Roháčská plesa, středně těžký odpolední výšlap v slovenských Roháčích / Západních Tatrách

Západní Tatry - Roháče na konci léta

Titulek nezní asi moc logicky, zima v létě. Letos ale tomu skutečně tak bylo. Do konce léta zbývalo pouhých několik dní a my jsme se přesto ocitli uprostřed zimy. Alespoň během túry k Roháčským plesům v závěru Roháčské doliny na severní straně Západních Tater. Popisovaná túra je poměrně nenáročná a tudíž vhodná i pro méně zdatné turisty. Zavede nás do jedné z nejkrásnějších a také z botanického, zoologického a geologického hlediska nejvýznamnějších částí Západních Tater.

Východiskem nám bude polana Zverovka na severní straně Roháčů se stejnojmennou chatou Zverovka. Po asfaltové cestě a po červené TZ budeme vystupovat až k bývalé Ťatliakově chatě (vyhořela v roce 1963), kde jsme asi za 1 a 1/2 hodiny. Před tím ale ještě mineme rozcestí s modrou TZ, po které se budeme vracet. U bývalé chaty, kde je dnes sezónně otevřen bufet, se můžeme odskočit podívat se na hladinu uměle vytvořeného Ťatliakova plesa. Tady začíná naučný chodník Roháčské plesá.

Pokračujeme po zelené značce dále do Smutné doliny. Tou vede ještě i modrá značka, která směřuje do Smutného sedla, které je nejvýhodnějším přechodem z oravské na liptovskou strany Roháčského hřebene. V minulosti dokonce nějakou "moudrou" hlavu napadlo postavit do tohoto sedla lanovku. Naštěstí se tento absurdní projekt nekonal a jsem velice rád, že alpské "šílenství" a móda stavění lanovek nevtrhly i do těchto hor.

Procházíme porosty kosodřeviny na rozcestí, kde se zelená značka odpoutává od modré TZ a pokračuje vpravo k severozápadu. Stoupáme do ledovcového kotle s Roháčskými plesy. Prvně se dostáváme k nejnižšímu (Prvnímu či Dolnému) z nich, jehož hladina leží ve výšce 1 562 m. Rozloha tohoto plesa činí 2,22 hektaru. Na severním okraji tohoto plesa vpravo od chodníku se nachází malá bouda. Toto je ohlašovna horské služby; otevřená je však jen ve vyhrazené časy během hlavní turistické sezóny.

Nad plesy se tyčí mohutné skalní štíty se strmými stěnami – Plačlivé a Tri kopy, Ostrý Roháč a za zády Volovec. Nám se však při této návštěvě ztrácejí v mracích, jen občas, když na chvíli vykoukne slunce, jsou vidět jejich vrcholky. I přesto jsou rozhledy fantastické a oproti liptovské straně poněkud nezvyklé. Ledovec se tady do skalního podloží zakousl s mnohem větší silou.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Procházíme přírodní rezervací Raháčske plesá, která byla vyhlášena nejen z důvodů ochrany místní bohaté flóry a fauny, ale také proto, že místní ledovcem modelovaný reliéf skýtá bohaté ukázky všech možných glaciálních tvarů.

Zajímavé je také to, že Roháčská plesa leží o 300 až 400 metrů níže než souměřitelná plesa ve Vysokých Tatrách. Za to může již zmíněný mohutný ledovec, který se tady rozkládal v posledních dobách ledových a jenž vtiskl okolním horám nesmazatelné stopy.

V tomto ledovcovém amfiteátru leží ale i další plesa. Opět stoupáme a dostáváme se ke Druhému a Třetímu Roháčskému plesu. Jejich hladiny leží v nadmořské výšce 1 650 a 1 653 metrů. Jejich plocha je již však výrazně menší – 0,28 a 0,61 hektaru.

Nejvýše položené pleso – Čtvrté Roháčské (také zvané Horné Roháčské) – se nachází ve výšce 1 719 m a má plochu 1,45 hektaru a hloubku 8,1 metru. Je tedy nejhlubším z Roháčských ples. "Parametry" dalších ples v Západních Tatrách si můžete najít v tabulce v místopisném seznamu v publikaci turistický průvodce Západní Tatry na straně 22 a nebo tady na webu na stránce o tatranských plesech.

Od Horného Roháčského plesa vede strmý sestup ve skalním moři a kosodřevinou na rozcestí s modrou TZ. Dále budeme sestupovat právě po modré TZ zhruba k severu k rozcestí se žlutou značkou. To se již nacházíme ve Spálené dolině, v jejímž závěru se leží známé Baníkovské sedlo. Sestupujeme po modré a žluté TZ.

Asi za půl hodiny přicházíme k nádhernému Roháčskému vodopádu. Ten je ale bohužel tak trochu ztracen v lese a je problém najít vhodný úhel k jeho fotografování. Z chodníku k němu musíme odbočit po asi 200 metrové spojce. Od vodopádu pak ještě sestoupíme na červenou značku v Roháčské dolině, která nás po necelé hodině přivede nazpátek na Zverovku.

• Obtížnost: lehká túra
• Délka túry: pomalým tempem asi 5 hodin
• Celkové převýšení: výstup i sestup 700 m
• Základní trasa: Zverovka – Ťatliakovo pleso – Roháčske plesa – Spálená dolina – Zverovka

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.