Treking > Příroda > Bedla dívčí (Leucoagaricus nympharum), slovensky bedľa hustošupinatá. Atlas jedlých hub České republiky
Bedla dívčí (Leucoagaricus nympharum), slovensky bedľa hustošupinatá. Atlas jedlých hub České republikyJedlá houba z čeledi pečárkovité (Agaricaceae)24.1.2024 | Otakar Brandos
Bedla dívčí (Leucoagaricus nympharum, syn. Macrolepiota puellaris), slovensky bedľa hustošupinatá, je jedlá houba nepříliš dobré chuti, z čeledi pečárkovité (Agaricaceae), která je pro svou poměrně suchou dužninu vhodná spíše do směsi s jinými druhy jedlých a chutnějších hub. |
|
Nezvykle utvářený, tence masitý, šupinatý klobouk je zprvu téměř kulovitý, později zvoncovitý až rozprostřený, má v průměru 40 až 90 mm, ty největší plodnice až 120 mm, s hnědým a hladkým středem. Zbytek bělavého klobouku je pokryt velkými odstávajícími a soustřednými šupinami, které jsou zprvu bílé až krémové, později šedé a od špičky hnědnoucí. Jejich uložení připomíná břidlicovou střechu. Husté lupeny bedly dívčí jsou bílé, později růžového nádechu až hnědavé, k třeni nepřipojené. 70 až 120 mm dlouhý, snadno vylomitelný, válcovitý třeň má v průměru 6 až 10 mm, nad bázi je úzce kyjovitě ztluštělý a má průměr 12 až 22 mm, s vláknitou, bílou a později hnědnoucí pokožkou. Jeho dužnina je tuhá až dřevnatá. V horní třetině třeně se nachází posuvný, vatovitý, po okrajích roztřepený prsten. Dužnina klobouku je bílá, na řezu neměnná, má slabou ředkvovou vůni a neutrální chuť. Elipsoidní výtrusy mají rozměry 7 až 10 × 5 až 8,5 µm, výtrusný prach je bílý. Bedla dívčí u nás roste od června do října / listopadu ve smíšených a nebo jehličnatých lesích, nejčastěji na silné vrstvě smrkové padanky. Méně často ji najdeme i pod modříny a nebo jedlemi. Objevuje se od nížin až po horské polohy, nejhojnější je ale v pahorkatinách. Líbil se vám tento článek? |