Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 12.11.2021 |
Temný oblak LDN 483 stíní stovky velice jasných hvězd v souhvězdí Hada (Serpens)Kam se poděly všechny hvězdy? Temný oblak LDN 4837.1.2015 | ESO 1401
Zdá se, jako by na tomto působivém snímku chyběly některé hvězdy. Tmavá plocha ve hvězdném poli však není skutečná díra, ale oblast napěchovaná plynem a prachem. Tento temný oblak nese označení LDN 483 - což je zkratka anglického označení 'Lynds Dark Nebula 483'. Temné oblaky, jako je tento, představují oblasti budoucího zrodu hvězd. Uvedený snímek oblaku LDN 483 a jeho okolí byl pořízen dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m vybaveným širokoúhlou kamerou WFI (Wide Field Imager), který pracuje na observatoři ESO/La Silla. 
Oblak LDN 483 [1] se nachází asi 700 světelných let od nás a na obloze jej naleznete v souhvězdí Hada. Obsahuje dostatek hmoty na to, aby úplně zabránila průchodu viditelného světla z hvězd v pozadí. Především husté molekulární oblaky, jako je LDN 483, bývají označovány jako temné mlhoviny, jelikož mají schopnost zakrýt objekty ležící za nimi. Bezhvězdná povaha oblaku LDN 483 a jemu podobných by mohla naznačovat, že se jedná o místa, kde hvězdy nemohou vzniknout a vyvíjet se. Ve skutečnosti je ale opak pravdou: temné mlhoviny nabízejí to nejpříhodnější prostředí pro případný budoucí vznik hvězd. Čtěte také: Temný oblak Lupus 4. Kosmická předpověď: Hvězdná záře rozpustí… Astronomové zkoumající vznik hvězd objevili v nitru oblaku LDN 483 jedny z nejmladších pozorovatelných typů hvězdných novorozenců. Tyto rodící se hvězdy bychom mohli přirovnat ještě nenarozeným dětem. V této první fázi hvězdného vývoje je rodící se hvězda pouhou koulí plynu a prachu
smršťující se gravitační silou v nitru molekulárního oblaku, který ji obklopuje. Protohvězda
je stále poměrně chladná, její teplota se pohybuje kolem -250 °C,
Energie vydávaného záření se postupně zvyšuje až se přes relativně chladné daleké infračervené záření a blízké infračervené záření přiblíží vlnovým délkám viditelného světla. Kdysi slabá protohvězda se následně stane zářící hvězdou. Jak se z inkoustových hlubin oblaku LDN 483 vynořují další a další hvězdy, temná mlhovina se postupně rozpustí a ztratí svou neprůhlednost. Chybějící - v současnosti skryté hvězdné pozadí - se postupně objeví, ale po co uplynutí období několika milionů let budoe naopak přezářeno svitem jasných mladých čerstvě zrozených hvězd, vzešlých z kdysi temného oblaku [3].Poznámky[1] Katalog temných mlhovin (LDN - Lynds Dark Nebula catalogue) sestavila americká astronomka Beverly Turner Lynds a byl publikován v roce 1962. Tyto temné mlhoviny byly objeveny na základě vizuální prohlídky fotografických desek pořízených v rámci Palomar Sky Survey. [2] Zařízení ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), které je z části provozováno Evropskou jižní observatoří, pozoruje submilimetrové a milimetrové vlnové délky elektromagnetického záření a je ideálním přístrojem pro výzkum velmi mladých hvězd v molekulárních oblacích. [3] Mladou hvězdokupu tohoto typu je možné spatřit
zde Další informaceESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. 
ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane "největším okem do vesmíru". OdkazyKontaktyViktor Votruba Jiří Srba Richard Hook Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1501. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média. Další související články:+ Temný oblak, ve kterém se rodí nové hvězdy+ Obrazy z vesmíru, mlhovina M 42 v Orionu + Duch v Cefeu, prachová mlhovina VdB 152 + Planetární mlhoviny - mystérium barev a tvarů + Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle + Hvězda s chvostem, neočekávaný objev + Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru |
|
||||
a proto vyzařuje pouze na dlouhých submilimetrových vlnových délkách elektromagnetického
záření [2]. Teplota a tlak v jejím nitru však začínají stoupat.
