Prokopské jezírko, výšlap za výhledy za pražskými humny

K Prokopskému jezírku a za výhledy na Děvín za pražskými humny

Děvín nenajdeme jenom na Pálavě a u Bratislavy, ale též v Praze nad městskou částí Hlubočepy. Výhledy z tohoto kopce s dochovanými stopami po bývalém mohutném hradu jsou jedny z nejlepších na území hlavního města. V okolí se nachází též několik bývalých vápencových lomů s nalezišti prvohorních zkamenělin a zajímavými geologickými profily.

Výlet začneme na tramvajové zastávce Hlubočepy, kam jezdí od vlakového nádraží Praha - Smíchov pět tramvajových linek mířících na sídliště Barrandov. Odtud půjdeme Hlubočepskou ulicí a projdeme pod mohutným kamenným železničním viaduktem o sedmi obloucích (trať číslo 122 - tzv. Pražský Semmering). Tento viadukt je vysoký 25 m a dlouhý 115 m.

Čtěte také: Lomy Amerika, Velká Amerika: Tip na výlet nedaleko Prahy

Hned za ním odbočíme po cestě vpravo do opuštěného lomu, který byl vyhlášen za přírodní památku "Pod školou". Jedná se o geologický profil ve vápencích s vložkami břidlic dokumentující nejen vývoj pražské prvohorní pánve ve spodním a středním devonu, ale i vývoj života v těchto období. Jde o typické naleziště zkamenělin, které je bohaté zejména schránkami mlžů, hlavonožců, goniatitů či trilobitů a bylo známé již Joachimu Barrandovi. Lom byl v době naší návštěvy pěkně vysekán od náletových dřevin a jeho prohlídka byla příjemná.

Z lomu se vrátíme zpět na Hlubočepskou ulici, projdeme centrem Hlubočep a napojíme se na zelenou turistickou značku. Ta nás vede pod další mohutný kamenný viadukt o pěti obloucích. Hned za ním odbočuje silnička prudce vpravo do mírného kopce a vede nás okolo trampské pivní osvěžovny "Jedová chýše".

Sledujeme asfaltku a pomalu vcházíme do Prokopského údolí, které je chráněno jako národní přírodní rezervace a kam naštěstí žádná auta vjíždět nesmí. Asi po 250 metrech odbočíme ze silničky prudce vpravo na cestu, která nás dovede k malebnému Prokopskému jezírku.

Prokopské jezírko

Prokopské jezírko je starý zatopený lom, vzniklý těžbou devonských vápenců. Na jeho dně najdeme malebné jezírko, které ze tří stran obklopují kolmé skalní stěny. Má délku 107 metrů, šířku 26 metrů a je syceno a odvodňováno podzemním tokem. Na jeho hladině můžeme často pozorovat labutě a divoké kachny a jedná se o hojně navštěvované a fotografované místo. Od jezírka můžeme pokračovat dál po kamenité stezce mezi skalními stěnami a vyjdeme po chvíli opět na asfaltové silničce v Prokopském údolí.

Pokud půjdeme údolím dál proti proudu potoka, dojdeme po asi 300 metrech k malému dětskému koutku. Zde po pravé straně u skalnatého svahu spatříme vchod do štoly. Jedná se o volně průchozí a poměrně dlouhou štolu, kde se v zimním období tvoří velmi pěkná ledová výzdoba (na prohlídku je nutná baterka).

Po prohlídce štoly se vrátíme údolím nazpět k již zmiňované trampské hospodě, avšak krátce před ní odbočíme vlevo na cyklostezku. Stoupáme strměji po asfaltové silničce a v první výrazné zatáčce si všimneme po pravé straně zajímavých nakloněných skalních formací. Jedná se o Hlubočepské plotny, kam si můžeme odbočit za výhledem po dobře vyšlapaných stezkách.

Hlubočepské plotny

Hlubočepské plotny jsou dalším opuštěným vápencovým lomem, tvořeným dvěma mohutnými skalními útvary, a mezi skalními lezci jsou přezdívány "Pražské Yosemity". Dlouhé a mírně ukloněné stěny jsou velmi vyhledávanou pražskou lezeckou oblastí.

Nejhezčí pohled na Hlubočepské plotny je od železniční tratě tzv. Pražského Semmeringu, od jehož kolejí se skalní plotny přímo zvedají. Na jejich vrchol se po bočních úzkých pěšinkách snadno dostanou i běžní návštěvníci, samozřejmě je možné přijít i z opačné strany svahu. Z vrcholů skal se nabízí opravdu nádherný výhled na kamenné železniční viadukty, Hlubočepy, Barrandov a další pražské čtvrtě.

Z vyhlídek se vrátíme opět na silničku a pokračujeme po ní klikatě dál do kopce. Mineme restauraci Na Cvičišti a dojdeme až k vrcholu náhorní plošiny. Na její hraně opustíme cyklostezku a odbočíme prudce vpravo na nezpevněnou cestu. Čeká nás asi jeden kilometr chůze. Vlevo se rozprostírá rozlehlá náhorní planina s místním názvem Na Rovinách, vpravo padají prudké srázy k pražské čtvrti Hlubočepy. Nakonec dojdeme k velmi nápadnému holému pahorku s terénními pozůstatky po hradu Děvín.

Děvín

Děvín (308 m), též Pražský Děvín či Dívčí hrady, je výrazný vápencový vrch, opředený pověstmi o dívčí válce. Podle Starých pověstí českých od Aloise Jiráska tu sídlila odbojná Vlasta, která si tu s dalšími ženami postavila hrad, aby se zde ženy cvičily k boji. Jisté je, že v 9. století zde bývalo slovanské hradiště a ve 14. století kamenný hrad. Ve své době luxusní sídlo bylo vystavěno nejvyšším písařem Štěpánem z Tetína před rokem 1338.

Hrad zanikl pravděpodobně ještě ve 14. století a roku 1437 ho údajně nechal pobořit císař Zikmund jako skrýš lupičů. Na počátku 16. století posloužily jeho zříceniny jako cvičný terč pro zkoušení nových pražských děl. Ještě v roce 1689 jsou na obrazu panoramatu pražských břehů zakresleny velké zříceniny tohoto hradu.

V 19. století byl ze zbytků hradu těžen kámen a dodnes se nad úrovní terénu nedochovalo žádné zdivo, ale pouze zbytky půdorysu. Reliéf hradu je však dobře znatelný a dokumentuje původní velikosti hradu. Výhled na Prahu je odtud ale doslova velkolepý a místo je považováno za jeden z nejnádhernějších pražských vyhlídkových bodů.

Zajímavostí je také to, že právě na svahu Děvína objevil Joachim Barrande svého prvního trilobita a že svahy tohoto kopce z devonských vápenců jsou významnou paleontologickou lokalitou devonské fauny. V tehdejší době se zde rozkládalo klidné a nehluboké mořské prostředí s bahnitým dnem. Díky jižní orientaci svahů, minimu půdy, skalním výchozům a nedostatku vody má v současnosti celé toto území stepní charakter a vyskytují se zde společenstva teplomilných rostlin.

Z Děvína seběhneme po strmé, ale výrazné stezce k železniční zastávce Praha - Žvahov a odtud pak ulicí Nad Zlíchovem stále z kopce až k tramvajové zastávce Zlíchov. Náš výlet zde můžeme ukončit. Další možností je pokračovat z Děvína po náhorní plošině a dojít okolo vodárenské věže Děvín do pražské čtvrti Radlice a výlet ukončit u stanice metra Radlická.

Prokopské jezírko, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.