Roxborough State Park, americký stát Colorado - malý skvost kousek od hlavního města Denveru

Colorado, krásné tě znám (9), Roxborough State Park

Obdivovatele přírodních krás láká stát Colorado svou rozmanitostí krajiny. Jsou zde roviny s prérijí, divoké řeky, malé hory i čtyřtisícovky a nekonečné množství skal. Směrem na západ od hlavního města pokračují ještě několik mil roviny, které končí první vlnou kopců, táhnoucí se od severu až k Novému Mexiku. Za touto první hradbou jsou už jenom kopce a Coloradská specialita - červené skály, které byly vyzdviženy na povrch a sousedí s vápencem i žulou a tím vznikají barevné kombinace v krajině, které lahodí oku, ale mysl nechápe.

Roxborough se nachází 20 mil (32 km) jižně od Denveru. Park je vyhlášený pro své dramatické červené pískovcové útvary. Má necelých 32 km čtverečných a založen byl v roce 1975 a v roce 1980 byl vyhlášen jako národní přírodní památka, vzhledem k velkému počtu ekologických systémů a geologických útvarů.

Čtěte také: Aspenománie: Colorado krásné tě znám (8)

Je to také státní historické místo, pro velký počet archeologických lokalit. Park je zařazen do Colorado Natural Area pro jeho třistamilionů let starého červeného pískovce s formací skal nakloněných v úhlu šedesáti stupnů a jeho věžové formace zasahují do konce druhohor. V západním úbočí jsou již žulové bloky. V parku je les z borovice a douglasky. Jsou zde prérijní půdy, které podporují mnoho forem volně žijících živočichů. Je zde 145 druhů ptáků, padesát motýlů, jedenáct druhů obojživelníků a plazů.

Savci jsou zastoupeni černým medvědem, kojotem, jelenem a jelencem ušatým, liškou, prérijním psem a pumou. A nadmořská výška se pohybuje od 1 800 do 2 220 m. A to vše pouhých 32 km od Denveru.

Po příjezdu k návštěvnickému centru, kde si bereme podrobnou mapu s vyznačením tras se zastavujeme u vývěsky, která nám říká, že do parku nesmí jezdci na koních, cyklisti, psi, nesmí se kempovat, rozdělávat oheň, lovit a návštěvníci musí území parku opustit do osmnácti hodin. Samozřejmé je i pohybovat se pouze po stezkách které jsou udržované v perfektním stavu a dobře značené i na odbočkách a křižovatkách stezek.

Ještě dvou tabulek jsem si všiml. Jedna oznamuje zvýšenou aktivitu pum a druhá upozorňuje "pozor na chřestýše". Svého prvního chřestýše jsem potkal letos zjara, jenom pár mil odsud na sever. Bylo to v parku s názvem Jižní údolí a byla s námi i jezdkyně na koni a ten na hada málem šlápl. Za koněm šel brácha a situace se opakovala, málem na něho šlápl. Bylo to ještě mládě, ale už dokázalo zvednout ocásek s chřestítkem.

Dnes je však pondělní ráno, modrá obloha, ostrý podzimní vzduch a protože je pondělí, tak i málo lidí co jdou obdivovat podzimní barvy.Vybíráme si okruh, který nás vyvádí na bílé skály. Představte si, že jste na Pálavě, stojíte na Martince a pod vámi je údolí s přibližnou hloubkou, jako je pod tou Martinkou. A protisvah je poset červenými skálami. Jsou to celá pohoří, hřebeny, věže, komíny, spáry.

Nízké slunko. Ideální podmínky pro focení. A do toho ještě ty podzimní barvy. Okruh nás vede právě na dno tohoto údolí a zase jiné pohledy. Vlevo skály bílé a vpravo červené. Po dvou hodinách okruh uzavíráme a červené skály pokračují i kolem stezky na kopec Carpenter Peak (2 220 m), na který jdeme. Dokonce jeden červený kámen měl bílou horní část.

S přibývající výškou červené kameny končí a objevují se žulové kameny a skalky. Další zajímavost, kterou potkáváme, nebo lepši výraz je procházíme. Jsou to dubové porosty vysoké od pasu až po výšky tří metrů. Nekonečné barevné svahy, kterými vede úzká stezka.

Slunce i v pozdním podzimu pálí. Uvítám krátké úseky vedoucí ve vysokém smrkovém a jedlovém lese, které přerušuje ty duby. Samotný vrchol Carpenter Peak je skupina žulových bloků. Pofukuje svěží vítr, kruhové výhledy i na červené skály, které jsou v hloubce několika set metrů pod námi i na mrakodrapy Denveru a nekonečné pláně na východ od nás.

Slunce se už schovalo za hřebeny hor, když jako poslední opouštíme tento nádherný kout Colorada. A po osmnácté hodině už vše opět patří těm medvědům černým, pumám a kojotům. Chřestýši? Ti jsou dávno zalezlí v některé puklině skal. Těm by bylo v noci zima.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.