Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 6.12.2021 |
Innská cyklostezka a cykloturistika v RakouskuExpediční cykloturistika pro celou rodinu, Treking s Tilakem 2013, soutěžní článek č. 520.9.2013 | Jan Kukačka
Vzít kolo, spacák a stan a vyrazit na některou z evropských dálkových cyklostezek. To samotné zní dobrodružně. Když k tomu ještě přidáte roční a tříleté dítě a za každé kolo vozík, máte o zážitky a adrenalin postaráno. 
Rodinná dovolená může mít různé podoby a je možné si ji užít různými způsoby. Při dvoutýdenním putování po Innské a Dunajské cyklostezce ze Svatého Mořice ve Švýcarsku, přes rakouské Alpy a Pasov v Německu, kde se Inn vlévá do Dunaje, do cíle v Regensburgu, ujely v první polovině srpna dvě mladé rodiny se stejně starými dětmi na kolech přes 700 km za 14 dní, přespaly v 10 kempech, píchly 3 duše, snědly mnoho ovesné kaše k snídani, ale především viděly mnoho alpských vrcholů a mnoho vody v Innu a v Dunaji, zažily řadu více či méně úsměvných příhod s malými dětmi, řešily různá rozhodnutí, při kterých rodina musí držet při sobě a hlavně se šťastně a v pořádku vrátily domů do České republiky. Čtěte také: Vyhlašujeme IX. ročník autorské soutěže Treking s Tilakem Inn pramení ve švýcarských Alpách v Horním Engadinu, nedaleko sedla Maloja (1 815 m n. m.), kde Innská cyklostezka začíná. Ztratit cestu na této cyklostezce je téměř nemožné. S označením "Innradweg" nebo "Inntal", což je označení cyklostezky ve Švýcarsku, Rakousku i Německu, se setkáváme na každém kroku na značkách a ukazatelích. Mění se pouze grafická podoba, tak jak stezka probíhá různými zeměmi. Ve Švýcarsku je to typický červený ukazatel s číslem 65, v Rakousku a Německu jsou to různé varianty zelené značky na bílém pozadí. Pro plánování trasy na nejbližší dny je ale dobré si mapu pořídit. Ve specializovaných prodejnách koupíte mapu, která cyklostezku popisuje a kde jsou označeny místa kempů a dalších zajímavostí, které lze na trase potkat. Na cyklostezku se lze samozřejmě napojit kdekoliv, nejčastějšími začátky všech cyklistů jsou sedlo Maloja nebo Svatý Mořic ve Švýcarsku. Ti, kterým stačí o několik dnů kratší varianta, začínají v rakouském Landecku. Cílem snad všech je soutok Innu a Dunaje v německém Pasově. Nejdelší varianta ze sedla Maloja do Pasova měří 540 km. My jsme své cykloputování zahájili ve Svatém Mořici, kde jsme strávili jeden aklimatizační den s projížďkou po okolí a prohlídli si dějiště olympijských her v roce 1928 a 1948. 
Švýcarskou část cyklostezky lze oprávněně nazvat zážitkovou. Celý úsek, který měří cca 100 km, vede v nadmořské výšce nad 1 000 m n. m. a na trase vás až k hranicím s Rakouskem doprovází třítisícové vrcholy. Tato část Innské cyklostezky je také nejnáročnější a z pochopitelných důvodů ne vždy vede v těsné blízkosti Innu. Poměrně často musíme absolvovat strmá stoupání, abychom si potom užili dlouhé sjezdy. S vozíky za kolo naloženými věcmi a dětmi se nám nejednou stalo, že jsme museli kolo do kopce tlačit. I charakter stezky je stavěný především pro horská kola, nezpevněných nebo lesních cest se šotolinou je zde požehnaně. Stezka častokrát vede malebnými horskými vesničkami, kde téměř vždy naleznete kašnu se studánkou, která je napájena horským pramenem. V této části Innské cyklostezky tedy rozhodně nebudete mít problém s pitnou vodou. 
Tam, kde se Inn zařezává do skalnatých kaňonů a řeka se stává divokou, lze pozorovat vodáky na kajacích a raftech, jak si této atraktivní řeky opravdu užívají. Rozmanitých odpočívadel s možností udělat si piknik na otevřeném ohni, často s připraveným dřevem, potkáte ve Švýcarsku nejvíce na celé trase. Stejně tak značení cyklostezky je zde velmi precizní. I když je kvalita kempů ve všech zemích podél Innské cyklostezky vysoká a teplé sprchy nebo internet jsou samozřejmostí, tak ve Švýcarsku za kempy a nejen za ně utratíte nejvíce peněz. Pokud se na cyklostezku vydáte s dětmi, tak jako my, oceníte také všudypřítomné dětské hřiště a prolézačky nejrůznějšího typu. Průběh trasy ve Švýcarsku: Svatý Mořic (kemp) - Zernes (kemp) - Lavin - Scuol - Sur En (kemp) - Martina (hranice s Rakouskem). Náš tip: Do švýcarských Alp je dobré si vzít teplé oblečení na víc. I když vychytáte to nejhezčí letní počasí, tak jako my, tak pokud nemáte zimní spacáky, v noci se vám pro děti oblečení navíc bude hodit. Teplota ve výšce nad 1000 m n. m. může v noci v srpnu klesnout i pod 10 °C. 
V Rakousku v Tyrolských Alpách se na cyklostezce dostáváme pod 1 000 m n.m., v noci nám již ve spacáku není zima a Inn má už na první pohled charakter velké řeky. Značení stezky zůstává precizní, mapu využíváme především k plánování zastávek na svačinu a protažení dětí, nákupy a přespání. Stezka stále ještě obklopena vysokými horami se postupně stáčí do Landecku, nad kterým se tyčí třítisícimetrový Hoher Riffler. Majitel kempu, který je pojmenovaný po této hoře, nás informuje o relativně snadné výstupové cestě na vrchol. Pro tentokrát odoláváme a jdeme si prohlídnout město. Cestou se kocháme pohledem na hrad Landeck ze 12. století, který se hrdě tyčí nad městem. Dnes je z hradu vlastivědné muzeum s galerií. Landeck některým cyklistům slouží jako výchozí bod jejich putování a na cyklostezce je to znát, protože potkáváme stále více lidí. Přes Landeck také vede jedna z větví svatojakubské poutní cesty do Santiaga de Compostela, na ukazatelích se proto začíná objevovat její typický znak - žlutá mušle na modrém poli. Za Landeckem se krajina kolem Innu pozvolna začíná měnit. V Innsbrucku se již údolí Innu znatelně rozšiřuje a my se začínáme pomalu loučit se světem horských velikánů. V Innsbrucku v městském parku u řeky si dáváme delší pauzu na odpočinek. Děti se zde můžou dostatečně vydovádět na prolézačkách, houpačkách a skluzavkách nejrůznějšího typu a my už přemýšlíme nad další částí naší cesty. 
Za Innsbruckem se již stále častěji objevují kukuřičná pole a sady s nejrůznějším ovocem od jablek po borůvky či jahody. To naznačuje definitivní sestup do úrodných nížin. Vedle Innsbrucku leží na rakouské části Innu celá řada historických neméně důležitých měst jako je například Telfs, Imst nebo Kufstein, jejichž historie sahá do dávných středověkých dob a stojí za krátké zastavení na našem putování podél Innu. Právě Kufstein, poslední zastávka v Tyrolsku, je jedním z posledních míst před vstupem na německé území. Naučné slovníky mluví o Kufsteinu jako o "Perle Tyrolska". A toto malebné městečko s pevností, která ve středověku sloužila jako vězení, opravdu stojí za návštěvu. Proplétáme se úzkými uličkami mezi turisty, všichni nám ale ochotně uhýbají s gesty uznání při pohledu na naše ověšená kola s vozíky pro děti. Starší dcera si ještě vychutná zmrzlinu na historickém náměstí pod pevností a my jsme rádi za sluníčko, které nám usuší oblečení, které zmoklo při přeháňce předchozí den. Jediná vada na kráse Kufsteinu je snad jen fakt, že kemp popsaný v mapě (rok vydání 2011) již neexistuje. Je proto potřeba zvolit alternativu v okolí Kufsteinu. My jsme vybrali kemp vzdálený asi 4 km od Kufsteinu u malého sportovního letiště. Průběh trasy v Rakousku: Martina (hranice se Švýcarskem) - Landeck (kemp) - Zirl, Unterpefuss (kemp) - Pill (kemp) - Kufstein (kemp a hranice s Německem). Náš tip: Věci, na které nesmíte zapomenout při cykloputování s ročním a tříletým dítětem - hračky na písek, holinky, nepromokavé kalhoty pro batole a vlastní láhev na pití. Možná vám to připadá jako samozřejmé, ale když balíte na takovou cestu tak zjistíte, že věcí je hodně a místa málo. Potom si říkáte, že bez některých věcí se přeci na čtrnáct dní obejdete. Naštěstí podél Innské cyklostezky není problém jakoukoliv z potřebných věcí dokoupit. V našem případě to byly nepromokavé kalhoty, bez kterých lezoucí dítě ráno ze stanu vypustit prostě nemůžete. Užitečné se zdají být i barevné křídy, které mohou zabavit děti na zastávkách nebo v kempech a v případě, že cestuje více rodin, můžete si na trase nechávat vzkazy. 
Za hranicemi jsme již dali Alpám definitivně vale. Trochu nám je to líto, ale nedá se nic dělat, řeku nezastavíme. Vjíždíme do Německa a kocháme se širokým údolím Innu v okolí Rosenheimu. Jsme kousek od Mnichova v Bavorsku, nejbohatší a největší spolkové zemi Německa. Za zmínku a zastavení zde stojí několik míst. Wasserburg je středověké historické městečko, téměř celé zachovalé v původní podobě, které tvoří jakýsi poloostrov na Innu. Z cyklostezky sice musíme sjet dolu k řece, abychom ztracenou výšku po návštěvě městečka opět vyšlapali, ale vynaložená energie se určitě vyplatí. Oběd v místní pizzerii a klidné zázemí u kostela Svatého Jakuba se studánkou s pitnou vodou nám dodalo novou energii pro další putování a dětem poskytlo možnost se pořádně protáhnout. Další zastávka v Altöttingu zaujme vyznavače mariánských poutních míst. Na historickém náměstí najdete Kapli zázračného obrazu, která je jednou z nejčastěji navštěvovaných svatyní nejen v Německu. 
Další místo s náboženskou tématikou na Innské cyklostezce je také městečko Marktl, rodiště bývalého papeže Benedikta XVI. Kousek za Marktlem, na německo-rakouských hranicích, se do Innu vlévá jiná alpská řeka Salzach a hned za tímto soutokem se nalézá další rodiště neméně známé osobnosti. Město Braunau na pravém břehu Innu je rodiště Adolfa Hitlera. Zde jsme měli v plánu přenocovat v kempu, avšak jeden z inzerovaných kempů v mapě byl zrušen a druhý dočasně zavřen. Nebylo to poprvé, kdy jsme doplatili na neaktuální informace v mapě. Nepohrdli jsme tak nehlídaným tábořištěm na kraji města, které nám ač bez vody a v blízkosti frekventované silnice poskytlo zázemí pro přenocování. Od soutoku se Salzachem se Inn líně táhne po německo-rakouské hranici až do Pasova, kde se vlévá do Dunaje a končí tak svou pouť. Průběh trasy v Německu: Kufstein (kemp a hranice s Rakouskem) - Rosenheim - Erlensee (kemp) - Wasserburg - Waldkraiburg (spaní za městem u stavení na poli) - Altötting - Marktl - Braunau am Inn (na rakouské straně Innu, kemp) - Egglfing am Inn (kemp) - Pasov (soutok Dunaje a Innu) - Irring (kemp) - Mariaposching (spaní na hrázi Dunaje) - Straubing - Bach an der Donau (spaní na hrázi Dunaje) - Regensburg (odjezd vlakem do Prahy). Náš tip: V Německu se v neděli a o svátcích nepracuje a obchody jsou zavřené. Je proto dobré si před odjezdem zjistit, zda vás některý ze svátků nečeká a při nákupech potravin s tím dopředu počítat. 
V Pasově na soutoku Dunaje a Innu je naše putování po Innské cyklostezce u konce. Nesmí chybět společná fotografie. Děti si zde mohou užít pěkné dětské hřiště a my bychom mohli oslavovat úspěšné zdolání Innské cyklostezky, ne však celého našeho putování. Je přeci potřeba se nějak dostat domů do Prahy. Že to bude vlakem jsme věděli již na začátku naší cesty, v úvahu připadají dvě přímá spojení do Prahy. Z Linze, který se nachází asi 100 km po proudu Dunaje po Dunajské cyklostezce a z Regensburgu, který se nachází 130 km proti proudu Dunaje. Jelikož v období srpna, kdy jsme naše putování absolvovali, měly rychlíky z Linze do Prahy výluku na rakouské straně, s autobusovou náhradní dopravou, rozhodli jsme se pro Regensburg. Zbývajících 130 km do Regensburgu po Dunajské cyklostezce jsme tedy považovali jako takovou ochutnávku například pro příští dovolenou. Co je tedy to nejdůležitější, pokud se rozhodujete, zda se na Innskou cyklostezku vydat? Asi snad jen seřídit kola a naplánovat správné počasí tak, jak se to povedlo nám a pak už jen opravdu vyrazit! 
Kempy, ve kterých jsme přenocovali:
Mapy:
Další související články:+ K Baltskému moři na kole, dálkové cyklotrasy+ Po cyklostezce Odra - Nisa, cyklotoulky s vozíkem, dětmi a nočníkem - k moři na Rujanu a Polskem zpět + Putování podél Dunaje, aneb "hajda nýčko vyrazíme do Banátu" (1) + Litvou na kole (3) - Lotyšsko, Klaipéda a Kurská kosa + Expedice Sever aneb cestami Trollů, Treking s Tilakem 2013, soutěžní článek č. 1 + Přechod Nízkých Taur - část Schladmingské Taury, Treking s Tilakem 2013, soutěžní článek č. 2 + Lofoty - cykloputování po ostrovech půlnočního slunce, Treking s Tilakem 2013, soutěžní článek č. 3 + Hřebenovka Vysokých Tater, Kopské - Ľaliové sedlo aneb když se ještě smělo i nesmělo, tolerovalo, ale hlavně chtělo - Treking s Tilakem 2013, soutěžní článek č. 4 |
|
||||
