Banská Belá, jedinečný opevněný kostel v podhůří Štiavnických vrchůFarní kostel sv. Jana Banská Belá, opevněný farní kostel24.1.2012 | Kamil Balaj,
foto Otakar Brandos
Kostel sv. Jana najdeme ho ve Štiavnických vrších přibližně 5 km od Banské Štiavnice je dominantou obce Banská Belá. Jedná se o je římskokatolický farní kostel. Kostel byl postaven v první polovině 13. století v pozdně románském slohu a vysvěcen v roce 1243. V roce 1590 proběhla rozsáhlá přestavba kostela v goticko-renesančním slohu. Věž je původní a pravděpodobně v době tureckých vpádů byla zvýšena dvoupatrovou nástavbou s krytým ochozem na kamenných konzolách a uvnitř se strážníci. Nad ní je barokní kopule s laterny. Na věži je zachováno původní pozdně románské okno. Přízemí věže bylo původně ze tří stran otevřené lomenými oblouky. Z původní románské stavby se zachovalo obvodové zdivo kostelní lodi a věž. Na severní straně kostelní lodi se zachoval boční románský portál. Vchodový portál z předsíně kostela je gotický. V interiéru kostela dominuje hlavní neogotický dřevěný oltář zakoupený v roce 1896 na tisícileté výstavě v Budapešti. Na oltáři jsou sochy: ve středu sv. Jana evangelisty a apoštola, nalevo sv. Alžběty uherské, pod ní socha sv. Ladislava, krále, napravo nahoře socha sv. Kopretiny skotské a pod ní socha sv. Štěpána, krále. Čtěte také: Nový zámok - dominanta Banské Štiavnice Ve svatyni je dřevěná polychromovaná kazatelna, dekorovaná ornamenty z roku 1843, která nahradila původní kamennou kazatelnu. V dvojlodí jsou boční neogotický oltáře a to vlevo se sochou Panny Marie Lurdské a vpravo se sochou Božského srdce Ježíšova. Ve středu dvojlodí mezi opěrnými sloupy je dřevěná neogotická křtelnice se sousoším Ježíšova křtu Janem Křtitelem. Dřevěné reliéfy křížové cesty na bočních stěnách zhotovil místní rodák - řezbář Jan Bazalka v roce 1985. Dřevěné lavice jsou ze druhé poloviny 18. století. V druhé polovině 16. století a začátkem 17. století kostel používali evangelici. V této době byly k čelnímu chóru (empora) přibyly i boční dřevěné chóry. Na chóru jsou varhany, dodané firmou Rieger a synové z Krnova, z roku 1875. Které prošly generální opravou v roce 1999. Všechna okna svatyně i lodě mají barevné okenní vitráže, zakoupené v letech 1894 až 1897. Na bočních stěnách svatyně jsou freskové malby z roku 1905. Nástěnné malby na klenbě svatyně a v kostelní lodi zhotovil malíř Jan Antal. První zmínky o farnosti jsou z poloviny 14. století. Po obnovení městských práv byla farnost opět obnovena v roce 1466. Na jižní straně farního kostela byla v 15. století postavena malá kaple zasvěcená Panně Marii Škapuliarské. Kapli dali postavit horníci jako dík za záchranu, když byli zavelení v hornické štole, vedoucí přímo pod kaplí. V roce 1708, kdy farní kostel podruhé užívali evangelíci, byla ke kapli přistavěna kostelní loď a tak vznikl nynější menší kostel, který pak až do vrácení farního kostela užívali katolíci. Stavbu inicioval tehdejší farář Juraj Lanzhoczský. Banská Belá na mapěZobrazit místo Banská Belá, Štiavnické vrchy na větší mapě Ke kostelnímu areálu vede kryté schodiště postavené v 16. století. Nad krytým schodištěm byla původně budova školy s bytem pro učitele a varhaníka. Budova byla postavena v roce 1564. V přízemí s vchodem ze schodiště je původní místnost školy s původní renesanční hřebínkovou klenbou, restaurovanou v roce 1997 pro účely farní společenské místnosti. Kostelní areál byl v 16. století opevněn zdí, tvořící vnitřní opevnění obce během tureckých vpádů. Zbytky tohoto opevnění se zachovaly dodnes a v roce 1985 byly rekonstruovány. Otevřeno
Kontakt
Jak se tam dostat?Autem po silnici č. 525 z Banské Štiavnice. Vlakem do stanice Banská Belá na trati Banská Štiavnica-Zvolen.
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Rozhledna Sitno, Štiavnické vrchy+ Hrad Sitno, strážce bánských měst + Odpolední procházka na Sitno (1 009 m), Štiavnické vrchy + Rozhledny na Slovensku + Odpolední procházka na Sitno (1 009 m), Štiavnické vrchy + Sitno, najtajomnejšia slovenská hora… + Hrad Šášov střežil bánskou cestu, Štiavnické vrchy + Hrad Žakýl mne skutečně dostal |
|