Treking > Vesmír > Třetí Keplerův zákon a zákony pohybu planet kolem Slunce, znění a odvození 3. Keplerova zákona
Třetí Keplerův zákon a zákony pohybu planet kolem Slunce, znění a odvození 3. Keplerova zákona
Třetí Keplerův zákon
Třetí Keplerův zákon je posledním z tzv. Keplerových zákonů, které odvodil
německý astronom Johannes Kepler, jenž byl nejdříve pilným asistentem slavného dánského
pozorovatele oblohy Tychona de Brahe a později hvězdářem působícím mimo jiné na pražském
dvoře Rudolfa II.
Třetí Keplerův zákon zní: Poměr druhých mocnin oběžných dob dvou
planet se rovná poměru třetích mocnin jejich hlavních poloos, tedy:
T12 / T22 = a13 / a23
Uvedený zákon platí za předpokladu, že hmotnosti planet jsou vzhledem k hmotnosti
Slunce zanedbatelné. To je splněno nejen v naší
Sluneční soustavě, ale i v dalších dosud
objevených planetárních soustavách u cizích hvězd.
Čtěte také: Druhý
Keplerův zákon, zákony pohybu planet
Z pozorovaných odchylek od 3. Keplerova zákona u planety
Uran byla objevena 13. března 1781 planeta Neptun
(William Herschel) a 18. února 1930 trpasličí planeta
Pluto (Clyde Tombaught). Což bylo skvělým potvrzením jeho platnosti. Již méně se
v učebnicích uvádí, že hlubší pochopení 3. Keplerova zákona přispělo zásadní měrou
k odvození Newtonova gravitačního zákona geniálním matematikem a fyzikem Isacem Newtonem.
Další související články:
+ První Keplerův zákon, zákony pohybu planet
+ Astronomická jednotka, jednotka pro měření vzdáleností ve Sluneční soustavě
+ Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Parsek, základní jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Neutron jako nestabilní nukleon
+ Elektron je nejlehčí elementární částice
+ Neutrino, stabilní elementární částice
+ Jarní souhvězdí, které hvězdy vidíme na jaře?
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Co jsou to hvězdy? Ze života hvězd
+ Otevřené hvězdokupy, seskupení relativně mladých hvězd
|
