec i značkaři docela baví. Přitom výšky jsou mnohdy známy s přesností na metry a někdy i s přesností plus mínus autobus. I s přívěsem. Nehledě na to, že Bágľov kopec řada map i monografií (včetně publikace CHKO Veľká Fatra, Príroda 1986) uvádí jako Bogľov kopec. Značkařům se tak vedle názvoslovného chaosu podařilo připravit i polohopisný chaos, neboť Bogľov (Bágľov) kopec má výšku jen 1 280 m a leží o fous jihovýchodněji… Zadná Ostrá, OstráNo nic, Bágľov či Bogľov, tento či támten vrch. Ono je to nakonec jedno, názvosloví se mění neustále. Co zůstává jsou nádherné výhledy. Jako na dlani se objevuje Kľak, Lysec, Smrekovica i Rakytov. Severní část Velké Fatry jako na dlani. A k tomu navrch Malá Fatra s jasně rozeznatelnými horami Stoh, Chleb, Veľký Kriváň i Malý Kriváň. Z Ľubené vede pořádně strmý sešup k níže položenému zalesněnému hřebeni, po kterém se bez zbytečného převýšení dostávám pod vrch Zadná Ostrá. Přes Bogľov kopec, jenž v terénu není označen. Při výstupu na Zadní ostrou se otevírají krásné výhledy k neobyčejně strmému Drieňku. Jeho pravidelně modelovaná homole je opravdu nepřehlédnutelná. I přes svou poměrně malou výšku. Konečně jsou tady. Borišov a Ploská, které dosud byly pohledům skryty. Tyto snad nejznámější vrchy Velké Fatry jsou z vrcholového hřebene hory Zadná Ostrá téměř na dosah. Mít křídla, byl by tam člověk coby dup… Někdy příště. Po prázdninách, až se to hemžení turistů a výletníků na horských hřebenech poněkud uklidní. Stejně tak jsou dobře vidět Ostredok a Krížna v nejjižnější části hřebene. Pod vrchem Zadná Ostrá (1 254 m) mě vítá rozcestník a zleva se napojuje žlutě značený chodník z Juriášovy doliny. Další z možných výstupových tras k vrcholu Ostré. Zdržuji se jen na foto a pokračuji po malebném hřebeni s množstvím pitoreskních skalních věžiček a skal a za opravdu krásných výhledů na okolní vrchy i do Blatnické doliny a k hoře Tlstá směr hora Ostrá. Nejprve vede krátký sestup do Sedla Ostrej (1 200 m), ze kterého vede krátký, ale strmý výstup na Ostrou. Po erozí poničených schodech a skalkách zajištěných řetězem. Ke skalnímu oknu, kterým je nutné prolézt. Teprve za skalním oknem vede závěrečná část chodníku až na samotný vršek hory Ostrá (1 247 m), kde chodník končí. Schránka s vrcholovou knihou (stejně jako na Tlsté) a opět nádherné výhledy, kterým jednoznačně vévodí na jihu Drieňok a na severu Tlstá s fantastickými skalním prahy a galeriemi. Konský dolVše jednou končí. I posezení na vrcholech a kochání se neopakovatelnými výhledy. Musím se vrátit, ještě mě dnes čeká cesta do Banské Bystrice. Sestupuji opět ke skalnímu oknu, scházím skalním amfiteátrem po strmých schodech nazpět do Sedla Ostrej, ze kterého pokračuji po traverzovém chodníku vlevo směr rozcestí Muráň (1 050 m). Na tomto rozcestí se napojuji na modrou turistickou značkou vedoucí z Tlsté, která mě spolehlivě Konským dolem a po vcelku mírně se svažujícím chodníku Janka Bojmíra spolehlivě přivádí na rozcestí Ústie Konského dolu (512 m) v sousedství chatové osady Gader.
Průvodce popisující jedno z nejkrásnějších, největších a nejromantičtějších
pohoří nejen Slovenska, ale Západních Karpat vůbec. Pohoří, kde je ještě i dnes živé salašnictví
a pastevectví, které dodává tomuto koutu Slovenska jen těžko opakovatelný ráz. Další související články:+ Přechod hlavního hřebene Velké Fatry+ Přes Lysec a Javorinu na Borišov aneb kolem Belianské doliny na sněžnicích, Velká Fatra + Přes Rakytov pod Ploskou, Velká Fatra + Veľká Fatra, prodloužený víkend + Možnosti táboření na Velké Fatře + Velká Fatra, Šípska Fatra; ubytování, chaty a útulny na Velké Fatře + Výstup na Šíp, Šípska Fatra + Výstup na Ostredok, nejvyšší vrchol Velké Fatry + Výstup na vrchol Ploská + S medvědy v zádech, setkání s medvědy ve volné přírodě Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Když jsem tento "trek" dělal před cca 7 rokama tak jsem u jeskyně Mažarná narazil na mloky. Super zážitek.
Šel jsem popsanou trasu letos 28.4., jen opačným směrem. Něco nádherného a vůbec nikoho jsem nepotkal (asiže pondělí), až u auta v Gaderské dolině. Určitě se sem vrátím.
Neznaceny chodnik sa tusim vola zbojnicky chodnik a vedie okolo partyzanskych bunkrov. Je velmi pekny. Neviem, preco nie je oficiany. V NP sa po tych neznackovych nejako "nemusi". Ale stoji to za to a neopakuje sa cesta spat. Na Tlstu je tych chodnikov viac, len su vsetky "zbojnicke"
Ako pekne opisujete trasu, fotodokumentácia je tiež krásna. Teší ma, že sa Vám u nás páči a prídete opäť. Z Ostrej môžete zliezť aj neoznačeným chodníkom z vrcholu do Blatnickej doliny. Poskytuje nádherné výhľady a neopakuje sa Vám cesta.
rád, že se vám opis trasy páčil. A já za sebe mohu slíbit, že v septembri mě tam máte opět :-))
Také díky za tip na novou trasu. Párkrát jsem již uvažoval, zda-li neznačený chodník vede do Blatnické doloiny a nebo Konského dolu. A nebo zda-li nekončí někde v lese…
Pro případ, že bych potkal nějakého zaníceného ochranáře bych si rád ujasnil, do které ze dvou kategorií patří "neznačený chodník", když pohyb v NP je povolen pouze po 1.) značených chodnících a po 2.) veřejných komunikacích. Děkuji...
je správně :-)) Podle NŘ NAPAVF byste na takovémto chodníku neměl co dělat pro případ, že prochází NPR, tedy prostorem s 5. stupněm ochrany.
|
|