Fotosféra, atmosféra a astronomy stanovený "povrch" Slunce - naší mateřské hvězdy

Fotosféra: nejspodnější a velice tenká vrstva sluneční atmosféry, která je považována za povrch Slunce

Fotosféra je nejnižší a velice tenká vrstva sluneční atmosféry, která je slunečními fyzika pokládána za povrch Slunce. Fotosféra totiž představuje viditelný povrch Slunce, relativně hustou a pouhých asi 300 km (200 - 500 km) silnou vrstvu plynu se střední teplotou asi 6 000 K, přičemž u dna fotosféry na styku s konvektivní zónou činí teplota asi 9 000 K a v horní vrstvě, na hranici s chromosférou, jen asi 4 300 K.

Sice hovoříme o povrchu Slunce, to však, stejně jako jiné hvězdy, žádný pevný povrch nemá. Za povrch Slunce bereme tu část sluneční atmosféry, kde opacita látky naroste natolik, že se stává neprůhledná pro fotony. Přestože je tato oblast již neprůhledná, jedná se o vrstvu o velice nízké hustotě - asi 10^-7 g / cm³, tedy okolo 10¹⁷ částic v kubickém centimetru. Tedy vestvu, která má desetmilionkrát nižší hustotu než voda…

Čtěte také: Sluneční erupce a CME (výrony koronální hmoty)

Zajímavostí je, že fotosféra je nejchladnější vrstvou. Od ní směrem do jádra teplota vzrůstá. A stejně tak je tomu směrem opačným - v chromosféře a koróně. Prakticky všechno světlo, které registrujeme na zemském povrchu pochází z fotosféry. Samozřejmě že zdroj slunečního záření musíme hledat mnohem hlouběji, ve slunečním jádře, ve kterém probíhá syntéza vodíku na hélium neboli termonukleární reakce.

Ve fotosféře Slunce pozorujeme všechny charakteristické "povrchové" útvary - granaluci, sluneční skvrny aj. Z nitra Slunce se energie dostává k povrchu konvekcí. A právě vršky jednotlivých konvektivních proudů mají mít na svědomí vznik výše zmíněné granulace. Sluneční skvrny zase vznikají v místech zvýšené sluneční aktivity.

Spektrum fotosféry Slunce je spojité s absorpčními pásy (Fraunhoferovy čáry) a odpovídá teplotě absolutně černého tělesa přibližně 5 700 K. Fotosféra obsahuje asi 90 % vodíku, 9 % hélia a asi jedno procento připadá na kyslík, uhlík, dusík, hořčík, křemík a železo.

Další související články: