Pečárka hajní (Agaricus sylvicola) aneb žampión

Klobouk houby dosahuje v průměru 50 až 100 mm. Zprvu je polokulovitý, později plochý, hladký a holý, suchý, téměř bílý až okrově žlutavý, po stlačení žloutnoucí, hedvábně lesklý, dlouho podvinutý. Husté lupeny jsou 5 až 10 mm vysoké, šedohnědé, později čokoládově hnědé až černohnědé, při třeni jsou volné.

Válcovitý třeň pečárky hajní je 60 až 100 mm dlouhý a 10 až 20 mm široký, bílý, vespod žlutavý, v horní části má blanitý prsten bílé barvy, vespod je hlízovitě ztloustlý. Bělavá dužnina je na vzduchu stálá, jen u starších hub mírně žloutne, má příjemnou houbovou chuť a jemnou anýzovou vůní. Vejčité v ýtrusy mají rozměry 5 až 6 × 3 až 4 mikrometry, výtrusný prach je černohnědý.

Pečárka hajní roste od července do října / listopadu ve světlých listnatých lesích a méně často i jehličnatých lesích. On nížin po pahorkatiny. Podobnými druhy jsou například jedovatá pečárka zápašná (Agaricus xanthoderma), která má karbolový zápach, jedlá pečárka ovčí (Agaricus arvensis), která bývá větší, nebo jedlá pečárka hlíznatá (Agaricus essettei). Při nepozornosti lze pečárku hajní zaměnit i za smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou (Amanita phalloides), která má však bílé lupeny a zemitou vůni.