Treking > Cykloturistika > Další setkání s Milanem "Milčou" Silným, rozhovor
Další setkání s Milanem "Milčou" Silným, rozhovorRozhovor o nových knihách i "šílených" akcích2.3.2018 | Josef Hebr
Od té doby, co jsem poprvé psal o nesmírně zajímavém člověku ze Slaného, cyklistovi extrémním, občas i rekreačním, nejen sezónním ale celoročním, sportovci tělem i duší a dnes už i spisovateli, uběhl nějaký ten pátek. Milča od té doby najezdil kopu dalších kilometrů na nejrůznějších kolech (horák nejvíce, silnička ale i snowbike) a zažil toho také mnoho, což vcelku zákonitě přivedlo Milču k tomu, aby napsal dvě další velmi vydařené knihy. A to zase zcela zákonitě přivedlo mě k tomu, abych na ně upozornil potenciální a adrenalin zbožňující čtenáře a také k tomu, abych Milanovi položil několik otázek. Dovolil bych si zmínit se nejprve o té poslední (vydána 6/2017) - Každý kopec bere dech. Tato kniha je velmi povedená sestřička těch předchozích (Každý kopec má své nej, Každý kopec stojí za to a Každý kopec se zvedá výš). Opět nesmírně pohodové, syté, kompaktní a svérázné vyprávění o vydařených cykloakcích ať už Milana samotného nebo v doprovodu manželky a často i z předcházejících knih známých kamarádů ze slánské cykloparty. Výjezdy kdykoliv a kamkoliv, vyhledávání cílů ať už podle geografické zajímavosti nebo náročnosti a často i podle zajímavého názvu, převažují samozřejmě výjezdy na kopce a hory. Nejteplejší kopec, Nejvyšší hora Slepičích hor, Nejvyšší hora Novohradských hor, Nejvýchodnější a nejjižnější tisícovka Krkonoš, Nejvyšší hora Jestřebích hor, Nejmladší sopka ve Střední Evropě, Nejsladší kopec Česka, Nejvulgárnější kopec Česka a mnohé a mnohé další. A opět nenásilný popis a návod (pro každého), jak prožívat fantastické zážitky na nádherném území našeho státu, kdykoliv a kdekoliv. Čtěte také: Třikrát na kopec s Milanem Silným Bonusem knihy je Milanovo vyprávění o startu ve dnes už nesmírně slavném Loudání českou krajinou (ročník 2010). V důsledku únavy si během tohoto závodu spletl v Polsku na rozcestí směr a místo na Wielku Sowu vyjel i s kolegou na Kalenicu, návrat zpět ho stál potřebný čas (a možná i vítězství v tomto ročníku) ale i tak urazil 571 km (i s "kufrováním" ) za 3 dny, 1 hod a 44 min!!! a obsadil v tomto ročníku celkově 4. - 6. místo. Předposledním dílem Milana Silného je kniha Cyklistické maso v české kotlině (vydána 12/2014). Mým prvým dojmem po prvém a dalším (ale i po vícekrát opakovaném) přečtení této knihy je příjemné mrazení v zádech, obrovský obdiv, závist… A to jako proč? Milan zde úvodem objasňuje, proč se tolik věnuje své zbožňované cyklistice, a to i extrémní. Prostě jednoho dne měl veliké štěstí a ve zdraví přežil velmi těžkou dopravní nehodu a to jej přimělo silně omezit pobyt za volantem a naopak mnohem, mnohem více se věnovat cyklistice. A díky tomu se zúčastnil nebo osobně zrealizoval řadu podniků, které čtenáře nadzvednou v křesle a pokud si dotyčný čtenář k něčemu "takovému aspoň trošičku přičuchne", pak teprve toto povídání i vysoce ocení, i když je louská doma v pohodičce s jedním vychlazeným po ruce. Je nesmírně těžké ne li přímo nemožné určit, který Milanův podnik v této knize popsaný, jehož se ať už sám a někdy i s kamarády zúčastnil, je to největší "maso". Snad tedy jen letecky o některých kapitolách: Cesta do cíle - povídání o tom, jaké to je nedojet do cíle, Loudání… 2012 (kde jsem si i já kdysi nepatrně přičuchnul, jak hořce chutná extrém…), Pokus o zimní výjezd na Bezděz, Šediváčkův long 2013 (zde se Milan postavil na snowbiku s dalšími 17 bikery na závod psích spřežení v Orlických horách - 5 etap, 240 km, 7 000 výškových metrů, 1 povinný bivak…), Loudání 2013, Craft 1 000 Miles Adventure (na jeho start nastoupil za 20 dní po absolvování Loudání 2013 a během tohoto závodu dal tuto trať za 10 dní 6 hodin 57 minut na celkově 13. místě… ), Zimní cesta na Bezděz, Výjezd z nejnižšího místa na území Česka, to je ze dna uhelného Dolu Bílina na střechu poštovny Anežka na vrcholu Sněžky (z 26 m n. m. do 1 581 m n. m. nonstop, 237 km - 27 hod 40 min s parťákem Pepém Jančou, Ledový kafe, Nonstop týdnem, Pražské schody 2014, 2014 - Františkov 500 km v sedle (extrémní závod, 10 × 50 km okruh ve velmi těžkém terénu Jeseníků), Vrchařská koruna Valašska 2014 (pokus o to dát všechny vrcholy na jeden zátah…, zde také Milan přiznal jaké je hodit ručník do ringu) no a ještě v knize popisuje svou týmovou účast v podniku Opel handy cyklomaraton 2014 , jehož cílem je ujet 2 222 km v čase do 111 hod a v týmu mít jednoho handicapovaného sportovce. Tento závod Milanův tým dal za 98 hodin a 27 minut a obsadil 2. místo v kategorii 4 členných týmů. Toto bylo vlastně jen suché a stručné vyjmenování toho, o čem je zmíněná Milanova kniha. Není to vůbec jednoduché, ale každopádně je potřebné si uvědomit (eventuálně se pokusit i vcítit) , jak nesmírnou Milča musí mít vůli zdolávat na kole tyto a mnohé další výzvy, jaké sebezapření musí vynaložit při všech těchto nesmírně namáhavých a šíleně bolestivých aktivitách (cyklistika na té úrovni, jakou autor prezentuje, je velmi bolavý sport…) . Obrovská únava, hlad, žízeň, bolesti, nevyspalost, zima, horko, zklamání a občas i ten pocit štěstí a osobního vítězství a mnohé další nepředstavitelné "chuťovky" neustále zažívané na vlastní kůži Milan "přetavil" do fascinujícího a svérázného povídání o světu naší české extrémní cyklistiky. Něco o blíže o Milanovi se možná čtenář dozví z několika následujících otázek a jeho odpovědí… … z tvých knih úplně dýchá, že máš kromě vysokého morálu i fantastickou kondičku… děláš kromě cyklistiky i nějaké další sporty, provozuješ nějakou speciální přípravu? Dříve jsem hrával závodně hokej (max. II . liga v ČR a II. liga v Rakousku), fotbal (max. okresní přebor), futsal (max. II . liga) a v dávnověku i sálový fotbal (max. extraliga). Když se to všechno sešlo, měl jsem tréninky + zápasy třeba 9× v týdnu. Možná někde tam vzniknul základ pro fyzičku, i když už to není, co to bývalo. … nelákala tě někdy myšlenka zorganizovat vlastní extrémní cyklistický závod, kde by jsi dal účastníkům "ochutnat", co jsi už tolikrát zažil a pocítil na vlastní kůži? Závod Loudání českou krajinou je "výrobek z mé dílny". Kdo chce zažít extrém, může na Loudání ochutnávat dosyta… … jaký je tvůj cyklistický sen, máš rozpracovaný nějaký zajímavý cykloprojekt, který je možné kapku přiblížit? Moje sny či projekty se mění průběžně dle nápadů inspirace třeba ze dne na den. Tím úplně největším by bylo objet na kole Evropu = projet každým státem a při tom vždy vyjet / vylézt či jinak zdolat nejvyšší horu daného státu. Jenže tohle by byla akce minimálně na dva roky a zatím jsem nenašel prostředky na její realizování a hlavně jsem nenašel ani chuť být tak dlouho bez rodiny. … psal jsi, že ti nějakej hajzlík ukradl Jürgena, podařilo se ti ho najít? Jaké máš kolo nyní a vlastníš i silničku a snowbike? Jsem smířený s tím, že Jürgena už nikdy neuvidím. Předpokládám, že skončil někde v Polsku. Nyní jsem majitelem horského kola SUP, byla to výhodná nabídka na koupi od kamarádů, kteří tato kola prodávají a jsem s ním spokojen. Vloni v únoru jsem si asi po dvaceti letech pořídil i silničku, jelikož jsem měl v plánu na ní ujet rovných 1 000 kilometrů v kuse, což se mi v srpnu loňského roku splnilo. Zhmotnil jsem tak do cyklistické podoby Pohádku o 12 měsíčkách. Jel jsem po trase: Ledenice, Únice, Březnice, Dubenec, Květnice, Červeněves, Červenice, Srbeč, Zaříčany, Římovice, Líšnice, Prosenice. Trvalo mi to 53 hodin nonstop jízdy. …ta vaše dnes už slavná cykloparta ze Slaného a okolí, jezdí stále tolik co dříve, nebo už zpohodlněl, poženili se atd.? Stav neměnný, přetrvává. Jezdíme pořád stejně a je nás čím dál tím více. … jaká jsou tvá nej… nejvíce km na jeden zátah, nejvyšší a nejnižší dosažená nadmořská výška, nejvyšší a nejnižší teplota, při které jsi jel, pokud to eviduješ, kolikrát jsi objel hypoteticky zeměkouli po rovníku (jeden rovník je 40 000 km)?
… co říká na tvé podnikání tvá manželka a děti? V pradávných začátcích, které už dávno zapadaly prachem, to sice trošičku skřípalo, ale teď už mě doma podporují a manželka s dcerou někdy jedou se mnou. … nelákala tě někdy představa vyměnit kolo za motorku, enduro či silničku? Ani náhodou. … představ si, že někdy na jaře půjdeš na ryby a ejhle, zlatá rybka. Co máš vymyšleno za přání, jasně že tři? Na ryby nechodím, ale kdybych na zlatou rybku někde narazil, určitě bychom společné téma našli. … v knize Každý kopec… jsi zmínil záslužnou činnost výzkumníka z oblasti vývoje horských kol Jana Egona Kozla… bylo to na základě fotky, kterou sem ti kdysi poslal nebo jsi se byl sám osobně podívat na místa působení tohoto cyklovelikána? O velikánovi a průkopníkovi české a světové cyklistiky J. E. Kozlovi jsem se dočetl na internetu. V ten moment jsem se rozhodl, že se o něm v některé kapitole zmíním. Fotka od tebe mě v rozhodnutí jen utvrdila. Zatím jsem tam nikdy nebyl, ale v plánu to určitě mám. Kapitola by se mohla jmenovat třeba Nejvýznamnější hora české cyklistiky. Tímto Milanovi děkuji za odpovědi a za to, že poodhalil kousek svého soukromí a v podstatě i zdroje své nevyčerpatelné chuti a energie vrhnout se do dalšího extrémního dobrodružství. Pevně věřím a doufám, že se v přiměřené době dočkáme další knihy (knih), popisujících neskutečná dobrodružství a aktivity tohoto borce ze Slaného. Já nevím jak kdo, já už mám na ně v poličce vyčleněné… Pokud by se někdo chtěl vydat cestou extrémní cyklistiky a buď pouze ochutnat co "to" obnáší nebo se jí věnovat naplno, určitě se bude muset pečlivě připravovat. Pro eventuálního zájemce jsem si dovolil připojit návod jak na to (konkrétně na závod Loudání českou krajinou, postup lze určitě použít i při přípravě na další extrémní akce) také od Milana Silného, který zveřejnil už dříve ve své knize "Každý kopec se zvedá výš": "Návod, jak se připravit na Loudání je jednoduchý. Sednete si doma naboso v mokrých ponožkách z mrazáku na rotoped. Místo sedla brusli, místo pedálů drátěné kartáče. Zavážete si oči a začnete vsedě tvrdě šlapat. Čas od času vás první asistent polije ledovou vodou z kýblu a druhý asistent bude permanentně šlehat gumovou hadicí přes holeně a předloktí, sem tam přes obličej. Po osmi hodinách jízdy sníte tři dny starý rohlík, na hodinu si lehnete na dlažbu před barákem a znovu půjdete na rotoped. Tenhle cyklus absolvujete 5× a jste na Loudání připraveni…" Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Omlouvám se čtenářům a speciálně Milanovi Silnému, do textu se mi neznámo jak vloudila chyba :-( . Správná hodnota nadmořské výšky střechy poštovny Anežka na Sněžce je 1607 m.n.m. Abych nesnižoval hodnotu v knize uvedeného rekordu... :-( PH.
Další související články:+ Litenčickou pahorkatinou křížem krážem+ Objevování Hané v sedle bajku + Suchý žleb a Býčí skála, cyklotúra v Moravském krasu + Pustý žleb, na kole po Moravském krasu + Hostýnskými vrchy na kole + Hřebečský hřbet na kole |
|