Výprava Apollo 12 přistála na povrchu Měsíce v Mare Cognitum u sondy Surveyor 3

Apollo 12 - druhá pilotovaná výprava, která úspěšně přistála na Měsíci

Let kosmické lodi Apollo 12 byl již šestým pilotovaným letem programu Apollo a čtvrtým k Měsíci (po výpravách Apollo 8, Apollo 10 a Apollo 11), avšak teprve druhém letem, který mířil na povrch Měsíce. Apollo 12 odstartovalo na špičce obří rakety Saturn V z mysu Canaveral 14. listopadu 1969 v 17.22 seč za startovací rampy 39-A.

Nad kosmodromem v tu dobu ležely těžké bouřkové mraky, takže nebylo zase až takovým překvapením, když v 36. sekundě letu nosnou raketu zasáhl blesk. Ten dočasně vyřadil dodávku elektrické energie z palivových článků. Zásah se ale naštěstí obešel bez poškození nosné rakety či soulodí Apolla 12.

Kosmická loď Apollo 12 měla po navedení na oběžnou dráhu kolem Země hmotnost 44 039 kg. Posádku opět tvořili tři astronauté - Charles Conrad, Allan Bean a Richard Gordon. Velitelský modul nesl jméno Yankee Clipper a lunární modul Intrepid (Neohrožený).

Čtěte také: Apollo 14, bloudění s rikšou mezi měsíčními kameny

O tři dny později (17.11. ve 13.52 seč) se Apollo 12 vymanilo z okovů zemské přitažlivosti a vstoupilo do sféry přitažlivosti našeho nejbližšího kosmického souseda - Měsíce. Po úspěšném a přesném navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce přelezli Conrad s Beanem 19. listopadu v 01.20 seč do lunárního modulu Intrepid a zahájili prověrku všech systémů. Ta proběhla úspěšně, takže již v 5.16 se lunární modul oddělil od velitelské sekce a zamířil vstříc měsíčnímu povrchu.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Cílem Apolla 12 bylo Mare Cognitum (Moře poznané) v blízkosti kráteru Lansberg a místa přistání automatické kosmické sondy Surveyor 3, která na Měsíci přistála v roce 1967. Tato sonda během 14 dnů svého fungování odeslala na Zemi přes 6 326 snímků měsíčního povrchu.

Intrepid na Měsíci měkce přistál již v 7:54:29 seč pouhých asi 180 metrů od kosmické sondy Surveyor 3, která byla jedním z cílů výpravy. Modul dosedl v obrovské prašné poušti u tzv. Sněhuláka, tří navzájem spojených kráterů. Sonda Surveyor 3 o hmotnosti 281 kg přistála na svahu kráteru o průměru asi 200 m a hloubce okolo 15 m. Sklon svahů kráteru činil v průměru 10° - 15°.

Astronauté, na rozdíl od předchozí výpravy Apollo 11, uskutečnila na měsíční povrch dvě vycházky. První se uskutečnila již pouhé čtyři hodiny po hladkém dosednutí na měsíční povrch, 19. listopadu ve 12.44. Během ní instalovali na povrchu dvoumetrovou parabolickou anténu a televizní kameru. Avšak plánovaný přenos z povrchu Měsíce se pro technickou závadu neuskutečnil. Tato první měsíční vycházka trvala 4 hodiny a 4 minuty.

Druhá vycházka na povrch Měsíce se uskutečnila o den později, 20. listopadu v 5.00 seč a trvala 3 hodiny a 55 minut. Jako první vystoupil na měsíční povrch Conrad, který se po Armstrongovi a Aldrinovi stal třetím pozemšťanem na Měsíci. Následoval jej Bean, který se stal čtvrtým na Měsíc vystoupivším pozemšťanem.

Posádka Apolla 12 se během obou výstupů na povrch Měsíce vzdálila od Lunárního modulu až na 400 metrů. Z bezpečnostních důvodů ani nebyla plánovaná větší vzdálenost. Vždyť se stále jednalo o doslova pionýrské lety a zkoušela se nová technika.

Astronauté během druhé z vycházek navštívili také blízkou kosmickou sondu Surveyor 3, ze které odebrali kameru a vzorky kabelů, které následně dopravili nazpět na Zemi k dalšímu zkoumání vlivu kosmického prostředí. Během svého pobytu na povrchu Měsíce instalovali zařízení ALSEP, soubor vědeckých přístrojů sloužících ke zkoumání Měsíce i pod odletu posádky z Měsíce. Instalovaný seismograf například zaregistroval dopad návratového modulu Intrepidu. Rovněž došlo i na vztyčení americké vlajky.

Během dvou vycházek Bean s Conradem nasbírali asi 34,1 kilogramů vzorků měsíčních hornin, které byly neobyčejně cenným úlovkem pro geology. Během mise bylo zjištěno, že nosná schopnost povrchu v místě přistání Apolla 12 je 0,4 - 0,5 kg/cm². Rozměry částic hornin se pohybovaly v rozmezí od 1 cm až do 4 m. Podél valů větších kráterů byly pozorovány hustě roztroušené balvany a úlomky skal, které pokrývaly až 15 % povrchu. Valy dosahovaly výšky až 3 metrů.

Startovací modul lodi Intrepid opustil povrch Měsíce 20. listopadu 1969 v 15.26 seč po 31 hodinách a 32 minutách a po spojení s velitelskou sekcí (po kterém byl kvůli úspoře paliva odhozen návratový modul lunární lodi jako nepotřebný) došlo na 45. obletu Měsíce k zážehu hlavního motoru velitelské sekce a k navedení na trajektorii k Zemi.

Po více než třech dnech klidného letu přistálo Apollo 12 na hladině Tichého oceánu západně od Honolulu 24. listopadu 1969 ve 21.58 seč po 244 hodinách a 36 minutách letu. Tím však let neskončil, neboť posádka strávila další tři týdny v karanténě.

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.