Měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), brukvovité (Brassicaceae)Měsíčnice vytrvalá, statná bylina z čeledi brukvovité (Brassicaceae)20.4.2023 | Otakar Brandos
Měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) je statná, 30 až 100 cm, výjimečně až 140 cm vysoká bylina z čeledi brukvovité (Brassicaceae), která vyrůstá z plazivého oddenku. Měsíčnice vytrvalá dává přednost stinným nebo polostinným, trvale vlhkým lokalitám se zásaditými a nebo neutrálními půdami ve středních až horských polohách. V Jeseníkách ji můžeme spatřit i ve výškách okolo 1 300 metrů nad mořem. |
|
Vzpřímená lodyha je přímá, v horní polovině rozvětvená, v horní části chlupatá. Velké, vstřícné listy srdčitého tvaru a tmavě zelené barvy jsou po obvodu nepravidelně zubaté. V horní části rostliny vyrůstají drobnější, střídavě přisedlé listy oválného tvaru. Měsíčnice je rostlinou střední Evropy, roztroušeně ale roste od Pyrenejí až po řeku Volha. Zavlečena byla i do Severní Ameriky. Rostlina kvete od května do července, květy v větveném hroznu, který může obsahovat 20 až 60 květů, jsou světle fialové (lila), mají po čtyřech 1 až 2 cm dlouhých korunních lístcích. Podobně zbarvené jsou i kališní lístky. Květy omamně voní, jejich příjemná, nasládlá vůně doslova provoní les. Plodem je podlouhle eliptická, silně smáčknutá šešule s tenkými, stříbřitými přepážkami, které se často používají jako slaměnky. Měsíčnice vytrvalá, která dnes patří mezi ohrožené druhy, má řadu lidových názvů. Například lunatěnka, fiola měsíčná nebo penízky. Jejím typickým prostředím, kde je rostlina dodnes relativně hojná, jsou stinná místa v bylinném porostu v horských polohách, suťových lesích a nebo mrazových kotlinách. Líbil se vám tento článek? |