Treking > Vesmír > Hvězda smrti WD 1.145 + 017 v zvířetníkovém souhvězdí Panna (Virgo) je bílý trpaslík
Hvězda smrti WD 1.145 + 017 v zvířetníkovém souhvězdí Panna (Virgo) je bílý trpaslík
Bílý trpaslík WD 1.145 + 017 cupuje planetu na kusy
22.10.2015 | Otakar Brandos, obrázky CfA/A. Vanderburg a CfA/Mark A. Garlick
Vědci využívající Keplerův kosmický teleskop objevili
v souhvězdí Panny malou planetku,
kterou cupuje na kusy mateřská hvězda - bílý
trpaslík. Tento objev potvrzuje teorii, že bílí trpaslíci jsou schopni destruovat
zbytky planetární soustavy, která přečkala stádium rudého
obra mateřské hvězdy.
Vědci jsou tak svědkem zániku malé planetky, kterou trhá silná gravitace
bílého trpaslíka, na který pak doslova prší trosky planetky. I naši Sluneční
soustavu čeká podobný osud. V pozdním věku se naše
Slunce promění v rudého obra. Po ztrátě až poloviny své hmotnosti a vyčerpání
termonukleárního paliva se pak smrští na sotva jednu setinu své původní hmotnosti,
tedy zhruba do velikosti naší Země. Takovéto hvězdě
se pak říká bílý trpaslík.
Čtěte také: Bílý trpaslík,
závěrečné stádium vývoje hvězd
Pozorovaná planetka či další kosmické objekty tvořené skalním materiálem a prachem
obíhají kolem 570 světelných let vzdáleného
bílého trpaslíka WD 1.145 + 017 po velice těsné oběžné dráze jednou za 4,5 hodiny.
Vzdálenost planetky či jejich trosek od bílého trpaslíka činí asi 750 000 km. To je
zhruba dvojnásobek vzdálenosti Měsíce od Země.
Na takovéto oběžné dráze se materiál planetky odpařuje ve spalujícím žáru bílého
trpaslíka a zároveň je trhán na kusy silnými slapovými silami. Při zákrytu hvězdy
troskami planetky klesá jasnost bílého trpaslíka až o 40 %.
Asymetrický profil světelné křivky, jenž nemá profil hlubokého U typický pro tranzitující
planetu, by se dal vysvětlit právě shlukem trosek odpařující se a gravitací lámané
planetky. Doslova destrukce planetárního systému v přímém přenosu. Výzkumný tým navíc
nalezl stopy těžších prvků jako vápník, křemík, hořčík či železo znečišťujících atmosféru
bílého trpaslíka WD 1145 + 017. Přesně v souladu s dosavadní teorií. Na povrchu bílého
trpaslíka by se totiž kromě vodíku a hélia neměly vyskytovat žádné těžší prvky.
Další související články:
+ Hnědý trpaslík, záhadné objekty na pomezí planet a hvězd
+ Červený trpaslík, nejpočetnější hvězdná třída ve vesmíru
+ Oranžový trpaslík, trpasličí hvězda hlavní posloupnosti
+ Žlutý trpaslík, další z hvězd hlavní posloupnosti
+ Hvězdy. Co jsou to hvězdy a proč svítí?
+ Drama vzniku hvězd detailním pohledem, detailní snímek výtrysku hmoty z objektu Herbig-Haro 46/47
+ Duch v Cefeu, prachová mlhovina VdB 152
+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru
+ Planetární mlhoviny - mystérium barev a tvarů
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
|