Čechratka černohuňatá (Tapinella atrotomentosa). Atlas hub v ČR

Čechratka černohuňatá má 50 až 200 mm široký klobouk, který je zprvu polokulovitý a na okrajích podvinutý, později je sklenutý až poduškovitý, u starých hub mělce prohloubený, často zprohýbaný a různě nepravidelný, tmavohnědý až rezavě hnědý nebo s olivově hnědým odstínem. Pokožka klobouku je matná, v mládí sametově plstnatá.

4 až 8 mm vysoké lupeny lupeny jsou husté, často spojované, k třeni krátce sbíhavé. Zprvu mají krémově žlutavou barvu, později jsou žlutookrové a po otlačení hnědnoucí. Válcovitý až soudkovitý třeň je 30 až 80 mm dlouhý, 15 až 40 mm silný, od lupenů zřetelně odsazený. Na povrchu je třeň pokryt tmavohnědou až černohnědou plstí, čímž se čechratka černohuňatá stává nezaměnitelnou houbou. Masitá dužnina je tuhá, bělavá nebo okrová, má nepříjemnou nakyslou vůni a nakysle hořkou chuť. Výtrusný prach má hlínově žlutou barvu.

Čechratka černohuňatá je poměrně hojná houba, která roste jednotlivě a nebo v malých skupinkách od července do října / listopadu na pařezech a nebo odumřelých kořenech jehličnatých strom, především smrků, méně často borovic, výjimečně i na dřevě listnáčů. Tato dřevokazná houba roste v jehličnatých a smíšených lesích od nížin až po horské oblasti.