Čičava (dříve Chychwa), zřícenina hradu z 13. století v slovenských Vihorlatských vrších

Hradní zřícenina Čičava v zajetí divizny ve Vihorlatských vrších

Na pravém břehu řeky Ondava na nevysokém skalnatém návrší (225 m) nad obcí Sedliská-Podčičva stojí ruiny rozlehlého gotického hradu Čičava, jenž je rovněž nazýván zkráceně Čičva (dříve Chychwa). Hrad dnes střeží cestu k Vihorlatským vrchům, jenž jsou z jeho hradeb dobře patrné.

Čičava se nachází na okraji Východoslovenské pahorkatiny v celku zvaném Beskydské predhorie, které oddělují Ondavskou vrchovinu a Vihorlatské vrchy. První známá písemná zmínka o Čičavě pochází z roku 1270, kdy uherský král Štefan V. daroval Čičavské majetky magistru Reynoldovi. Hrad tady ale ještě nestál, ten byl pravděpodobně vystavěn někdy v letech 1309 - 1316, přesný letopočet jeho založení však není znám.

Hrad Čičava byl založen jako strážní hrad na významné obchodní cestě do Polska v průsmyku zvaném Polská brána. Původní hrad měl podobu malé pevnosti s útočištní věží a nepravidelným nádvořím, které bylo obehnáno kamennou hradbou. Postupně se hrad rozrůstal a stal se centrem rozsáhlého panství, ke kterému patřilo až 60 obcí.

Během své existence Čičava vystřídala velkou řadu majitelů, kteří původní hrad postupně rozšiřovali a dále opevňovali. Největší přestavbou procházel hrad v 15. a 16. století, kdy fortifikace reagovala na změněnou vojenskou taktiku a především vojenskou techniku - především palné zbraně.

Hrad byl opatřen velkou dělovou baštou střežící cestu pod hradem, stejně tak nádvoří bylo opatřeno dalšími baštami. Avšak ani ty a ani mohutné hradby a početná posádka nedokázaly uchránit hrad Čičava před zkázou, která se do podhradí přihnala v roce 1527, kdy hrad dobyl a vypálil Jan Zápolský. Tehdy shořela velká část hradu i archiv Zemplínské stolice, jenž tady sídlil.

Válečné události však Čičavu neobešly ani později v dobách ataku Turků na Horní Uhry. V roce 1684 byla Čičava opět obléhána a dobyta povstaleckými Thökölyho vojsky. Hrad byl znovu opraven, avšak další pohroma Čičavu stihla v roce 1704, kdy se jeho hradby podařilo ztéci vojskům Františka II. Rákocziho. Kurucká vojska držela hrad až do roku 1711, kdy hradní velitel František Barkozi vydal hrad bez boje. Krátce nato byl hrad na příkaz generála Lauckena zbourán.

Hrad Čičava, turistická mapa

Dnes je hrad Čičava v rozvalinách, které jsou obklopeny vzrostlými stromy a pod hradbami i velkými porosty divizny. Proto ten titulek článku. Jádro hradu je částečně zakonzervováno, trávník hradního nádvoří udržuje ostří motorové sekačky, takže návštěvník se tady nemusí prodírat vzrostlou trávou, jak tomu bylo v minulosti. Dodnes jsou tady zčásti zachovalá sklepení, omítky i obklady oken z pískovcového kamene.

Z hradu se otevírají krásné výhledy k východu na Vihorlatské vrchy, kterým dominuje nejvyšší Vihorlat a k jihu do Východoslovenské nížiny. Hrad je snadno přístupný z obce po zelené turistické značce, na které se nachází mimo jiné pěkný turistický přístřešek, jenž je vhodný i k nouzovému bivaku. Hrad je přístupný ze dvou stran, na druhé trase můžeme spatřit nedokončenou hrobku rodu Barkoczi.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.