Červenáček ohnivý (Pyrochroa coccinea) z čeledi červenáčkovití. Atlas brouků České republiky

Areál rozšíření červenáčka ohnivého zahrnuje téměř celou Evropu. Severní hranice jeho rozšíření zasahuje až do jižní Skandinávie. Brouci žijí v listnatých a smíšených lesích. Živí se rostlinnými šťávami a nebo sají nektar květů. A nebo sají medovici mšic. Proto bývají, ne zcela uváženě, považováni za škůdce.

Larvy jsou naopak dravé. Aktivně loví larvy jiných druhů brouků. Například tesaříků. Nepohrdnou ale ani larvami kůrovce. V případě nouze se uchylují dokonce i ke kanibalismu. Larva červenáčka ohnivého žije pod kůrou pařezů a nebo padlých kmenů. Nejčastěji buku, dubu či břízy. Dorostlá larva si v jarních měsících vykusuje ve dřevě kolébku, kde se kuklí a následně líhne dospělec.

Čtěte také: Slunéčko sedmitečné, jeden z nejznámějších a nejužitečnějších brouků

Krovky a štít červenáčka ohnivého mají jasně červené zbarvení. Za ně vděčí svému druhovému jménu. Hlava je leskle černá. Brouk má dlouhá a nápadně silná tykadla. U samečků jsou od třetího článku hřebenitá a u samiček pilovitá. V naší přírodě se objevuje od května do června / července. Brouci vylétají za slunných dnů a my se s nimi můžeme setkat na pasekách a lesních cestách v listnatých lesích.

Podobným druhem brouka je Pyrochroa serraticornis (červenáček pilorohý), který má jasně červenou hlavu a dorůstá délky jen 10 - 13 mm.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.