Holubinka bílá (Russula delica), slovensky plávka belaváHouba světlých listnatých a smíšených lesů - holubinka bílá28.9.2023 | Otakar Brandos
Holubinka bílá (Russula delica), slovensky plávka belavá, je nejedlá houba z čeledi holubinkovité (Russulaceae). Některými autory j e holubinka bílá považována i přes svou nedobrou chuť a ostrou kořenitou vůni považována za jedlou, která se dá po tepelné úpravě použít ve směsi s jinými druhy hub. |
|
Často nepravidelně zprohýbaný klobouk této holubinky dosahuje 80 až 150 mm v průměru. Zprvu je téměř polokulovitý, později sklenutý s nápadně podvinutým okrajem, nakonec plochý a ve středu vmáčklý až trychtýřovitý, zprvu bílý, později okrově žlutý a ve stáří okrově hnědavý. Silný a masitý klobouk bývá často ušpiněný od zeminy, pokožka je suchá a matná. Nepříliš husté lupeny jsou 5 až 9 mm vysoké, bílé, v mládí modrozeleného nádechu a ve stáří okrově hnědavé. Tuhý válcovitý třeň je dlouhý jen 20 až 60 mm a 10 až 30 mm silný, na bázi často zúžený, bílý, jen pod kloboukem má modrozelený nádech. U starších hub je třeň okrově skvrnitý. Tuhá dužnina je bílá, na řezu se barví okrová, má nedobrou chuť a silnou kořenitou vůni. Eliptické výtrusy mají rozměry 9 až 12 × 8 až 10 mikrometrů, výtrusný prach má krémově bílou barvu. Nepříliš hojná holubinka bílá se objevuje ve světlých listnatých a smíšených lesích, méně často ve smrčinách, na zásaditých a nebo neutrálních půdách od nížin až po podhorské polohy. Nejen u nás, ale téměř v celém mírném pásmu severní polokoule. V přírodě ji můžeme nalézt od června do října / listopadu. Holubinka bílá je zaměnitelná za podobně vypadající houby jako ryzec peprný (Lactarius piperatus) a nebo za ryzec plstnatý (Lactarius vellereus). Odlišení těchto hub je ale poměrně snadné. Nejen podle vůně, ale i podle délky třeně, který je u holubinky bílé nápadně krátký, ale také podle toho, že holubinka, na rozdíl od ryzců, neroní na řezu žádné mléko. Holubinka bílá obsahuje řadu bioaktivních látek jako jsou flavonoidy, fenolické sloučeniny. Látky extrahované z této holubinky vykazují protizánětlivé účinky, antioxidační účinky a působení proti užšímu spektru zejména grampozitivních bakterií. Použitá literatura[1] Aurel Dermek, Atlas našich húb; Obzor 1979 Líbil se vám tento článek? |