Sluneční granulace, co jsou sluneční granuly? Vrcholků konvektivních proudů ve fotosféře

Granulace: rozměry a životnost slunečních granulí jako vrcholků konvektivních proudů ve sluneční fotosféře

Sluneční granulace neboli zrnitost slunečního povrchu představuje podle současných poznatků sluneční fyziky vrcholky konvektivních proudů plazmy z nitra Slunce. Granulace, resp. vzestupné proudy zajišťují přenos energie z nitra Slunce k jeho povrchu skrz konvektivní zónu. Ve viditelném světle připomíná sluneční granulace složité buněčné struktury.

Rychlost výstupních proudů činí z měření Dopplerova jevu asi 400 m/s ve vertikálním směru a okolo 250 m/s v horizontálním směru v centru jednotlivých granulí. Jednotlivá zrna granulace zvané granule mají asi o 200 K vyšší teplotu než okolní fotosféra (intergranulární oblast) a asi o 30 % vyšší jas. U povrchu Slunce se plazma ochladí, předá energii fotosféře a ochlazená začne klesat nazpět směrem ke slunečnímu jádru.

Průměrná životnost slunečních granulí je asi 6 - 8 minut, výjimečně může dosáhnout až 15 minut. Obvyklý průměr slunečních granulí činí 1 000 až 2 000 km, tedy 1´´ až 2´´. Mezigranulární prostor (mezigranulární pruhy) asi 0,4´´. Granule představují oblast na dně sluneční fotosféry, kde vrcholky energetických proudů konvektivní zóny předávají svou energii do sluneční atmosféry.

Čtěte také: Fakule, oblasti zvýšeného záření fotosféry Slunce

Granule mají nepravidelný tvar. Obvykle granule připomínají mnohoúhelník, jenž je deformován jak diferenciální rotací Slunce tak magnetickými poli. Magnetická pole zvláště nápadně deformují granule v aktivních oblastech (především v blízkosti slunečních skvrn), kde mívají granule nápadně protáhlý tvar.

Další související články: