Sloupy stvoření a Orlí mlhovina v rozmezí 20 let okem Hubble Space TelescopeSloupy stvoření v Orlí mlhovině6.1.2015 | HEIC 1501, foto NASA , ESA / Hubble a Hubble Heritage Team
HST (Hubble Space Telescope) pořídil sice mnoho úchvatných snímků vesmíru, jeden snímek ale vyčnívá: Sloupy stvoření v Orlí mlhovině. V roce 1995 dnes již kultovní snímek HST odhalil do té doby nevídané detaily v gigantických sloupech a nyní, při 25. výročí navedení na oběžnou dráhu pořídil ještě ostřejší a ještě více ohromující fotografie těchto jedinečných útvarů. Tři gigantické věže plynu a prachu jsou součástí Orlí mlhoviny, která je označována jako M 16 (Messier 16). Přestože podobné oblasti hvězdotvorby nejsou neobvyklé, tato oblast je snad nejvíce fotogenická. A to natolik, že se snímek objevil nejen v televizi, ale také na mikinách i polštářích a dokonce na poštovních známkách. Nyní HST pořídil s pomocí kamery Wide Field Camera 3 instalované v roce 2009 (posádkou raketoplánu Atlantis - květnový let STS-125, pozn. red.) zachycující barevnou zář plynových mračen s nápadnými temnými skvrnami kosmického prachu ještě dokonalejší a ostřejší obraz. Čtěte také: Chladná záře tvorby hvězd. První 'světlo' pro novou kameru APEX HST však vedle snímku ve viditelném světle pořídil i bonusový snímek v infračerveném světle, které snadněji proniká vrstvami prachu a plynu a odhaluje tak dosud neznámou podobu Sloupů stvoření [1]. Ačkoliv původně byly výběžky Orlí mlhoviny nazvány Sloupy stvoření nový snímek naznačuje, že jsou to také sloupy ničení. Prach a plyn je totiž z těchto pilířů vymetán intenzivním zářením mladých hvězd a rozrušován silným hvězdným větrem. Díky těmto novým a ostřejším snímkům s lepším kontrastem budou moci astronomové studovat, jak se mění struktura těchto pilířů s časem. Infračervený snímek ukazuje, že za svou existenci vděčí Sloupy stvoření vytvářející dlouhé pilíře svým hustým "koncům", které vytvářejí stín pro plyn pod nimi. Nestíněný plyn mezi pilíři totiž dávno odvály intenzivní hvězdné větry z blízké hvězdokupy. U horního okraje levého sloupu se nachází plynný fragment, jenž byl zahřát a odfouknut od fotografované struktury. To prokazuje destrukční povahu hvězdotvorných oblastí. Tyto horké hvězdy mající na svědomí destrukci pilířů ale také způsobují to, že HST tyto struktury vůbec vidí. Silné UV záření těchto hvězd totiž nutí mračna kyslíku, vodíku a síry k záření. Sloupy stvoření jsou od nás vzdáleny asi 6 500 světelných let. Snímky dokazují, že HST je i po 25 letech činnosti stále výkonným. Tento snímek a související výsledky byly představeny na 225. setkání Americké astronomické společnosti v Seattlu v USA. Poznámka[1] Existují důkazy o tom, že i naše Slunce se zrodilo v podobné turbulentní hvězdotvorné oblasti jakou vidíme na tomto snímku. OdkazyKontaktGeorgia Bladon Další související články:+ Hvězdné asociace: OB asociace, T a R asociace+ Dalekohled VLT osvětluje záhadu kosmického prachu + Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze + IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka + Obrazy z vesmíru, mlhovina M 42 v Orionu + Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle + Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru |
|