Treking > Vesmír > Stavba dalekohledu E-ELT, 39metrový dalekohled se segmentovým zrcadlem se již staví
Stavba dalekohledu E-ELT, 39metrový dalekohled se segmentovým zrcadlem se již stavíPod jižní oblohou vyroste 39metrový dalekohled7.12.2014 | ESO 1440
Na nedávném setkání ESO Council, nejvyššího výkonného orgánu Evropské jižní observatoře, jeho členové "dali zelenou" [1] stavbě dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope), která proběhne ve dvou fázích. Pro první fázi, která zahrnuje veškeré stavební náklady až po dokončení plně funkčního dalekohledu se sadou přístrojů v horizontu deseti let, byly schváleny prostředky ve výši asi 1 miliardy Euro. Nový dalekohled přinese mimořádné objevy na poli výzkumu exoplanet, složení hvězd, blízkých galaxií i vzdáleného vesmíru. V rámci tohoto projektu bude v příštím roce přidělen největší kontrakt v historii ESO - na stavbu budovy dalekohledu a základní konstrukce E-ELT. E-ELT bude dalekohled s primárním zrcadlem o průměru 39 m pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast elektromagnetického záření. Bude umístěn na vrcholu hory Cerro Armazones v chilské poušti Atacama, asi 20 km od Cerro Paranal, kde stojí komplex dalekohledů VLT. Dalekohled E-ELT se stane 'největším okem lidstva hledícím do vesmíru'. Čtěte také: Slavnostní odstřel pro E-ELT "Rozhodnutí přijaté v rámci zasedání ESO Council znamená, že práce na dalekohledu mohou být zahájeny. Je zajištěno financování hlavních konstrukčních prací, které tak mohou pokračovat podle plánu. V Chile na vrcholu Cerro Armazones jsou stavební práce již v plném proudu a příštích několik let bude skutečně vzrušujících," říká generální ředitel ESO Tim de Zeeuw. ESO Council schválil stavbu dalekohledu E-ELT v červnu 2012 s podmínkou, že kontrakt v celkové hodnotě převyšující 2 miliardy Euro může být přidělen teprve v okamžiku, kdy se podaří získat 90 % prostředků na samotný dalekohled (což obnáší 1 083 milionů Euro v cenách roku 2012). Výjimka byla udělena pro stavební práce na samotném stanovišti, které byly zahájeny při slavnostním ceremoniálu v červnu 2014 a zatím pokračují podle plánu. Prozatím byly na druhou fázi projektu převedeny prostředky představující asi 10 % celkových nákladů projektu. S přijetím Polska do ESO je v současnosti k dispozici více než 90 % prostředků potřebných k realizaci první fáze projektu, na jejímž konci by měl stát plně funkční dalekohled. Dodatečné prostředky jsou očekávány v následujících letech s konečnou ratifikací členství Brazílie. Aby se zabránilo možnému časovému skluzu, rozhodl ESO Council, že konstrukční práce v první fázi stavby 39metrového dalekohledu můžou začít. Tyto práce se zajištěným financováním obsahují i největší kontrakt v historii ESO - na budovu dalekohledu a jeho hlavní konstrukci - který bude přidělen na konci roku 2015 a měl by vyústit ve stavbu plně funkčního dalekohledu E-ELT. U některých částí teleskopu však ještě není financování plně zajištěno. Tyká se to segmentů systému adaptivní optiky, práce na některých přístrojích, pěti vnitřních prstenců segmentového primárního zrcadla (celkem 210 segmentů) a záložní sady segmentů potřebné pro efektivnější práci dalekohledu v budoucnosti. Příprava těchto komponent, jejichž pozdější dodání nijak neohrozí mimořádný vědecký přínos, který bude dalekohled schopen poskytnout již na konci první konstrukční fáze, bude zahájena, jakmile budou k dispozici dodatečné finanční prostředky, včetně těch očekávaných od přistupující Brazílie. Pokud potřebujete další informace, můžete použít stránku E-ELT FAQ a nebo článek, který vyšel jako ESO Messenger. "Zatím schválené prostředky umožní stavbu plně funkčního dalekohledu E-ELT, který bude díky mimořádné sběrné ploše a nejmodernějším přístrojům stane nejvýkonnějším ze všech plánovaných extrémně velkých dalekohledů. Umožní zkoumat základní vlastnosti exoplanet podobných Zemi, různorodých populací hvězd v blízkých galaxiích a také mimořádně citlivá pozorování vzdáleného vesmíru," dodává Tim de Zeeuw. Poznámky[1] Pro přijetí rozhodnutí bylo potřeba deseti hlasů ze čtrnácti hlasujících. Pro bylo 11 zástupců členských zemí. Tři zbývající hlasy byly odevzdány jako 'ad referendum', což znamená, že jsou považovány za souhlasné, ale před konání příštího setkaní ESO Council musí projít procesem schválení v orgánech tři členských států. Jakmile budou tyto hlasy potvrzeny, bude rozhodnutí ESO Council považováno za jednomyslné. Další informaceESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO má také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane "největším okem do vesmíru". OdkazyKontaktyRichard Hook Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1440. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média. Další související články:+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle + Hvězda s chvostem, neočekávaný objev + Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru + Obří kamenná exoplaneta Kepler 10c. Astronomové jsou z objevu planety zaskočeni + Nové exoplanety v nitru hvězdokupy M 67 + Pořídil dalekohled VLT snímek dosud nejlehčí exoplanety? + Exoplanety. Zrození obří planety? Kandidát na exoplanetu pozorován v hvězdném lůně + Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze + IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka + Směsice exotických hvězd, nový snímek hvězdokupy 47 Tucanae dalekohledem VISTA |
|