Monte Corvo (2 623 m), výstup na horu v italských v Apeninách v pohoří Gran Sasso d'Italia

3denní trek v Apeninách s výstupy na nejvyšší vrcholy (2)

Noc byla klidná s oblohou plnou hvězd. Přesto se člověku ráno ze spacáku příliš nechce. Kolegové jsou již vzhůru a opět něco klohní na vařičích. Co naplat, že vstávají první, když stejně vycházejí poslední… Já snídám až někde na kopci, ráno do sebe opravdu nic nenasoukám.

Dnes máme v plánu výstup na Monte Corvo (2 623 m, na některých mapách 2 630 m). Krásnou fotogenickou horu, která se nám při minulé návštěvě neustále skrývala v mracích a která snese srovnání s nejvyššími tatranskými štíty. Dnes je jasná obloha, takže se již těšíme na daleké výhledy. A že nakonec budou!

Výstup na Monte Corvo

Vycházíme z bivaku postupně, já již čekat nevydržel. Trasa je jasná, není kam spěchat. Dolina ještě tone ve stínu, jen západní okraj jezera Campotosto laskají první sluneční paprsky. V salaši necháváme nepotřebné věci, plánujeme návrat zpět. Počasí se má měnit a kolegové prý nemají stan… Nu což.

Čtěte také: Minulá část článku Gran Sasso d´Italia a výstup na Pizzo Cefalone, 3denní…

Za výhledů na prosluněná svahy hory Camarda (2 338 m) a šťavnatě zelené louky plná bílých vápencových skalisek výškové metry rychle přibývají. V horní části údolí je ještě tu a tam sněhové pole. Kolem je však záplava horských květů. Horské jaro již i v těchto nadmořských výškách drží otěže pevně v rukou.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Člověk se ani nenadá a je v širokém lučnatém sedle ve výšce kolem 2 250 m. K východu se otevírají výhledy na Pizzo d'Intermesoli (2 645 m) i na nejvyšší horu celých Apenin - Corno Grande (2 912 m) neboli Velký roh. Napravo se zvedá skalnatá pyramida Pizzo Cefalone (2 533 m), kde jsme byli včera a spojovací hřebínek se dvěma travnatými kupami zvanými G. Venacquaro (2 308 m) a Cima Falasca (2 300 m). Po levici se táhne vrcholový hřeben Monte Corvo, kam zbývá necelých 400 výškových metrů.

Okolní krajina je mimořádně fotogenická. Neustále se zastavuji a znova a znova vytahuji fotoaparát z brašny. Té nádhery kolem se ne a ne nasytit. Další stoupání je táhlé. Nejprve po krásných loukách čeřených poryvy ledového vichru, brzy se ale objevuje skála a tu a tam nějaká značka. Místy je těch značek naopak až moc. Za dobrého počasí a viditelnosti se nelze ztratit.

Suťový chodník vede přímo pod skalní věž hory Corvo. Obchází řadu fotogenických skalních věží, vychází na vrcholový hřeben a pak cik cak mezi skálami i po skalách nás přivádí k vrcholu. Co k vrcholu. Vrcholovému platu, které je opravdu hodně rozlehlé. Tady by se v klidu usadily desítky školních zájezdů, aniž by se dětičky vzájemně rušily. My jsme tady ale sami, natož školní zájezd. Na Monte Corvo se zase až tak snadno nedostanete, odevšad je to sem poměrně daleko.

Sestup z vrcholu a plán "B"

Na vrcholu Monte Corvo (2 623 m) nás vítá vrcholový kříž a úžasné výhledy. Nejen na Gran Sasso s jezerem Campotosto, ale i na okolní pohoří jako Monte Velino na jihu či Monte de la Laga na severu. Přestože to chvíli vypadalo, že se zatáhne a začne pršet, tak se počasí opět umoudřuje a obloha vyjasňuje. Na vrcholu křepčíme dobrou hodinu, dolů se nám vůbec nechce.

Nakonec se s vrcholem hory Corvo (v překladu z italštiny by to snad měl být Havran) přece jen loučíme a sestupujeme nazpět k salaši pro věci. Cestou fotíme (točíme) okolní hory i množství kytek, kterým kralují nádherné kamzičníky. Člověk se neudrží, přestože je na kartě již téměř pět stovek fotografií…

Dole jsme brzy a den je ještě poměrně mladý. Sedět tady celý den se nikomu nechce, tak navrhuji plán "B". Podle mapy by se měl dát obejít celý masív Havrana (Monte Corvo), takže by nebylo od věci dostat se do doliny Venacquaro od severu.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Balíme, zavíráme salaš a loučíme se s kravkami, které sem sestoupily z jednoho z vyšších pater doliny. Po prašné cestě scházíme k chatě Fioretti a dále do údolí. Ve výšce pod 1 260 m však zjišťujeme, že lesní svážnice zakreslená v mapě Kompass existovala naposledy asi za Mussoliniho. V terénu ani ťuk. A obcházet to přes obec Ortolano by byla opravdu dálka. A kdo ví, zda-li vůbec existuje turistická trasa nesoucí číslo 101… Opět se přesvědčujeme, že mapy Kompass jsou spíše omalovánky…

Nezbývá než udělat čelem vzad a poslušně se vrátit tam, odkud jsme ráno i odpoledne vyšli… Přestože nějaké vínko námi zvané Peňolo by v Ortolanu nebylo k zahození, je návrat asi nakonec tou nejrozumnější variantou. Prodírat se zdejšímu neobyčejně hustým bukovým lesem v nyní panujících vedrech se opravdu nikomu nechce.

Cestou fotím nějaké kytky a brouky, během zastávky u chaty Fioretti hodím koupel v místním napajedlu. Přestože je horko k zalknutí, pramenitá voda je opravdu ledová a mytí vlasů je skutečným zážitkem… Nakonec jsme vpodvečer opět u staré známé salaše, od které si vychutnáváme další fantastický západ Slunce, který na obloze vykouzlil neopakovatelné divadlo.

• Délka trasy: 18 km
• Převýšení: 1 400 m

Gran Sasso d'Italia, turistická mapa

• Dokončení příště

Cesta SNP: Devín - Dukla - Nová Sedlica (11)

Ráno vstávam spolu so slnkom. Rozlepujem oči a prvé čo uzriem je asi 30 slimákov nalezených medzi obe vrstvy…

Corno Grande neboli Velký roh, túra na nejvyšší horu v Apeninách…

Hora Corno Grande (2 912 m, v některých mapách 2 914 m) je nejvyšší horou celých Apenin. Corno Grande…

Góry Bialskie: Neznámé sudetské pohoří v sedle kola

Jezdit na dovolenou na přelomu května a června je skvělé. Počasí přiměřené, v horách ani živáčka. Dokonce…

Starohorské vrchy křížem krážem, dvoudenní túra po…

Starohorské vrchy jako soused mnohem známější Velké Fatry resp. Nízkých Tater stojí tak trochu…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.