Rezavec štětinatý (Inonotus hispidus), slovensky ryšavec srstnatý,
je nejedlý druh hezké a fotogenické houby z čeledi kožovkovité (Hymenochaetaceae).
Rezavec štětinatý, příbuzný šamanské houby rezavce šikmého(Inonotus obliquus), je sice barevně a tvarově hodně charakteristická houba,
při nepozornosti je ale můžeme zaměnit za některé jiné podobné druhy rezavců, např.
za rezavec skořicový (Inonotus rheades) případně za rezavec pokožkový
(Inonotus cuticularis).
Jednoleté kloboukaté plodnice přirůstají k substrátu bokem, někdy mohou růst
střechovitě nad sebou a navzájem srůstat. Kopytovitý až vějířovitý klobouk mající
v průměru 80 až 300 mm může být až 50 mm tlustý, svrchu zprvu žlutooranžový, později
rezavě hnědý až červenohnědý, na otlačených místech až hnědočerný, nepásovaný. Pokožka
je sametová až hustě štětinkatá, později olysávající. Ústí drobných, 10 až 40 mm dlouhých,
rourek jsou zpočátku žlutohnědé, ronící kapičky čiré tekutiny, později rezavé a hnědočerné.
Dužnina mladých plodnice rezavce štětinatého je na omak měkká, dobře poddajná,
šťavnatě masitá a nápadně těžká. Zpočátku má nažloutlou barvu, u starších plodnice
postupně rezavě hnědá, tuhnoucí a korkovité konzistence. Má mírnou, lehce nakyslou
nelibou vůni a chuť. Hladké, elipsoidní výtrusy mají v průměru 8 až 11 × 6 až 8 µm,
výtrusný prach má žlutohnědou barvu.
Rezavec štětinatý roste velice hojně od června do října na kmenech a větvích živých
i odumírajících stromů, především jasanů, jabloní, moruší či ořešáků. Nalézt se ale
dá i na dalších dřevinách, od nížin až po horské polohy. Je to parazit, který způsobuje
bílou hnilobu dřeva, tedy rozklad celulózy i ligninu.
Z rezavce štětinatého bylo izolováno velké množství bioaktivních látek i řada
minerálních látek. V jednom kilogramu sušiny je obsaženo až 194 mg zinku, v menší
míře pak selen a nebo železo. Z izolovaných látek si zmínku zaslouží hispidin či
hispolon, které vykazují silné antivirotické účinky, např. proti chřipkovým virům
A a B. Hispolon také vykazuje analgetické, protialergické a protizánětlivé účinky
(testováno na myších), u lidí vyvolává apoptózu epidermoidních KB buněk a buněk
rakoviny žaludku. Dály byly z houby izolovány inonotusiny, polyfenoly s antioxidačními
účinky a cytotoxickou aktivitou.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
I druhý den toulání Cerovou vrchovinou to bude docela pohodovka,
přesto našlapeme asi 23 kilometrů při 600metrovém převýšení. V reálu to bylo ještě
o fous více, protože trasy zakreslené v mapách tak úplně neodpovídají
…
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica), slovensky lastovička obyčajná,
je všeobecně známý posel jara, milý ptáček z čeledi vlaštovkovití (Hirundinidae).
Jedna vlaštovka určitě jaro nedělá, ale v čase, kdy uslyšíme její charak
…
Skály a vyhlídky z nich, zachovalá roubená stavení rozesetá po kopcích,
pole a louky střídající se s lesy. To vše nabízí vycházka v okolí malebných Křižánek
ležících na Vysočině v okrese Žďár nad Sázavou. Dlouhou vesnicí
…
Cerová vrchovina (Cserhát) je kouzelné pohoří na slovensko-maďarských
hranicích, jižně od města Fiľakovo. Jedná se o poměrně nevysoké pohoří, nejvyšší hora
Karanč měří pouhých 725 metrů. Ale protože tyto hory vyrůstají z ní
…
Poslední květnovou sobotu se již tradičně rozezní v lesním areálu
u studánek Vitulka a Barborka ve Třech Studních - vysočinské vsi v okrese Žďár nad
Sázavou - světoznámá kantáta hudebního skladatele Bohuslava
…
Cerová vrchovina, malebné pohoří na hranicích Slovenska a Maďarska,
je doslova krajinou sopek. Vyhaslých sopek. Ale také hradů a dalších památek. Za jedněmi
z nich jsme zamířili do obce Hajnáčka (220 m), abychom
…
Rozhledna Karanč (Karancs kilátó), zvaná také Karancsova (karančská)
vyhlídka, stojí na nejvyšší hoře Cerové vrchoviny zvané Karanč (725 m), respektive malý
kousek pod vrcholem ve výšce asi 720 m, těsně při maďarsko-slo
…
Nenáročnou procházku zachovalou přírodou v těsné blízkosti takzvaného
moře Vysočiny - největšího vysočinského rybníka Velké Dářko o rozloze 206 hektarů
- slibuje naučná stezka Dářská rašeliniště. Na necelých třech kilo
…
Racek stříbřitý (Larus argentatus), slovensky čajka striebristá, je
velkým zástupce čeledi rackovití (Laridae) u nás. Jde o statného, klidného ptáka s nápadně
silným zobákem, který dosahuje hmotnosti 0,7 až 1,5 kg, s
…
Začínám slovy textu písně: Arizóna, to je pravých mužů zóna… Jasně,
Arizona patří mezi "Zápaďácké státy". Leží na jihozápadě USA, je rozlohou šestý největší
stát USA. Stala se státem USA v roce 1912 jako 48 stát v pořa
…