Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 21.10.2024
Treking > Treky, turistika > Jeseníky, přechod Jeseníků aneb fantastická hřebenovka pohoří Hrubý Jeseník

Jeseníky, přechod Jeseníků aneb fantastická hřebenovka pohoří Hrubý Jeseník

Dvoudenní přechod hlavního jesenického hřebene

30.6.2011 | Otakar Brandos

Jeseníky, správněji Hrubý Jeseník, jsou druhým nejvyšším pohořím České republiky. Toto malebné pohoří patřící do bývalé oblasti Sudety leží na pomezí Moravy a Slezska v klimaticky poměrně chladné oblasti. Hřebenovka Hrubého Jeseníku připomíná svým charakterem hřebenovku Lúčanské Malé Fatry a v nejvyšších partiích hřebenovku Velké Fatry.

Poprvé jsem hřeben Jeseníků prošel někdy před patnácti léty. Počasí tehdy přálo, cestou jsem spatřil tehdy ještě hojné kamzíky. Petrovy kameny, Jeseníky Později jsem se o hřebenovku pokoušel ještě asi třikrát, ale počasí se na dokončení přechodu dívalo jinak než já. Jednou nás dokonce sfoukla sněhová vánice počátkem října! Proto jsem nyní využil "konexí" u sv. Petra, počasí předem objednal a naplánoval cestu v rezervovaném termínu.

Hřebenovka Hrubého Jeseníku je středně náročná. Průměrně zdatný turista ji zvládne (i s rezervou) za dva dny. Ano, hlavní hřeben se dá proletět i během jednoho dne, to si však těchto krásných hor příliš neužijete.

Vzhůru na Šerák a na Keprník

Startujeme z Ramzové (762 m) na vlakové zastávce, resp. v chatě Ramzovské sedlo, kde dáváme startovní pivo. Kolem lyžařské sjezdovky pak pokračujeme vzhůru. Nejprve na rozcestí Čerňava (1 065 m) a dále přes Koňskou vyhlídku na rozcestí na Šeráku (1 319 m). Tato cesta, během které se otevírají krásné výhledy na Keprník, je podrobněji popsána v samostatném článku.

Jiřího chatu na Šeráku tentokráte vynecháváme, máme zpoždění. Po širokém chodníku sestoupíme na rozcestí pod Keprníkem (1 282 m), ze kterého to jde na vrchol Keprníku poměrně svižně vzhůru. Po kamenité cestě. Na Keprníku ustupuje nízký smrkový les a naopak se objevují kamenité pláně a louky s porosty nepůvodní kosodřeviny.

Z vrcholového skaliska Keprníku se otevírají nádherné kruhové rozhledy. Obzoru dominuje Králický Sněžník, Smrk v Rychlebských horách, dále na západě je vidět siluetu Orlických hor a naopak na východě Beskydy.

Keprník (1 423 m) je za námi a již si to míříme dále k jihovýchodu. Nejprve na rozcestí Trojmezí (1 316 m), za kterého bychom mohli pokračovat vlevo po žluté TZ na Vozku a dále do Branné. Tuto trasu naleznete v jiném článku. My zůstaneme věrni červené hřebenovce, která pokračuje k pěknému rašeliništi s upravenou vyhlídkovou plošinou.

Rozhled z cesty na Šerák Rozhled z vrcholového skaliska Keprníku

Toto rašeliniště vzniklo v mělké depresi s nepropustným kyselým podložím v místech s vysokým úhrnem srážek, kterými jsou nakonec celé Jeseníky pověstné. Vhodné útočiště tady našla řada rostlinných a živočišných druhů, které tady našly vhodné podmínky po skončení doby ledové. Jmenujme kyhanku, šichu, klikvu, z živočichů pak například sýce rousného či žluťáska borůvkového.

Směr Vřesová studánka

Pokračujeme pralesem a zároveň přírodní rezervací, která je nejstarším chráněným územím na Moravě (r. 1903) a jedním z nejstarších chráněných území v rámci celé České republiky. To hned po Žofínském pralese a Boubínském pralese. Dnešní NPR Šerák - Keprník je jednou ze čtyř NPR (národních přírodních rezervací) na území Hrubého Jeseníku (dalšími jsou Praděd, Rejvíz a Skřítek). Za zmínku také stojí staré hraniční kameny, které v minulosti tvořily hranici tří panství.

Rašeliniště v NPR Šerák - Keprník Červená hora, Jeseníky

Krásným jehličnatým lesem pokračujeme do sedla Pod Vřesovkou (1 205 m). Před sedlem les ustupuje a otevírají se nádherné pohledy k Červené hoře. Tento krajinářsky velice hodnotný úsek určitě ocení každý fotograf i turista. Určitě stojí za to se tady na chvíli zastavit a pokochat se výhledy na oble modelované okolní hřebeny Hrubého Jeseníku.

Jeseníky na mapě

Konečně je tady Vřesová studánka (1 290 m), na které nás vítá malá kaple z roku 1934 zastřešující, prý zázračný, pramen. Je to jedna z možností, jak doplnit na hřebeni zásoby vody. V minulosti tady stávala dřevěná turistická chata, která byla postavena v roce 1893 na místě původní dřevěné útulny z roku 1820.

Chata sloužila turistům téměř sto let. Zbourána byla v roce 1988. Prý pro špatný technický stav. Dnes z chaty zbyly pouze základy s podezdívkou a schody. Na jejím vršku je pak kříž a lavičky, ze kterých se otevírají výhledy na Vozku (1 377 m) i k městu Šumperk.

Červenohorské sedlo

Z Vřesové studánky pokračujeme po úbočí Červené hory (1 337 m) přes přírodní rezervaci Sněžná kotlina o výměře 104,33 ha. Tato rezervace má vertikální rozpětí 340 m (980 - 1 320 m) a chrání významné ekosystémy karovitého údolí, které vzniklo působením svahových ledovců v poslední době ledové i pozdějším mrazovým zvětráváním. Z nejvýznamnějších rostlinných druhů tady nalezneme hořec tečkovaný (Gentiana punctata), kapraď žebrovice různolistá (Blechnum spicant), přes 80 druhů mechorostů aj.

Keprník od Vřesové studánky Praděd ze svahu Červené hory

Po široké cestě s pěkným výhledy sestupujeme k Červenohorskému sedlu. Na rozcestí Bílý sloup (1 227 m) je informační tabule, která nás informuje mimo jiné o tom, že první mapa s vyznačenými turistickým trasami byla vydána již v roce 1882 Johanessem Ripperem, zetěm V. Priessnitze (zakladatel lázní Jeseník). Odsud je to kolem jednoho turistického přístřešku na Červenohorské sedlo opravdu kousek.

Pohled na Červenohorské sedlo Cesta z Červenohorského sedla

Na Červenohorské sedle (1 013 m) dáváme dobrou bramboračku, pivo a kofolu a pokračujeme dále. Přecházíme silnici spojující Jeseník a Šumperk a tentokráte po modré TZ (červenou na chvíli opouštíme) pokračujeme po příjemné lesní svážnici pod vrcholy Velký Klínovec (1 164 m) a Výrovka (1 167 m) přes rozcestí Skalní tabule (1 090 m), U Výrovky (1 110 m) a Nad Petrovkou (1 080 m) na rozcestí Kamzík (1 190 m), na kterém stojí pěkný turistický přístřešek, jenž by v případě nouze šel využít k bivaku.

Rozcestí Kamzík, Švýcárna

Švýcárna je asi nejznámější a nejoblíbenější turistickou chatou v Jeseníkách. Předchůdcem dnešní Švýcárny byla salaš z roku 1829, kterou nechal vystavět kníže Lichtenstein na místě opuštěného ovčáckého Česnekového domu. Švýcárna
Prvním salašníkem se stal Švýcar Johan Aegerter a již v té době sloužila Švýcárna turistům jako útočiště před nepohodou, kde Švýcárna bylo možno zakoupit jednoduchou stravu či pořídit nouzový nocleh. Švýcárna se tak vlastně stala první turistickou chatou na území Jeseníků

Mezi rozcestími Nad Petrovkou a Kamzík chodník strměji stoupá, v závěru je pak blátivý úsek, jenž po deštích určitě vyžaduje vysokou turistickou obuv. Od Kamzíku (asi 30 m) se navíc otevírá pěkný výhled na dolní nádrž PVE Dlouhé stráně v masívu hory Mravenečník (1 343 m).

Kráčíme po úbočích vrcholů Malý Jezerník a Velký Jezerník (1 307 m) po pěkné lesní cestě s častými výhledy. Ta nás po táhlejším stoupání přivádí na další rozcestí zvané Slatě (1 299 m), na kterém se opět napojíme na naší červenou hřebenovku. Zašli jsme si sice asi jeden a půl kilometru, ale zato jsme si užili pohledu na PVE Dlouhé stráně.

A proč se rozcestí jmenuje Slatě? To proto, že se kolem rozkládají podmáčené louky a slatě, které se právě nyní bělají chundelatými hlavičkami suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum). V blízkém a nepřístupném Česnekovém dole bychom nalezli porosty česneku sibiřského (Iris sibirica). Z rozcestí je to již jen skok na chatu Švýcárna, která je skutečně za rohem (za zatáčkou).

Večer se blíží Švýcárna s Pradědem při západu Slunce

Chata se nachází na jihozápadním úbočí vrcholu Malý Děd (1 355 m), který je sousedem Pradědu. Sice jsem původně chtěl dnes dojít na Jelení studánku, ale protože je již osm hodin a Kamilovi to šlape trochu pomalejc než jsem doufal, bivakujeme trochu "masňácky" v teple a u piva… Spíme na chatě ve čtyřech, vedle u stolu sedí starší pár z Plzně, se kterým se dá příjemně popovídat.

Ráno na Pradědu

Praděd (1 492 m) není pouze nejvyšším vrcholem Jeseníků, ale i v rámci celé České republiky drží solidní pátou příčku. Ano, Praděd je pátým nejvyšším vrcholem ČR po krkonošských vrcholech Sněžka (1 603 m), Studniční hora (1 554 m), Luční hora (1 547 m) a Vysoké kolo (1 503 m)…

Chata Švýcárna leží zhruba uprostřed hřebenovky Hrubého Jeseníku, u chaty je rovněž důležité rozcestí, na kterém se připojuje další významný jesenický hřeben, jenž sem míří z Rejvízu přes sedlo Videlský kříž. To je další z možných variant hřebenového přechodu. Tuto variantu si však necháme na druhý (připravovaný) článek. Od Švýcárny se otevírají krásné pohledy na Praděd, čehož jsem večer s chutí využil.

Nyní sice naše kroky povedou po asfaltce, ale to přežijeme. Mírně stoupáme na rozcestí Praděd (1 420 m). Společnost nám po levici dělá Praděd (1 492 m) a po pravici Mravenečník se vzdálenějším Králickým Sněžníkem. V dáli dokonce zahlédnu Suchou horu v Orlických horách. Na rozcestí Praděd odbočujeme vlevo, nejvyšší horu pohoří přece nemůžeme vynechat.

Vysílač na Pradědu Cesta na Petrovy kameny

Praděd je sice trochu zastavěný, na vrcholu stojí 162 m vysoký TV vysílač (vršek dosahuje nadmořské výšky 1 654 m, což je výše, než vrchol Sněžky v Krkonoších). Vrchol vysílače představuje nejvýše položený pevný bod na území ČR. Je tady rozhledna (71 m nad zemí), restaurace a především se z vrcholu otevírají krásné výhledy. Nejen na Jeseníky, ale i Krkonoše, Beskydy a řadu dalších pohoří v okolí. Dáváme vrcholové pivo. Červený drak se ale ukázal být pěkným humusem, takže to zapíjíme dalším pivem.

Ovčárna a Petrovy kameny

Z Pradědu vysokého 1 492 m, jak správně oproti novým mapám udává i turistický rozcestník na vrcholu (s 1 491 mohou jít nové mapy někam, jak jsem již dříve napsal, pro mne to zůstane 1 492 m, což je ve shodě s rokem, ve kterém Kryštof Kolumbus připlul do Ameriky, což je dobrá mnemotechnická pomůcka) sestupujeme nazpět na rozcestí Praděd. Cestou dolů je vidět z hodně kosého úhlu vodní hladinu v horní nádrži PVE Dlouhé stráně. Dále pokračujeme kolem chaty Barborka a Kurzovní chaty na Ovčárnu (1 310 m).

Petrovy kameny a Praděd Praděd a Vysoká hole s chatou

Na Ovčárně je spousta lidí. Bodejť by ne, dá se sem dojet autem i autobusem. Proto měníme směr a pokračujeme vpravo po červené TZ (dálková trasa E3) vzhůru na rozcestí Nad Ovčárnou (1 370 m) pod tažnými lany četných lyžařských vleků. Postupně mizí poslední zakrslé smrčky a my se po pěkných loukách a pláních borůvek dostáváme k Petrovým kamenům.

Petrovy kameny jsou známy jako místo pravidelných sletů bosorek (zejména během svatojánské noci). Možná že právě proto jsou Petrovy kameny turistům uzavřeny. Kdo se zajímá o kytky tak ví, že se na Petrových kamenech vyskytuje endemický a kriticky ohrožený zvonek jesenický (Campanula gelida) a tráva lipnice jesenická (Poa riphaea).

Vysoká hole, Kamzičník a Velký Máj

Od Petrových kamenů povlovně stoupáme k vrcholu Vysoká hole (1 462 m), na kterém stojí uzavřené chata bývalého SMEčka s terénní stanicí ochránců přírody. Před chatou je historický hraniční kámen z roku 1681, na kterém jsou dodnes dobře patrné staré erby. Vpravo před příchodem na vrchol jsou vidět základy staré budovy, většina pocestných je ale mine bez povšimnutí. Jednalo se o budovu radarové stanice a horského letiště, kterou se tady ke konci války (r. 1944) pokoušeli vybudovat Němci.

Toto polní letiště však nebylo nikdy použito. Na úbočí této druhé nejvyšší jesenické hory "pouze" došlo v roce 1950 k havárii Dakoty s 37 lidmi na palubě, z nichž pět osob havárii nepřežilo. Cesta po hřebeni má husté tyčové značení, aby turisté nezabloudili při častých mlhách.

Směr Velký Máj, Jeseníky Směr Velký Máj, Jeseníky

Z Vysoké hole s porosty nepůvodní kosodřeviny (Pinus mugo) jdeme dále k jihozápadu směrem na Kamzičník, další z krásných oblých a travnatých vrcholů hlavního jesenického hřebene. Po levici máme hluboký a velice lavinózní kotel zvaný Velký kotel, po pravici pak Sviní žleb a Medvědí žleb.

Kolem vrcholu hory Velký Máj (1 384 m) pokračujeme sestupem na rozcestí Nad Malým kotlem (1 335 m) na úrovní dalšího kotle zvaného Malý kotel. Malý i Velký kotel byly vyhloubeny svahovými ledovci v posledních dobách ledových, které se podepsaly na tvářnosti i takto relativně nízkého pohoří.

Konečně Jelení studánka!

Útulna Jelení studánka byla vybudována ve druhé polovině minulého století členy horské služby za pomoci bývalého okresního výboru v Bruntále. Jelení studánka leží kousek od pramene Stříbrného Jelení studánka
potoka – Jelení studánky (Hirschbrunnen) pod hřebenem Jeleního hřbetu na hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku mezi sedlem Skřítek a Ovčárnou na cestě na Praděd v nadmořské výšce 1 311 m…

Z rozcestí Nad Malým kotlem to máme již jen kousek na Jelení studánku (asi 1,5 km), na kterou jsem chtěl dorazit ještě včera. Parádní místo pro nocleh, v těsném sousedství udržované boudy je vydatný pramen vody. Co více si trekař může přát!?

Chvíli posedíme v útulně na Jelení studánce (1 311 m), koukneme na pramen, jenž je obležen rozvalující se skupinou baťůžkářů, kteří ani neumí odpovědět na pozdrav. Asi Pražáci. Nebo Brňáci? A nebo také třeba Ostraváci smajl . No nic, krajina je krásná, počasí rovněž a nám zbývá posledních asi 6 km do cíle na Skřítku.

Na Jelení studánce opouštíme červenou TZ, která míří k bývalé chatě Alfrédka a dále do Rýmařova a vydáváme se po zelené TZ směr Břidličná hora (1 358 m). Když se podíváte k Břidličné hoře s rozsáhlými kamennými moři tak pochopíte podle čeho tato hora dostala své jméno.

Břidličná hora, Jeseníky Břidličná hora, Jeseníky

Krásné louky s vysokou letní trávou jsou čechrány větrem a vlní se jako mořská hladina. Opravdu kouzelná podívaná. Fotím a fotím a nemohu se krásných panoramat nabažit. Jeseníky nadchnou každého turistu a opravdového milovníka hor. Možná až tady někteří turisté pochopí, že krása hor není dána jejich výškou a strmostí štítů, nýbrž jakousi blíže nespecifikovanou směsí roztodivných esencí působících na všechny lidské smysly a způsobující příjemné, ale mrazivé chvění…

Sestup na Skřítek

Z Břidličné hory pokračujeme k vrcholu Pecný (1 334 m), jenž je zkrášlen velkým skaliskem. Co dělá z Pecného unikum je výhled. Na severu výhledům vévodí Praděd s Petrovými kameny a Vysokou holí, Kamzičníkem a blízkou Břidličnou horou. Na severozápadě se skví Králický Sněžník, na jihu Hanušovická vrchovina s řadou lesnatých vrcholů a skalních útvarů. Na východě se pak rýsují Skřítek na Skřítku hřebeny Moravskoslezských Beskyd a Nízkého Jeseníku s nápadným vrcholem sopečného původu - Velkým Roudným.

Po kochačce míříme přes nevýraznou kótu Pec (1 311 m) definitivně dolů. Nejprve k mohutnému skalisku Ztracené kameny (1 250 m) s porosty až 130 druhů lišejníků a pak přes rozcestí Pod Ztracenými kameny (1 100 m) a Nad Skřítkem (890 m) míříme do cíle v sedle Skřítek (867 m), kterým prochází silniční tak ze Šumperka do Rýmařova a Bruntálu.

Naštěstí je tady motorest, ve kterém si lze zajít na pozdní oběd a kofolu. Chtělo by to sice pivo, ale za volant s pivem nesmíte. Pokud odsud budete odjíždět autobusem, pak tento problém řešit nemusíte.

Břidličná hora a Praděd z vrcholu Pecný Pohled ze Ztracených kamenů

Původně jsem chtěl ze Skřítku pokračovat na Rabštejn (případný bivak a pivo v turistické chatě Rabštejn) a pak dále přes Kamenný vrch (952 m) a Krásne do Šumperku, ale protože se má kazit počasí, tak od záměru upouštím. Alespoň máme kam pokračovat příště…

Hřebenovka Jeseníků, orientační kilometráž

  • Délka trasy - 43 km
  • Celkové převýšení - 1 600 m
  • Ramzová (0 km) - Čerňava (3,5 km) - Šerák (6,5 km) - Keprník (8,5 km) - Vřesová studánka (12 km) - Červenohorské sedlo (15,5 km) - Kamzík (21 km) - Švýcárna (23 km) - Praděd (27 km) - Ovčárna (30,5 km) - Vysoká hole (33 km) - Jelení studánka (37 km)) - Pecný (39 km) - Skřítek (43 km)
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
od pradědu dál (Marek, 02.09.2018, 12:37 )
Trasa je opravdu perfektní, ale od Pradědu to jde dále vzít klidně i do Karlova pod Pradědem a nebo Bílou Opavou do Karlové studánky.
Jak dlouho? (Míša, 19.07.2018, 13:30 )
Dobrý den. Chystáme se na tenhle trek s mojí čtrnáctiletou dcerou a pejskem. Zajímalo by nás, za jak dlouho dáme ten první úsek ( Ramzová - Švýcárna) nebo v kolik hodin byste doporučovali vyjít z Ramzové?
Na Švýcárnu (-OB-, 21.07.2018, 07:01 )
to je z Ramzové asi 23 km. Pokud chcete jít na pohodu a Jeseníky si skutečně užít, tak doporučuji vyrazit ráno. Co nejdříve. Ale asi sám nejlépe odhadnete potřebný čas vědouc, kolik km za hodinu v průměru dáváte.
Díky za tip (Hana, 08.07.2018, 10:35 )
Šla jsem podle tohohle článku a super. :) h.
Krásný zážitek! (Ivan Zajíček, 22.03.2012, 09:43 )
Tuto hřebenovku jsem šel mnohokrát, dříve na jeden zátah, ze Skřítku (autobusový spoj z Ostravy v šest hodin směrem na Šumperk), v Ramzové jsem chytal vlak asi v 17.30 a o půl deváté večer jsem byl vždy v Ostravě. na běžkách jsme to jeli jednou z Ramzové na Skřítek opačně-je to okolo 40 km. V současné době jsme to vždy chodili nadvakrát s noclehem na Švýcárně -první den jsme ještě vždy přibrali vrchol Pradědu. Výhledy bývají excelentní -viz Otovy nádherné fotky. Z Jeleního hřbetu bývají často vidět Beskydy a z Pradědu jsem v prosinci v roce 1984 viděl při inverzi současně Vysoké Tatry a Sněžku na opačné straně. Od té doby jsem neměl již to štěstí. Pamatuji si ještě na půvabnou chatu Vřesovou studánku a její kožešinou potažené špalky u baru-pak to hygiena zavřela. Taky výhledy z Keprníku jsou super, taktéž z Vozky, ale to je všeobecně známo. Krásný kraj!
přechod (jirka, 07.03.2012, 09:51 )
Přechod ze Skřítku do Ramzové jsem absolvoval již dvakrát.Je sice pravda že dělat tento přechod ve dvou dnech je lepší,ale dá se to udělat i za jeden den.Cesta trvá zhruba 10 hodin i s drobnými zastávkami na kochačku.Sice je mi 59 let ale tento přechod dělám hrozně rád.Přeji všem turistům hodně zdaru a s pozdravem JÍT A DOJÍT se loučí Jirka z PV.
Supr trasa (Pajoą, 17.08.2011, 10:12 )
©el jsem to se svou přítelkyní a byla to naąe první více denní tůra. Vzali jsme to taky naopak a po těľku (ľádné zkuąenosti = 18kg na zádech). Po ujetém vlaku, jsme se dostali jen do Sobotína a díky Policii ČR, které chci poděkovat nás přiblíľila aľ k ceduli Klepáčov. ©koda jen ľe nám nevyąlo první den počasí, kdy jsme doąly aľ za mokřady, kde jsme konečně naąli místo pro stan, sice potmě, ale přece. Druhý den jsme se loudali a doąli jsme za Petříkov. Třetí den jsme dali na radu pana hospodského a pokračovali po červené na Palaą a stama po zelené do starého Města pod Sněľníkem. Úľasná trasa a uľ se těąíme aľ si tu červenou projdem aľ do Králíků.
Jedna z mých srdečních... (shv, 28.07.2011, 20:40 )
Já to dělal s 12-letým synem, z Branné přes Vozku atd. spali jsme na Kamzíku v přístřeąku, druhý den přes Praděd,....,Skřítek aľ na Rabątejn! Vyąli jsme v 8:00, na Rabątejn jsme doąli v 18:30 ąílený, ale krásný "záhul!"Poslední den pak přes Reąovské vodopády do Rýmařova. Vřele doporučuji a kuchyň na Rabątejně? Jedna báseň, Michal s Markem jsou prostě jedničky!!!
Celý hřeben (Petra Musálková, 07.07.2011, 11:51 )
Ahoj, my to ąli asi před 4 lety, ze Skřítku, kde jsme si nechali auto (na to je spoleh vľdy). ©li jsme to tedy opačně, ale po 2 dnech (s noclehem na Keprníku) jsme doąli na Králický Sněľník, odtama seąup dolů do údolí a se ątěstím na STOP jsme dorazlili večer na Skřítek a jeli domů na Ostravu. Petra
Začátkem týdne jsme to ąli opačně (Martin, 04.07.2011, 17:18 )
Ahoj, na přelomu června a července jsme tuto trasu proąli opačně. Problém dopravy na Skřítek jsme vyřeąili začátkem výletu uľ v Losinách a spojili jsme to s prohlídkou ruční papírny. Souhlasím s autorem, nádherná trasa, místy jsem si připomněl i Nízké Tatry. Spali jsme na Jelení studánce a Červenohorském sedle. Chtěli jsme pak pokračovat na Kralický Sněľník a do Králík. Bohuľel ráno na Paprsku počasí a jeho předpověď nebyla moc optimistická, tak jsme seąli do Starého města a jeli domů. P.S. ze ©eráku do Ramzové jsme si pomohli lanovkou, nechtěli jsme si zbytečně odrovnat kolena:-)).
Také jsme to ąli opačně - 1 den (Jana, 31.07.2011, 22:22 )
Na tuto trasu jsme se vydali asi v půl osmé ze Skřítku, na ©výcárně jsme obědvali a do Ramzové jsme přiąli po čtvrté hodině odpoledne. Celý den bylo nádherné počasí, tak jsem si z tohoto výletu přivezla krásné fotky a vzpomínky.
Opravdu jste ąli (-OB-, 31.07.2011, 22:32 )
průměrnou rchlostí přes 6 km v hodině? To je mimo rovinu poměrně neobvyklé.
Opravdu (Jana, 01.08.2011, 20:37 )
jsme ąli dost rychle celou cestu - bylo sucho, tak to nebyl problém. Vynechali jsme vąak výstup na Praděd, kde jsme byli uľ mnohokrát a chůze po rozpálené silnici není zrovna příjemná. Chtěli jsme přijít včas do Ramzové (na večer uľ hlásili déą») a jet vlakem do Jeseníku.
Ty ses teď nějak rozepsal..... (Jerry, 01.07.2011, 20:19 )
Skvělá hřebenovka i v zimě na běľkách. Tam pak bylo opravdu lepąí jet ze Skřítku, protoľe na Ramzovou ten sjezd ąel ustát, kdeľto na Skřítek to bylo větąinou o hubu. Řekl bych ľe i letos jezdí víc vlaků z Ramzové, tedy apoň do ©umperka a Zábřehu (ąak víą, ľe jsem z Pardubic), neľ ze Skřítku na obě strany. Dneąní vyątudovaní blbci z OREDA a jiných organizací plánujících regionální dopravu omezují vlaky a autobusy na krajích jak se dá. (viz ruąení tratí po vzoru Slovenska, kde ale jezdí aspoň ty busy i v sobotu a neděli). Ale jak říkáą, je to věc názoru.
Hřebenovka, tak o (-OB-, 01.07.2011, 22:14 )
té jsem se opravdu rozepsal :-)). Kdyľ ono ale konečně vyąlo počasí. Pokud jde o jízdní řády, tak na tom se shodneme, ľe je musí plánovat nepřílią inteligentní lidé. Návaznost je obvykle nulová, prodlevy mezi spoji nehorázné. Tak například slavná Ramzová. Na IDOSu tvrdí, ľe sem ze ©umperka jezdí vlaky co hodinu (maximálně dva). V ąumperku na nádru je skutečnost taková, ľe odpoledne sem vlak nejede téměř 3 a 3/4 hodiny. Ty internetové jízdní řády jsou občas trochu teoretické, neľ praktické. Skřítek nebo Ramzová, z obou míst je doprava ąpatná.
Skvělá trasa (jirivisna, 30.06.2011, 20:17 )
Minulý rok sme to ąli. Ale ze Skřítku do Jeseníku, přes Videlské sedlo, Jelení loučky, Rejvíz a Zlatý chlum. Podle mě je lepąí výchozí misto Skřítek, protoľe z Ramzové nebo Jeseníku (směr Olomouc, nebo Rýmařov) je lepąí doprava zpět neľ ze Skřítku.
Tak to je věc názoru, (-OB-, 30.06.2011, 20:43 )
z Ramzové je doprava stejně ąpatná jako ze Skřítku, takľe toto hledisko roli přílią nehraje :-)). Hřebenovka je krásná z obou směrů.


Ubytování a horské chaty v Jeseníkách

BARBORKA, horská chata JELENÍ STUDÁNKA, turistická útulna
Chata Barborka Malá Morávka
793 24 Karlova Studánka

Detail ubytování …
Jelení studánka Jelení studánka
hřeben Jeseníků

Detail ubytování …
SPORT-GRILL, TURISTICKÁ UBYTOVNA VŘESOVÁ STUDÁNKA
Sport Grill Petříkov
Rychlebské hory

Detail ubytování …
Vřesovka Vřesová studánka
Hrubý Jeseník

Detail ubytování …
Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar


Jeseníky mají celkovou rozlohu 740 km2. Pohoří se dělí na tři samostatné podcelky. Jsou to Pradědská hornatina - nejvyšší část Jeseníků rozkládající se mezi sedlem Skřítek a Červenhorským sedlem, Keprnická hornatina - část mezi Červenohorským sedlem a Ramzovským sedlem a konečně Medvědská hornatina, což je severovýchodní část Hrubého Jeseníku …více

Bivakování je naprosto přirozenou součástí turistiky: Bivakovalo se, bivakuje se a bivakovat se bude…

Bivakování je naprosto přirozenou součástí turistiky. Bivakovalo se, bivakuje se a bivakovat se bude… Alespoň do doby, než lidstvo zcela zblbne a neschopno samostatného myšlení a pohybu si i na procházku do lesa či do městského parku bude najímat kouče …více

Další související články:

+ Za zkamenělým Vozkou na hřeben Jeseníků
+ Jeseníky neboli Hrubý Jeseník - turistika a tipy na výlet, horské chaty a útulny…
+ Expedice Night-Riders aneb noční Jeseníky
+ Podzimní přechod hřebene Jeseníků
+ Jarní Jeseníky aneb máme mokro v botách
+ Zimní přechod Hrubého Jeseníku
+ Praděd (1 492 m), pátý nejvyšší vrchol ČR a nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist