Plzák lesní (Arion rufus). Plži v Česku

Plzák lesní se vzhledem podobá plzáku španělskému (Arion vulgaris), který je o něco drobnější, dorůstá max. 120 mm. Někdy je jedince těchto druhů obtížné od sebe rozeznat pouhým okem, mnohem snadnější je určení u juvenilních jedinců, kteří jsou u plzáka lesního bílí a nebo nažloutlí (u plzáka španělského světle až tmavě hnědí), s tmavou hlavou a tmavými tykadly, bez pruhů.

S plzákem lesním (Arion rufus) se nejčastěji setkáme na vlhkých stanovištích, především v lesích. Docela dobře snáší i otevřená stanoviště. Podobně jako plzák španělský, ve srovnání s nímž má plzák lesní zpravidla jasnější barvy. Dalším rozlišovacím znakem je atrium, které je větší, asymetrické a dvoudílné. U nás je rozšířen po celém území, na Slovensku mimo nejvýchodnějších regionů. Místy je poměrně hojný.

Plzák lesní je našim největším zástupcem čeledi plzákovití (Arionidae). U tohoto plže došlo k prakticky úplné redukci ulity, po které se dochoval pouze shluk vápnitých zrníček pod štítem. Dýchací otvor má plzák lesní na přední straně štítu, hřbet těla je zaoblený, bez kýlu. Svalovina chodidla je jednolitá.

Někteří autoři považují plzáka lesního (Arion rufus) za poddruh plzáka Arion ater (Linné, 1758), jejichž anatomické odlišnosti se mění během růstu plžů. Jde o nočního tvora, který se během dne skrývá v listí, pod kameny a nebo v tlejícím dřevě. Za vhodných podmínek, především po deštích, je aktivní i během dne. Na jídelníčku plzáka lesního jsou především zelené části rostlin, často si ale pochutnávají třeba i na houbách. Areál rozšíření zahrnuje střední a západní Evropu.