Poodří, turistika v zajetí rákosin a rybníků v severomoravské chráněné krajinné oblasti

V zajetí rákosin a rybníků, túra z Jistebníku kolem Odry k přírodním rezervacím

CHKO Poodří je rozlohou sice nevelkou (jen 8 042 ha), avšak biodiverzitou neobyčejně významnou chráněnou krajinnou oblastí s množstvím rybníků a maloplošných chráněných území na dohled umouněného města Ostrava. CHKO Poodří dosahuje délky asi 34 km a šířky v rozmezí 0,5 až 4,5 km.

Poodřím, úzkým pásem lužních lesů podél řeky Odra se soustavou vesměs chovných rybníků, prochází řada turistických stezek a cyklostezek. Naplánovat tady můžete řadu kratších, ale i delších túr nebo cyklotúr. Jednou z nich může být túra z Jistebníku přes Albrechtičky nazpět do Jistebníku, se kterou se můžete seznámit níže.

Čtěte také: Poodří na kolech, cykloturistika na Ostravsku

Tato okružní trasa má délku necelých 17 km (16,7 km) a převýšení pouhých 60 m. Absolvovat ji tak lze i s menšími dětmi. První část trasy je relativně fádní, vede podél hradské kolem letiště v Mošnově do Albrechtiček (naštěstí málo frekventované), druhá polovina trasy vás protáhne kolem Odry, mrtvých ramen i rybníků.

Od hospody v Jistebníku (Jistebník, u ŽST, 228 m) se vydávám po cestě směr obec Košatka po cestě. Ta prochází po hrázi mezi dvěma velkými rybníky. Po levici se nachází Křivý rybník (asi 34 ha) a po pravici mnohem větší rybník Bezruč (asi 75 ha) s několika rákosinami porostlými ostrůvky. Výhled na Beskydy také neurazí, byť dnes se některé vrcholky schovávají v mracích. Lysá hora se ale ukazuje v celé své parádě.

Břehy rybníků jsou porostlé mohutnými vrbami, které v parném létě poskytují blahodárný stín. S tím by sice nesouhlasil jeden "soudruh radní" z Ostravy, jenž na kácení stromů na hlavní třídě (bývalá Leninka) v Porubě prohlásil na TV kameru, že kácejí stromy proto, že ony škodí, protože stíní… S podobnými politickými blbci na Saharu. Dnes nejlépe do bouřlivého Mali a nebo Libye, tam jim již ty pitominy z hlavy vyženou…

Přes most přecházím, dnes poprvé, řeku Odra, která tady ještě vypadá docela nevinně. Odra sílí až o kousek severněji po soutoku s říčkami Lubina a Ondřejnice. Na rozcestí Košatka (rozc., host. 225 m) se vydávám vpravo směr Studénka. Podél cesty, která je naštěstí velice málo frekventovaná.

Za občasných výhledů na Beskydy cesta přes Košatku a Petřvaldík ubíhá vcelku rychle. V Petřvaldíku (host., 240 m) žlutá značka opouští hlavní cestu a míří blíže k Odře. Tu však stále míjí a pokračuje Lesem Podliští po uzounké asfaltce k letišti v Mošnově. U letiště, resp. půjčovny motokár je posezení pro turisty s informační tabulí. Z ní se turista dozví, že se nachází v místě bývalé obce Harty, která byla založena v roce 1780 na panství hrabat Vetterů a zanikla v roce 1956 v souvislosti s výstavbou letiště v Ostravě - Mošnově.

Odsud je to již jen kousek do obce Albrechtičky. Vedle hospody (samozřejmě zavřené) tady lze nalézt i příjemnou turistickou ubytovnu Kotvice. To pro ty, kdož by plánoval poznávání Poodří na více dní. Z Albrechtiček pokračuji (stále po žluté turistické značce) k Oderskému mostu. Kolem rybníku Kačák. Ten na jihozápadě sousedí s rybníkem Kotvice, jenž je spolu s břehovými porosty součástí Přírodní rezervace Kotvice o rozloze 140,39 ha. Tato rezervace (a rybník) získala své jméno podle chráněné rostliny kotvice plovoucí (Trapa natans), která pokrývá hladinu rybníka Kotvice. Kolem Kačáku i Kotvice vede naučná stezka Kotvice.

Opět přecházím řeku Odra. Tentokráte po tzv. Oderské lávce. Na rozcestí Oderská lávka (231 m) opouštím žlutou značku, která dále míří do Studénky, a pokračuji vpravo po modré značce. Stezka vede krásnými rozkvetlými loukami, které jsou každoročně smáčeny jarními rozlivy řeky Odra. Ty umožňují existenci specifické lužní vegetace představované takovými druhy jako je krvavec toten (Sanguisorba officinalis), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) či kyprej vrbice (Lythrum salicaria). Krajinářsky velice nádherná část.

Stezka mě přivádí k jezeru Slaňáky. Nejde ani tak o jezero, jako spíše o staré rameno Odry, jehož hladina je pokryta porosty stulíku žlutého (Nuphar lutea), jenž se právě chystá kvést. Objevují se tady ale i další druhy jako je růžkatec ponořený (Ceratophyllum demersum), okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca) aj. Podle informační tabule se tady vyskytuje i řada chráněných živočišných druhů. Vedle ryb především hmyz vázaný na vodní plochy. Hojné tady má být šídlo královské (Anax imperator) či vážka rudá (Sympetrum sanguineum), zatím mě však pouze hojně žerou komáři…

Na jihozápadě se to začíná pěkně černat, nad Studénkou dokonce hromy divo bijú… Dešti asi neuteču. Ale co, na pořádné túře má přece člověk zmoknout… Přes Pasečný most (228 m) spěchám k rybníkům Podlážka a Malý Bědný, kde mě dostihují první dešťové kapky. U dalšího rybníka, jenž dostal jméno Velký Bědný začíná již regulérně pršet. Já ale neběduji. Schovávám se však pod hustými korunami stromů, která nad cestou vytváří doslova tunel.

Kolem Jezerního rybníku a Velkého Okluku to ještě ujde, ale u rybníka Bažantula dostávám plnou dardu. Asi nějaká hajzlbába nahoře spláchla, protože hustou vodní stěnu řítící se k zemi nedokáží zastavit ani stromy. No co, však jsem s tím počítal. Jediný problém je, že další cesta je pořádně rozblácená a mazlavé blátíčko se lepí na boty, které brzy připomínají spíše neforemné koule, než něco připomínající alespoň bagančata rudoarmějců.

Začít pršet může, avšak přestat pršet musí. Déšť ustává a bouřka se utišuje. Dokonce začíná prosvítat sluníčko, takže kolem rybníka Kozák a dále kolem Střelného rybníka, kde sedí labutě na hnízdě s vejci se podél žlutých řepkových polí dostávám nazpět do obce Jistebník.

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.