Košumberk, zřícenina hradu z počátku 14. století

Vím, že na Hamzově léčebně je arboretum, o které se stará jistý pan Větvička, uznávaný botanik. Projít celé arboretum zabere i půl dne, pokud chcete u toho fotit. Nechal jsem kamarádku u hlavní brány a ještě kousek popojel. Odstavil jsem auto na parkovišti pod hradem. Bylo pro mne překvapením, že byl opraven bývalý pivovar. Stará část pod hradem, již opravena měla své kouzlo.

Svítilo sluníčko, počasí přálo. Ale jen první půlhodinu. Z dáli, od Železných hor se hnala bouřka. Na hradě mne zastihly celkem dvě. Radar Radarovič se zmýlil pouze v čase, kdy něco přijde, a hned 2x. Stoupal jsem do mírného kopce kolem pivovaru, vystoupal několik starých kamenných schodů a přede mnou už byla vidět budova purkrabství, která byla k hradu dostavěna později.

Prošel jsem vstupem a zamířil na pokladnu. Koupil několik pohledů a rozhodl jsem se pro prohlídku s průvodcem, prostě zaplatil si vstup. Platí se zde i za focení zvlášť, ale měl jsem to štěstí, že jsem nemusel. Ale to jsem ještě nevěděl. Za pokladnou seděl příjemný pán v mém věku. Dobře, upřesním, ± 50 let. Byl to kastelán a zároveň průvodce. Na výklad a prohlídku jako takovou nás bylo cca 10. Ideální stav, protože když chcete fotit, nikdo vám nikde nepřekáží. Nakonec jsem měl svolení fotit grátis. Vyprávění bylo zajímavé a poutavé.

Hrad vzniknul, dle kastelána, a věřím tomu, na vrcholu bývalé sopky (sopka to ve skutečnosti nebyla, ve Svitavské pahorkatině sopky (viz seznam) nemáme, pozn. red.). Vrchol není vysoký a ani strmý. Říká se, že to je nejvýchodnější sopka Čech s nadmořskou výškou 376 m. Pozůstatky čediče se nacházejí v areálu hradu.

První písemná zmínka pochází z roku 1312 a z roku 1318 je u ní zmiňován Ojíř z Košumberka jako majitel hradu. Jeho založení je ale pravděpodobně v druhé polovině 13.století. Dokazuje to nejstarší dendrochronologicky datované dřevo, které je z roku 1255 a zde se našlo. Roku 1372 jsou uváděni jako páni Slavatové z Chlumu a Košumberku. V jejich rukou byl hrad pozdě goticky přestavěn. Po požáru v roce 1573 nastala rozsáhlá stavební činnost a starý hrad byl částečně přestavěn na renesanční zámek.

V roce 1540 převzal panství Diviš Slavata z Chumu, který provedl nejvýznačnější přestavby a použil i přívlastek z Košumberka. V roce 1547 se zúčastnil protihabsburského odboje a ještě téhož roku bylo na hrad uděleno manství, které mu později císař Maxmilián II. po odpuštění zrušil. Diviš začal uvažovat o přestavbě celého hradu. Jako vzor bylo jedno z jejich sídel a to Jindřichův Hradec.

V roce 1573 po úderu bleskem Košumberk vyhořel a jeho oprava se stala zároveň součástí přestavby. Za Diviše byla na hradě zřízena i českobratrská škola, kterou navštěvovali i osobnosti jako Vilém Slavata z Chumu a Albrecht z Valdštejna. Po smrti Diviše Slavaty v roce 1575 bylo jeho rodové panství rozděleno mezi syny. Na hradě měla vyhrazen i byt vdova po Divišovi Alžběta z Hradce.

V roce 1599 po smrti Jindřicha Slavaty získal panství jako dědictví Diviš Lacembok Slavata. Ten zde dokončil i renesanční úpravy a nad vchodem lze nalézt jeho erb spojený s erbem jeho manželky Veroniky ze Žerotína. Diviš Lacembok byl stoupencem jednoty bratrské a také aktivním účastníkem stavovského povstání v letech 1618-1620. Těsně po jeho smrti v roce 1623 byla zkonfiskována polovina jeho majetku. Zkonfiskované panství koupil jeho synovec Vilém Slavata z Chlumu a v roce 1634 postoupil panství synovi Diviše Lacemboka Jindřichu Vilémovi Slavatovi, který přestoupil ke katolictví. za jeho vlády došlo k značnému úpadku, které bylo způsobeno i nájezdy Švédů.

V roce 1654 zemřel Jindřich Slavata a panství zdědila jeho dcera z druhého manželství, které byly tehdy 2 roky, Johanka Barbora. Po její smrti rok na to zdědila panství její matka Marie Maxmiliána, která se roku 1656 podruhé provdala a to za Františka Hýzrleho z rodu Chodů. Po smrti svého druhého manžela a syna Ferdinanda Marie Maxmiliána zcela propadla vlivu hradeckých jezuitů V roce 1684, když zemřela její jediná dcera Františka Terezie, odkázala celé panství jezuitské koleji v Hradci |Králové.

Marie Maxmiliána zřídila již dříve pro jezuity rezidenci v Chlumku - zámeček a jezuité tím neměli o hrad zájem. Jezuitské koleji patřil hrad až do zrušení řádu. Po roce 1773 spravoval panství náboženský fond a v roce 1807 jej koupil v dražbě Belgičan Leopold de Laing. I za nich hrad chátral v roce 1826 koupil panství Karel Matyáš Thurn-Taxis a správu panství přenesl do Chroustovic. Hrad pustnul až do nedávné doby. V současné době hrad spadá do majetku města Luže. Stojí za návštěvu a je hodný i pro rodiny s dětmi.

Po prohlídce hradu, kdy mne zastihla i zmiňovaná bouřka a to hned dvakrát, jsem i popovídal s panem kastelánem (fotografie, které sem zde pořídil, jsem přeposlal na správu hradu i se souhlasem jejich využití). Měl jsem možnost ještě hovořit i s kastelánem. Dříve zde chovali jeleny, aby přitáhli návštěvníky. Sám kastelán je pouze pro daňky a ví proč.

Když chcete odejít z hradu, můžete přímou cestou. Je zde zřízena i dřevěná lávka, po které obcházíte celý hrad. Během cesty jsou na lávce stanoviště, kde jsou úkoly pro děti, interaktivní zábava. Pořádají se zde i rytířské turnaje, koncerty, hrad prostě žije. Návštěva je na každém z vás…

• Hrad Košumberk na turistické mapě