Treking > Vesmír > Další ze střípků do mozaiky stále poměrně záhadných Fermiho bublin
Další ze střípků do mozaiky stále poměrně záhadných Fermiho bublin
Jádro Mléčné dráhy opouští množství vodíkových oblaků ve formě tzv. Fermiho bublin
Tým vědců objevil proud, který se zdá být exodem asi stovky vodíkových
oblaků z centra Mléčné dráhy. Tato vodíková
mračna míří do mezigalaktického prostoru. Objev byl učiněn s pomocí rádioteleskopu
v Green Banku.
Tento objev může astronomům poskytnout jasnější představu o Fermiho
bublinách, obrovských mračnech silně ohřátého plynu nad hlavní rovinou Galaxie.
Objev byl ohlášen na 231. setkání Americké astronomické společnosti ve Washingtonu.
Centrum Mléčné dráhy je zvláštním místem. V jeho srdci spočívá supermasivní černá
díra odpovídající hmotnosti asi 4,5 miliónů našich Sluncí.
Existují zde velice svítivé a explozivní hvězdy.
Např. velice horké a zářivé Wolf-Rayetovy hvězdy.
I oblasti s bouřlivou hvězdotvorbou, ve kterých se hvězdy teprve rodí.
Čtěte také: Fermiho bubliny:
Gigantické útvary v Mléčné dráze, které pohání…
Tyto energetické procesy vytvářejí silný hvězdný vítr, který zřejmě napomáhá ke
vzniku Fermiho bublin naplněných plynem s teplotou v desítkách miliónů stupňů. Tento
silně ohřátý plyn pak slabě září na rádiových vlnách, v rentgenových a gama parscích.
Zevrubnějšímu studiu Fermiho bublin brání jedna zásadní věc - jejich horký plyn má
velice nízkou hustotu a tudíž i slabé emise. Tady ale na pomoc přicházejí ona oblaka
vodíku, které jako hrst prachu vhozeného do vzduchu mohou odhalit proud neviditelného
větru tryskajícího ze středu Mléčné dráhy.
Neutrální plynný vodík, hlavní složka nově objevených oblaků, které prvně objevil
tým McClure-Griffithsovou, jasně září na vlnové délce 21 cm. Na její výzkum, který byl
omezen jen na oblast několika stupňů kolem galaktického centra, navázal další tým
a mapovali daleko rozsáhlejší oblast kolem galaktického centra. Objevili obrovský
roj s více než 100 oblaky plynu s vysokými rychlostmi.
Vlastnosti těchto vodíkových mračen umožňují vědcům studovat směr a charakter proudění
hvězdného větru. Zatímco v plochém disku Mléčné dráhy se plynové oblaky pohybují pravidelně
a jsou řízeny rotací Galaxie, ve Fermiho bublinách jsou rychlosti pohybu jednotlivých
oblaků velice rozdílné. Vzájemná rychlost dvou blízkých mračen plynu tady dosahuje i 400
kilometrů za sekundu. Přitom průměrná rychlost těchto vodíkových mračen, která se pohybují
v jakémsi kuželu nad i pod rovinou Galaxie, činí asi 300 km/s.
Další související články:
+ Gigantická černá díra v Arp 299, monstrum v kolidujících galaxiích
+ Černá díra se krmí oblaky chladného mezigalaktického plynu
+ NGC 1637, krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou
+ Trpasličí galaxie NGC 5477
+ Mladé, horké a modré…, stálice hvězdokupy NGC 2547
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
+ Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze
+ IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka
|