| Ceník inzerce | ||
 |
|
|
| Poslední aktualizace: 16.10.2024 |
|
Treking > Treky, turistika > Výstup na horu Babky (1 566 m n. m.) v Západních Tatrách na Slovensku
Výstup na horu Babky (1 566 m n. m.) v Západních Tatrách na SlovenskuBabky - túra za výhledy v Západních Tatrách4.9.2008 | Otakar Brandos
Babky (1 566 m) jsou holým a travnatým vrcholem, který zakončuje vápencovou jižní rozsochu Sivého vrchu, nejzápadnějšího vrcholu Západních Tater. Východním směrem z masívu Babek vybíhá krasová plošina Červenec, se kterou v dolní části Jalovecké doliny sousedí přírodní rezervace Sokol a Mních. 
Mohutné skalní stěny této přírodní rezervace byly vyhlášeny chráněnými z důvodu výskytu množství vzácných ptačích druhů, které tady nalezly vhodné podmínky ke hnízděni. Hojný je zde i výskyt chráněných rostlinných druhů. Babky, pod jejímž vrcholem se nacházejí tři nápadné skalky, jsou výborným rozhledovým bodem, což dokazuje i panoramatická fotografie. V zimě lze na svazích Babek spatřit příznivce skialpinismu, kteří tady naleznou vcelku dobré podmínky, podobně jako příznivci paraglidingu. Ve starých mapách byly Babky jmenovány jako Mons Babki, Babky hegyi, Wierch Babki či Berg Babky. 
Vrchol Babky nepatří k tradičním turistickým cílům v Západních Tatrách. Přesto se jedná o cíl atraktivní. Z vrcholu Babek se otevírají nádherné pohledy na velkou část Západních Tater, Nízkých Tater, Velké Fatry, Chočských vrchů aj. Jako na dlani odsud máme Liptovskou Maru. Občas přes vrchol Babky vedou trekaři nástup na hlavní hřeben Západních Tater. Vyrazíme tedy konečně z konečné autobusu v obci Jalovec po žluté turistické značce. Od dřevěné kapličky. Z Liptovského Mikuláše vyjíždí autobus například před osmou ráno. Na konci vesnice odbočíme doleva na lesní cestu a po dalších asi 50 metrech doprava na druhou cestu, která nás přivede k dřevěné lávce přes Jalovecký potok. Pokračujeme lesem až na cestu, která vede z Bobrovce k Bobrovecké vápenici, odkud zahajují nástup motorizovaní turisté. Od Bobrovecké vápenice pak pokračujeme vlevo po zelené turistické značce. Původní cesta vede k ústí Jalovecké doliny k turistickém přístřešku, od kterého se stoupá vlevo po široké lesní cestě. To již máme asi půlhodinu cesty za sebou. Pokračujeme po zelené značce k lesu. Dále strmým stoupáním v četných serpentinách po lesní pěšině až na vozovou cestu (po níž vede původní značka), která vede až na Červenec. 
My však ještě před tím u dalšího turistického přístřešku na rozcestí s modrou turistickou značkou (dále jen TZ) opět odbočíme vlevo. Krátce před tím se nám cestou otevírá pěkný výhled na hřeben Nízkých Tater z vyhlídky nad bývalým lomem nad Bobroveckou vápenicí. 
Z výše uvedeného rozcestí pokračujeme prudkým stoupáním. Nejdříve lesem, brzy se však les rozestoupí a my se dostáváme na travnaté pláně. Kolem starých napajedel pro dobytek, polorozpadlé salaše až pod vrchol Babek. Po dalším výstupu v několika táhlých serpentinách se konečně dostáváme na vápencový vrchol Babek (1 566 m), ze kterého se otevírají fantastické pohledy prakticky všemi směry. Určitě tady chvíli poseďte a vychutnejte si klid a hlavně krásné výhledy, které chytí za srdce každého milovníka hor. 
Z vrcholu pokračujeme zhruba k severu (severoseverovýchodu) kolem vrcholu Malá kopa (1 637 m) do sedla Predúvratie (1 590 m). Kousek před ním narazíme na upravený pramen vody, který ale v nejsušších obdobích roku je velice málo vydatný a k naplnění láhve to chce notnou dávku trpělivosti. Proto se raději na něj nespoléhejme. 
Dále cesta vede vpravo po modré turistické značce nazpět k plošině Červenec. Poměrně mírně klesajícím chodníkem po nevýrazném hřebeni se dostaneme k pěkné turistické chatě zvané Chata pod Náružím, kde lze nejen přespat, ale také se občerstvit. Od chaty pak po pohodlné lesní cestě sestoupíme nazpátek k Bobrovecké vápenici a nebo do Jalovce. Tuto středně náročnou a poměrně krátkou túru zvládnete absolvovat i během třeba nedělního odpoledne… Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Iąiel som na Babky minulý rok: Jaloveckou dolinou, cez sedlo v závere na Suchý vrch, hrebeňovkou do sedla Predúvratie a ďalej na Babky a z nich chodníkom v zatrávnenej strmine do záveru Jaloveckej doliny a ąirokým chodníkom do Bobrovca. Chcel som nájs» Babkovo pliesko, ktoré vraj uľ zaniklo (pri bombardovaní počas svetovej vojny), ale nepodarilo sa mi to. Má sa nachádza» niekde pod Babkami, no neviem, ktorým smerom (v Huňovej doline, čiľe smerom k Chočským vrchom?). Dokáľe mi niekto, kto túto oblas» pozná lepąie, poradi»?
Pliesko pod Babkami sa nachádza severovýchodne od vrcholu. Áno, v Huňovej doline. Vodná plocha je sezónna a nevýrazná. Viditeµná je hlavne na začiatku jari pri topení snehu, keď sa na poµane Podrovne nahromadí väčąie mnoľstvo vody. Poloha plieska na mape je na http://mapytatr.net/PRODUKTY/MAPY_TAT/ZACHODNI/SLICES/tpn_73.jpg.
za radu, najmä preto, ľe som veµmi neveril, ľe mi niekto poradí. Myslím, ľe aj mapka mi veµmi pomôľe, keďľe na iných mapách som Babkovo pliesko zakreslené nevidel. Mimochodom, v Tatrách sa vąetky vodné plochy stojaceho typu nazývajú plesá (alebo oká). Ja som to nevymyslel, len sa prispôsobujem. Tak sa pomenovávajú aj tie, ktoré boli nájdené len nedávno; určite sa tam neroztopil po 100-tisíc rokoch nejaký zabudnutý µadovec, len voda si naąla inú cestu, zaplnila nejakú terénnu nerovnos», dakedy aj nejaký kar. Keďľe mi do úplnej kompletizácii vodných plôch v Tatrách chýba okrem Babkovho plieska azda eąte ďaląích 10 (fotím ich a ak sa dá aj premeriavam), moľno mi poradíte aj s ďaląími. Ak to chcete skúsi», prosím, odpíąte. Mimochodom, o plesách mi v Ikare pred 1/2 rokom vyąla kniha Chodníky k plesám (v čeątine pod názvom Tatranské plesa, perly slovenských Tater).
je opravdu jen sezónní, za dobu, co do této oblasti chodím jsem jej viděl zaplněné vodou pouze jednou. Navíc, podle konfigurace terénu, soudím, ľe se jedná spíąe o jezero sesuvové, podobně jako je tomu u jezer Spiąské Magury. Je proto otázkou, zda-li jej vůbec nazývat plesem. Plísko je ZSZ od vrcholu Babek.
Áno, je severozápadne od vrcholu, nie SV ako som sa pôvodne pomýlil. Nejde ani tak o jazero µadovcového pôvodu, ale skôr o terénnu depresiu (priehlbeň), v ktorej sa hromadí povrchová zráľková voda, čiľe nie je to pliesko, ale skôr zamokrená lúka. Navyąe viditeµná vodná plocha nie je celoročne, ale len v období dostatku zráľok.
Názov vrchu je Babky, pl., teda gen. je Babiek (čes. Babek).
Další související články:+ Výstup na Baranec (2 184 m), Západní Tatry+ Výstup na Klin, Západní Tatry + Bystrá (2 248 m), na nejvyšší vrchol Západních Tater + Tri dni plné Tatier, Červené vrchy a Orlia Prť + Zimní Roháčská plesa na konci léta, Západní Tatry + Přechod hlavního hřebene Západních Tater |
|
||||
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
