Mladečské jeskyně v Litovelském Pomoraví, otevírací doba

Paleontologická lokalita světového významu

Mladečské jeskyně se nacházejí na pomezí Hornomoravského úvalu a Zábřežské vrchoviny nedaleko Litovle na území CHKO Litovelské Pomoraví a jsou součástí národní přírodní památky Třesín. Mladečské jeskyně se nacházejí v nitru nenápadného vápencového vrchu s podivně znějícím jménem Třesín, který se zvedá na okraji obce Mladeč.

O vrchu Třesín (345 m), jenž je posledním výběžekm Zábřežské vrchoviny, jsme již na našem webu psali. Nyní se ale podíváme do jeho nitra, kde byl erozním a korozním působením podzemní i srážkové vody vytvořen neobyčejně členitý labyrint převážně horizontálních chodeb Mladečských jeskyní, které se rozprostírají ve třech patrech s dómy a strmými vertikálními komíny.

Vývoj Mladečských jeskyní

Mladečské jeskyně se začaly vyvíjet podél tektonických zlomů masívu Třesína jako průtoková (freatická) jeskyně, kterou proudila voda z údolí Hradečky z říček Hradečka a Rachava do široké a níže položené nivy řeky Morava. Dnes v Mladečských jeskyních tekoucí vodu neuvidíte, jeskyně jsou suché s teplotou vzduchu 8 °C a relativní vlhkostí 95 %.

Mladečské jeskyně byly "objeveny" v roce 1826 při lámání kamene, kdy byl pravděpodobně zničen i původní paleolitický vchod. Pro veřejnost byly ale zpřístupněny až na přelomu 19. a 20. století. První výzkumy v jeskyni provedl v letech 1881 až 1882 vídeňský archeolog Szombath. Jeskyně však byly známy již od středověku, o čemž svědčí starší lidový název Bočkova jeskyně. Podle pověsti se tady totiž skrýval loupeživý rytíř Boček.

Čtěte také: Vrch Třesín, Javoříčsko - mladečský kras

Přestože byla krápníková výzdoba jeskyně značně poškozena, neboť se předpokládalo, že podlehne těžbě kamene, zachovala si dodnes poměrně velké bohatství krasových forem. Ať již sintrové náteky na jeskynních stěnách a nebo stalaktity či stalagmity, stalaktitová brčka a nebo mrkvovité stalaktity. Nejzachovalejšími částmi jeskyně jsou síně zvané Panenská jeskyně a Chrám přírody.

Známá délka chodeb Mladečských jeskyní činí 1 250 metrů, denivelace jeskyně je však pouhých 30 m. Prohlídkový okruh je dlouhý "jen" 380 metrů a prohlídka jeskyní trvá asi 40 minut.

Podle odborníků by Mladečské jeskyně mohly být jen malou součástí mnohem rozsáhlejšího podzemního systému. Dosud však v okolí jeskyně byly nalezeny jen malé, nepříliš významné jeskyně. Jsou to jeskyně Podkova (162 m), Třesínská jeskyně (87 m), Na Třesíně 2 (14 m hluboká propast).

Mladečské jeskyně jako paleontologická lokalita světového významu

Mladečské jeskyně jsou rovněž archeologickou a paleontologickou lokalitou světového významu, neboť Mladečské jeskyně byly pravděpodobně největším a nejsevernějším sídlištěm kromaňonců, kteří tady žili již ve starší době kamenné před více než 31 000 lety! Člověk kromaňonský tady žil po dobu mnoha tisíciletí po boku neandrtálců, kteří později vymřeli.

Ve vstupních prostorách jeskyní byly objeveny lebky a části koster kromaňonců, kamenné a kostěné nástroje, ale také kosti diluviálních zvířat jako byl jeskynní medvěd (Ursus spelaeus), jeskynní lev (Pantera leo spelaea), srstnatý nosorožec (Coelodonta antiquitatis) mamut, sob, bizon aj.

Mladečský kras

Mladečský kras je tvořen izolovanými ostrovy devonských vápenců, které vznikaly ukládáním vápnitých schránek živočichů na dně mělkého moře před asi 390 mil. lety. Po ústupu moře v období třetihor byly vápence díky tropickému klimatu vystaveny silnému krasovatění. V době ledové a poledové byly část vápencové desky překryta silnými vrstvami naplavených štěrků (niva řeky Morava) a spraší.

Vápence Mladečského krasu jsou posazeny na přeměněných horninách Zábřežské vrchoviny (podcelku Bouzovská vrchovina) a Hornomoravského úvalu (především břidlice), které morfologicky odděluje tzv. Třesínský práh. Podle geologů jsou vápence Mladečského krasu součástí tzv. konicko-mladečského devonu a vývojově souvisí s vápenci Moravského krasu.

Na povrchu Třesína se objevují povrchové krasové jevy jako škrapová pole, závrty a mělké deprese. Nejbohatší škrapová pole se nacházejí v lokalitě Plavatisko, jejíž louky byly v poválečném období rozorány a využívány jako pole. To mělo za následek splachování humusu do podzemí a poškozování Mladečských jeskyní nárůstem mechů a řas. Na severním úpatí se objevují i vyvěračky, např. Řimické vyvěračky.

Třesínský práh

Třesínský práh je terénní překážkou se skalním podložím, která odděluje Mohelnickou brázdu od Hornomoravského úvalu. Třesínský práh je tvořen hrásťovými hřbety, které jsou dnes pohřbeny pod nánosy pliocenními jíly a pleistocenními štěrkopísky.

Mladečské jeskyně, otevírací doba

• Další informace na www.jeskynecr.cz

Mladečské jeskyně na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.