Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyování |
Příroda |
Soutěe |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více
|
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 9.2.2015 |
Standardizace geografických názvů na SlovenskuNázvoslovná komise a standardizace geografických názvů, jen těko nelze nepsat satiru7.12.2010 | Otakar Brandos
Na tzv. Názvoslovnou komisi Slovenského úřadu geodézie, kartografie a katastru (dříve Slovenský úřad geodézie a kartografie) mám pifku ji pěkně dlouho. Snad od doby, kdy jsem řadu let il pod Tatrami a kadý týden vyráel do nejbliích Roháčů a Nízkých Tater či poněkud vzdálenějích Vysokých Tater a nebo na Velkou Fatru. Proč? Protoe vrtají do věcí, do kterých jim nic není. 
Roháče a potamo Západní Tatry jsem nejprve poznával bez mapy. Učil jsem se postupně názvy jednotlivých dolin, sedel, vrcholů a dalích tvarů z turistických rozcestníků, z diskusí s místními turisty, chataři a milovníky zdejího kraje. A po létech, kdy jsem mapu ji vlastně vůbec nepotřeboval, jsem si paradoxně první mapu Západních Tater koupil. Ji tehdy mě přes čumák lehla řada odliností v názvech v mapě uvedených. Nyní si dovolím citovat z webu uvedené instituce, co je standardizace geografického názvosloví: "tandardizácia geografického názvoslovia je súbor opatrení zabezpečujúci jednotnos geografických názvov a záväznos ich pouívania. Vykonáva sa v súlade s § 18 zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 215/1995 Z. z. o geodézii a kartografii v znení neskorích predpisov, v súlade s § 14 a 17 vyhláky Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky č. 300/2009 Z. z., ktorou sa vykonáva zákon č. 215/1995 Z. z., podža zásad spisovnej slovenčiny a v súlade s rezolúciami konferencií OSN o tandardizácii geografického názvoslovia, ktoré sa konajú od roku 1967 v päročných cykloch. Slovensko patrí do regionálnej skupiny OSN Východná, stredná, juhovýchodná Európa, kde je aktívnym členom od jej vzniku od roku 1971. Úrad geodézie, kartografie a katastra určuje názvy nesídelných geografických objektov a pecifických sídelných geografických objektov z územia Slovenskej republiky, vité podoby názvov sídelných a nesídelných geografických objektov z územia mimo Slovenskej republiky, názvy mimozemských objektov a spôsob prepisu názvov geografických objektov z krajín pouívajúcich inú ako latinkovú abecedu alebo iný ako latinkový systém písania do latinky. Poradné orgány pri tandardizácii geografického názvoslovia sú Názvoslovná komisia Úradu geodézie, kartografie a katastra SR - NK ÚGKK SR a názvoslovné zbory jednotlivých správ katastra." 
e jste z této "dedinice" tumpachoví? Nic si z toho nedělejte, já také. Tato "definice" je jen obdobou bolevického blábolu z 80. let, na něj jsem narazil v tehdejích Krásách Slovenska. V nich byla zveřejněna "definice" tého: "tandardizácia je dôleitým prostriedkom riadenia socialistickej racionalizácie. Je predpokladom aj pre zavádzanie automatizácie, ktorá je jedným zo základných smerov vedecko-technickej revolúcie tandardizácia geografických názvov priamo súvisí so spoločenským vývinom, politickou aktivitou vládnúcej triedy a pochopitežne aj s vývinom normy spisovného jazyka." Pod pojmem "standardizace" si komise asi představuje komolení místních a zauívaných názvů. Pamatuji si, kdy se v nových mapách Západních Tater začaly objevovat takové paskvily jako Jalovská dolina a Jalovská kopa místo Jalovecká dolina, Jalovecké sedlo či Jalovecká kopa. Místní turisté proti tomu chtěli dokonce sepisovat petici (moná i sepisovali, nevím jak se situace nakonec vyvinula). Ani se jim nedivím. Proč by někdo v Bratislavě měl určovat a měnit zauívané místní názvy. Proč byl změněn název Plačlivého Roháče na Plačlivô a po pár letech zase na Plačlivé. Co bylo na Plačlivém Roháči nespisovného? Navíc to původní jméno mi připadá mnohem libozvučnějí. Proč byla planina Hanysej ve Stratenské hornatině přejmenována na Hanesová? 
Proč bylo zprzněno Malinô Brdo na Maliné na Velké Fatře? Tento poslední příklad je názornou ukázkou chybného rozhodování od stolu. Do map se nám tak sice dostalo Málinné, avak na rozcestnících zůstal původní název. Ten zůstal i v názvu lyařského střediska Ruomberok - Malinô Brdo, u firemních jmen natěstí pravomoci názvoslovných bafuňářů končí. A neříkejte mi, nato pak Liptákům, e "ô" do slovenského jazyka nepatří! Proč, proč a stokrát proč? Jako bych slyel Kamaráda Karla z Koic jak říká, proč tato komise změnila jeho milovaný ivec na Sivec? Místní turisté i obyvatelé tyto snahy stejně ignorují a do smrti smrúcí pro ně ivec zůstane ivcem. A se komisaři z Bratislavy (či Pooně?) snaí sebevíce. Dalí příklady podivně a protivně "standardizovaných" geografických názvů určitě připojíte dole do diskuse. 
Arogance moci a státní správy je asi nekonečná. Mnoho původních názvů, které jsou plíivě vytlačovány "mravenčí pílí" komisařů, přitom odráí původní vlastnické vztahy, události či legendy a jsou svým způsobem kulturním odkazem naich předků. Ano, řada názvů (zcela logicky) odráí i nářečové odlinosti jednotlivých regionů. Vdy ale v pestrosti je krása, rozmanitost je mnohem přitalivějí ne eď fádnosti a uniformity. Neměli bychom odkaz naich předků, obsaený třeba i v geografických názvech, spíe ctít a uchovávat, ne mnohdy dosti neuváeně přejmenovávat a komolit? A ji jménem spisovného jazyka či vládnoucí třídy? Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
místních názvů již píše a brojí proti nim znalec Julských Alp, Julius Kugy. Dovolím si citovat z jeho knihy "Ze života horolezce" (strana 52), která u nás vyšla v roce 1943 v Praze (I. vydání):
"Zdá se mi, že duše lidu cítí stejně. Ubírá se podobnými cestami a horám dává jména teprve tehdy, až je po staletí odpozorovala a správně a přesně pochopila jejich individualitu a vlastnosti. Zacházejme proto uctivě a s láskou s původními a prostonárodními názvy, pátrejme po nich, kde upadly v zapomenutí a žárlivě bděme, aby se svévolně nezaměňovaly či nenahrazovaly vyumělkovaným způsobem. Vždyť se tyto charakteristické a svérázné názvy staly částí individuality hory a lépe, výstižněji než lecjaký popis, a často co nejpoetičtěji vyjádří dojem a náladu, s jakou hory z temna dějin vstoupily na světlo a do vědomí lidu". No a právě ta úcta a láska Slovenské názvoslovné komisi chybí!
Oproti tomu, co tato komise vyvádí v oblasti exonym, nejen že je v rozporu s mezinárodními dohodami (kde je jasně dopručeno používání originálních názvů, max. jejich transliterace), ale je občas až úsměvné, např. takový Cookov vrch (správně Mount Cook) či Etruské Apeniny (Apennino Tosco Emiliano), Gdansk (Gdaňsk) či Keňa (Mt. Kenya). Ještě by mohli přejmenovat Mt. Everest na Everestov vrch a bylo by to dokonalé:)
poslední příklad, tvůrci jazyka se pustili i do pozměňování tvarů jmen historických postav a rodů. Narazil jsem na to v nové slovenské odborné literatuře věnované historii v poslední době vícekrát. Po krůčcích totiž pracuji na turistickém průvodci Malé Karpaty a Záhoří, kde je řada hradů, které v minulosti střežily hranici Uherska s Českým státem. Díky novým tvarům řady jmen a rodů občas trochu tápu a musím sáhnout po starších zdrojích, abych si byl jist, o kom se skutečně píše.
Vždyť pan Everest byl zeměměřič, podle kterého by se klidně ta zaledněná kupa mohla jmenovat -tak vo co jde..? Už mě ty teoretický kydy začínají dost nudit, ale klidně zkoumejte dál, stejně vyřešíte ho....! Hezké Vánoce! A pod stromkem hodně literatury o názvech vršků! Těm je to dost "egal".
môžu mať aj takúto podobu. Koho problematika nezaujíma, nech ju obíde. Ale jej znevažovanie nie je namieste. Okrem iného ak by vlastné mená neboli toho hodné, nemuseli by byť chránené zákonom. Analogicky to možno vztiahnuť aj na názvy.
něco, co bude tebe i všechny ostatní zajímat a nebude je to nudit. Kritiků je spousta, psavců však podstatně méně.
Včera som (nie úplne náhodou) veľmi pozorne študoval Inštrukciu na štandardizáciu geografického názvoslovia, 984 600 I-1/1996 vydanú Odborom geodézie a kartografie Úradu geodézie, kartografie a katastra SR. Takže som si oživil (na niekoľkých miestach spomínané) zásady a pravidlá, ktorými sa štandardizácia riadi. (A na úrad som zaslal zoznam pripomienok k niektorým chybám v texte inštrukcie. Väčšinu uznali ako opodstatnené. Nikto sa netváril sa ako neomylný.) --- Ešte raz zopakujem: Argumenty, ktorými bola napokon ukončená oficiálna diskusia o názvoch typu Plačlivô, Ostrô atď. na stránkach odborných časopisov, sú, žiaľ, neoblomné a presvedčivé aj pre "jazykového laika". To mi ale nezabráni nebojovať za zachovanie týchto názvov všade, kde to má význam.
Jano, neoblomné argumenty v tomto prípade nemôžu byť. Môže byť len neoblomná ?pravda? teoretikov, odtrhnutých od života?
je veľmi dobrodružný vedný odbor. Po prvotnom očarení nasledovalo rýchlo vytriezvenie - poznanie, že bez znalosti príbuzných odborov, predovšetkým etnografie, a najmä bez preštudovania obrovského množstva historických a archívnych materiálov nie je možné sa ňou seriózne zaoberať. --- Na adresu redakcie tejto stránky (a sily internetu pri šírení (overených či neoverených) informácií: V ozname o celoročnom sprístupnení Baranca (a Plačlivého) bez najmenšieho zaváhania uviedla nezmyselný, neoficiálny názov "Jarný žľab", ktorý využívajú skialpinisti na zjazd severným svaho Baranca. Tento názov vypustil z úst niekto, kto nemal (a nemá) ani potuchy o nejakých zákonitostiach či pravidlách vznikania názvov. Úplne sa vymyká z ustáleného názvoslovného systému v Tatrách. A všetci sú spokojní. Kto sa pokúsil o preverenie/zisťovanie, či tento veľký žľab nemal v minulosti svoj p ô v o d n ý názov? Ktorý by mu prináležal aj v súčasnosti? Kto si dal námahu a zohnal si a aj prečítal články Jozefa Čajku, ktorý sa otázkou nozvov v Západných Tatrách venoval desaťročia a na ozaj najvyššej úrovni?
začínám mít pocit, že jsi placeným konfidentem slovutné komise. Nepsal by jsi takové nesmysly, že redakce něco vypustila, páč to není pravda. O jarním žlabu není v článku ani zmínka. To že je uveden v diskusi je věc druhá, ale jednotlivé diskusní příspěvk jsou dílem autorů příspěvků, nikoliv článku!
Ospravedlňujem sa za nesprávne adresovanie výčitky. Stalo sa tak aj vplyvom neskorej hodiny. (Obsah uvedeného nesúhlasu zostáva v platnosti.)
Písaniu "nezmyslov" sa snažím vyhýbať. A rovnako aj používaniu podobných silných slov.
Nie som členom ani konfidentom žiadnej takejto komisie. Ale rád by som sa zúčastnil na rokovaní nejakej názvoslovnej komisie. Samozrejme pri rozhodovaní o názvoch objektov v Tatrách. A samozrejme by som sa na rokovanie veľmi vážne pripravil. Aby som nemohol byť len "piatym kolesom u voza" alebo na smiech tým, ktorí majú prehľad. Ťažisko svojho príspevku by malo vychádzať najmä z toho, že v horách a s horami žijem v podstate každý deň. A inak sa hory poznať nedajú.
zastáncem zachování názvů jako Plačlivô, Ostrô, Sivô atd., pak ti přeji štěstí s účastí v komisi při některé z dalších várek "normalizačního" snažení v geografickém názvosloví. Snad se podaří zachovat libozvučnost alespoň částí původních názvů.
Stačí se podívat na Těšínsko kde spoustu původních názvu se "počeštilo" a někdy dost nechutně. Například do nebe volající Olza-Olše, Baginěc-Bahenec.To je šeď po česku.Pane Otakare kde se na to hrabe Slovesko.
pravdu, ale k těmto změnám docházelo v hlubokém "dávnověku" minulého režimu a dnes se vedou poměrně vážné debaty o změnách změn a návratu k řadě původních názvů. Tedy minimálně v případě Olzy. Kdežto u našich sousedů se tak děje, bohužel, dnes.
V tomto případě nejde o ádné nářečí, jde o výsledek jakéhosi dávného "počeování": Olza je řeka polsky a slezsky a v dnení době (!) ji nikoliv česky a Ole pouze česky. Základem jména je výraz *ol
Pojďme po vzoru sousedů přejmenovat krásný moravský hrad Perštejn na původní název Baernschtein.
Tomáš, s touto Tvojou vetou nemôžem súhlasiť: ?Čiže sa "neprznia slovenské názvy", lebo to nie sú "slovenské" názvy, ale nárečové?. V skutočnosti sa žiaľ ozaj prznia pôvodné názvy, ktoré nemajú nič spoločné so spisovným jazykom a nárečím. Je len zhoda okolností, že niektoré názvy sa kryjú či podobajú bežným spisovným slovám. Predsa by asi nikoho nenapadlo meniť trebárs Poprad na Papraď len preto, že je to spisovný výraz. Zaujímavé je tiež, že názov kopca Pokrivy (neďaleko od Šivca) nedali do spisovnej slovenčiny ako Žihľavy (nárečovo pokriva = žihľava), ale sprznili to na Pokryvy.
Uvediem ešte iný zaujímavý príklad: oficiálny názov sedla nad obcou Slanec je Slanské sedlo, spisovne by malo byť Slanecké sedlo. Takisto je ?nespisovné? Slanské Nové Mesto. Ale prečo potom Rajec ? Rajecké Teplice a nie Rajské Teplice?! A prečo ostal názov Ždiar a nepremenoval sa na Žiar, keď názov pochádza od žiaru (vypálenia čistiny).
Takýchto príkladov by sa našlo hodne..Čiže nielen nedostatok citu, znalostí, ale navyše aj nesystémovosť názvoslovnej komisie pri určovaní oficiálnych názvov. A naozaj nehľadajme súvis medzi názvom a spisovným jazykom! Názov je jedinečné meno a treba ho rešpektovať a chrániť. A tie kopce, dediny a mestá si zaslúžia našu úctu aj v rešpektovaní ich mena!
A ešte jeden citát z Krás Slovenska č.11/1968, kde Vlado Uhlára na adresu názvoslovcov, ktorí chceli meniť názov Málinô napísal : ?nivelizačný, deštruktívny nápor ľudí s povrchným jazykovým vzdelaním, ktorí by tieto charakteristické názvy (v zmysle pochybného úsilia odstraňovať vraj ?nárečové? tvary) šmahom obetovali na oltár meravej úzkoprsej chápanej spisovnosti. ? A dodáva, že správny turista má chrániť aj pôvodné názvy. Peknô napísanô : )).
Karol: jasné, že sa prznia pôvodné názvy, preto som dal "slovenské" do úvodzoviek. Prívlastok od obce Slanec je dvojtvar. Slanecký aj Slanský, oba sú správne. Je veľa dvojtvarov. Prívlastok od Rajca je rajecký a nie rajský, takže Rajecké Teplice sú v poriadku. K ostatným uvedeným prípadom sa neviem vyjadriť, lebo sú to individuálne záležitosti (kde dôvod zmien a ani pôvod starého pomenovania nepoznám), nie jedno všeobecné tvrdenie. Vyjadroval som sa len ku konkrétnym príkladom, kde je zjavná zmena názvu "z dôvodu spisovnosti", žiaľ, prevodom z nárečia. U nás tomu hovoríme, že narobili "krepotiny". :-)
Som rád, že sa v podstate zhodneme. Skrátka sú to krepí krepáni. Len neviem, či v Bratiislave to správne pochopia (v Košiciach to rezaberalo) :))
je specialitou regionu Podpolaní. Tam koluje takový vtip o šúchaní vajca po nose? No na Lajoške na Prednej holici to probereme i propereme!
podoba na niečo je mnohokrát ukrytá v mnohých názvoch vrchov. Nie inak je tomu aj pri názve Veľké Vreteno. Táto stolová hora ho skutočne pripomína už z diaľly, a preto pôvodný názov je výstižný primeraný. Naopak upravený názov Vreteň mne nič nehovorí, možno mi vzdialene pripomína postavičku z rozprávky O dvanástich mesiačikoch. O tomto vrchu som napísal takmer presne pred dvoma rokmi článok a už vtedy Ota reagoval na tento novodobý nezmysel krátkou notickou.
které mám téměř za humny, jsem úplně zapomněl. Tak nevím, nemám-li z recese k článku připojit anketu s hlasováním PRO/PROTI přejmenování názvoslovné komise na mrvoslovnou komisi :-)).
Oto: poukazuješ na štandardizáciu názvoslovia na Slovensku a presne to isté ste urobili ako (spolu)tvorcovia turistickej mapy pre ukrajinské Karpaty - Gorgany, Krasna a Svidovec. Rovnakým spôsobom ste v niektorých prípadoch (netvrdím, že vo všetkých) potreli ukrajinské a rusínske názvy a nahradili ste ich historickými názvami z čias Československa a Poľska. Príklady: ukrajinský názov Drahobrat je do latinky prepísaný ako Dragobrat (čo zodpovedá prepisu z ruskej azbuky, ale nie z ukrajinskej cyriliky) alebo veľa názvov na severnej strane Gorganov má v prepise použité znaky poľštiny (Wysoka, przelecz namiesto pereval, Plyśce, Menczyl...), čo potláča ukrajinské či rusínske názvy. Chápem, že v prepise do latinky ste dali historické názvy Československa a Poľska, aby sa mapa dala porovnávať s dobovými turistickými mapami, keď tam boli len poľské a československé názvy, ale patrilo by sa uviesť aj oficiálny prepis z ukrajinčiny do latinky, pre tých, čo nevedia čítať ukrajinskú cyriliku, lebo nie vždy sa zhoduje použitý názov v cyrilike s prepisom v latinke. Nechcem tým znižovať hodnotu mapy, ale je to škoda, keď ste si s tým dali toľko roboty. Pôsobí to potom akoby boli Východné Karpaty stále rozdelené medzi Poľsko a Československo.
K článku len toľko, že bolo vhodné osloviť (aj teraz dodatočne) Názvoslovnú komisiu a pridať ich vyjadrenie k problematike, prečo sa rozhodli pre zmenu v konkrétnych prípadoch. Pred pár rokmi boli myslím dva články v Krásach Slovenska k zmenám v názvosloví (napr. Tríbeč/Tribeč), kde sa k tomu vyjadrili kompetentní z komisie.
určitým kompromisem, řada vrcholů aj. nemá v ukrajinských mapách pojmenování atd., atd. Plysce vychází z rusínštiny, Plisce z ruštiny atd. Po úpravých ukrajinské gramatiky jsme např. i v nejnovějším turistickém průvodci Ukrajinské Karpaty oproti předchozímu vydání psali Dragobrat místo Drahobrat, Gorgany místo Horhany atd. Ale to je trochu jiná problematiky a odbočuje ot obsahu tohoto článku. Pokud jde o kontaktování dotyčné komise: Proč myslíš, že budou argumentovat věcně, když ignorují připomínky lidí z přímo dotčených oblastí? Takovouto "diskuzi" považuji za ztrátu času. Tento článek je pouze zamyšlením, nikoliv bojem s větrnými mlýny, které státní aparát představuje.
dopsat. Zmíněné mapy se navíc dotýká problém, jak správně psát tvary v cizím jazyce a v cizí zemi, tady se nejedná o nějakou kodifikaci, ale problém, se kterým se potýkají například Poláci na svých mapách zobrazující v přesahu slovenské území. Jenže článek píše o tom, jak Slováci Slovákům a na Slovensku przní názvy nemajíc problémy s přepisem z cizího jazyka (pakliže nepovažují nářečí za cizí "jazyk").
Oto: dobre, tak inak. Čo robí Názvoslovná komisia? Zámerne upravuje pomenovania do kodifikovanej spisovnej slovenčiny z nárečí. Príkladom toho sú: Plačlivô, Ostrô, Málinô z liptovského nárečia prevedené do spisovnej slovenčiny. Rovnako tiež Karolom spomenutý poslovenčený Sivec z východoslovenských nárečí Zahura (Za horou). Taktiež goralský výraz Ciężki na slovenský tvar Ťažký. Čiže sa "neprznia slovenské názvy", lebo to nie sú "slovenské" názvy, ale nárečové. Ale hlavne menia nárečové názvy do spisovnej slovenčiny. To je celý problém. Potrieť regionálny pôvod a nazvať veci kodifikovaným jazykom.
Nedanie možnosti Názvoslovnej komisii vyjadriť sa k téme je jednostranné zameranie článku a žiaľ, neprofesionálne. Osobná domnienka, že "ignorujú pripomienky ľudí z dotknutých oblastí" nie je argumentom, veď majú regionálne názvoslovné zbory. Je nemysliteľné, keby sa mali pýtať v každej dedine, čo si o tom ktorý starousadlík myslí. Jasné, že nebude každý spokojný, lebo aj medzi miestnym nemusí existovať jednotné pomenovanie. Samotné rozhodnutie zborov či komisie je už vec iná.
K turistickej mape ukrajinských Karpát: pekným príkladom je prepis do latinky pre Synevyr (Siněvir). Je mi jasné, že je ťažko uviesť niektoré názvy, keď sú odlišnosti nielen v poľských, československých a sovietskych mapách, ale tiež u domáceho obyvateľstva, ktoré môže užívať úplne iný tvar. Ale pri prepise z ukrajinčiny do češtiny (keďže ide o českú mapu) by mala existovať záväzná transliteračná tabuľka znakov na prepis z cyriliky do latinky, aby bol jednotný prepis a nie raz to bude "poljana" a druhý raz zas "poľana".
připomínky v diskusích beru v drtivé většině v potaz jako věcné připomínky od fundovaného člověka, tentokráte s tebou budu hrubě nesouhlasit. Tak prvně dáni prostoru komisi. Treking není zpravodajský server, takže nelze mluvit o "vyváženosti zpravodajství". Komise má na svém webu prostoru dost. Když jej člověk podrobně prohlédne tak zjistí, že se na něm objevuje řada obecných a nic neříkajících frází, kterým na Trekingu protoru dopřát nechci, co bylo třeba jsem citoval. Dále nevidím žádný rozumný důvod, aby v geograf. názvosloví nemohly zůstat nářečové prvky. Jasně, u obecných jmen jako dolina, žlab atd. nelze nic namítat, ale změny názvů Šefranica na Šafranica, Luštek na Lúžtek, Predná holica na Predné holisko, Javorina na Javorinka či Jalšiny na Jelšiny mi hlava nebere, to již opravdu beru za aroganci státní moci. Když se podíváš například ke svým sousedům, Polákům, tak v jejich mapách nalezneš mnohem větší názvovou konzistenci. Také si nedokáži předtsvait takovéto čuňárny u nás, například ve Slezských Beskydech, na Valašsku a dalších "folkloristických" regionech. Kdyby tam nějací "komisaři" začali takto necitlvě jako na Slovensku měnit místní názvy jako Štipionka, Maconka, Gavlonka, Poledňa, Čupel, Tribulka, Butořanka, Kudlačena, Žarovjanka, Mšadla, Pod Kyvňačkou aj. To by jim ogaři asi po "pysčisku nastřilali". Pokud jde o stále tebou protlačovanou mapu. Já ji nevydával, pouze připomínkoval, použité názvy jsou dílem vydavatele. Já psal a vydával turistického průvodce, kde Siněvir je Siněvirem atd. Tuto knihu klidně můžeš kritizovat, kritika mapy však padá na špatnou hlavu. Navíc je stále odbočování od tématu.
Každému nevyhovieš
(Funttomas,
08.12.2010, 16:45
)
Oto: dobre, beriem, že nemáš záujem dávať priestor komisii. Beriem to tak, že každá zmena názvu je prudko individuálna vec a nie je vhodné vyvodzovať všeobecné závery. Tak ako si poukázal na konkrétne príklady zmien, tak nevieme prečo ich urobili. Vždy je to od prípadu k prípadu. Tým nechcem obhajovať komisiu a ani vás kritizovať. Je ťažké vyhovieť každému. Vydavatelia máp a médiá na Slovensku sú povinné používať štandardizované názvoslovie či prepis z iných jazykov, ktoré je dané. To platí aj pre turistické mapy a sprievodcov, lebo sú nositelia názvoslovia pre ľudí, ktorí danú oblasť nemajú odkiaľ poznať a spoliehajú sa na presnosť a správnosť uvedených údajov (nie je to odbočovanie od témy). Jediné riešenie je uvádzať oficiálny názov a zaň do zátvorky starší, miestny, hovorový, neoficiálny atď., s čím bude spokojná väčšina. Niekde domáci hovoria mäkko, niekde ortodoxne tvrdo a pritom to môže byť rovnaký názov. Tak ako netreba veriť oficiálnym komisiám, netreba slepo veriť miestnym, lebo aj oni mnohé skomolia alebo časom premenujú. Dodnes by sme mali napr. 150 dedín s názvom Lehota, Ves apod., preto treba zásah úradov, aby ich nejako odlíšili špecifickým prívlastkom. Ukončím to tým, že nech si každý hovorí ako mu "huba narástla" a stále nie je trestné volať miesta ako sa nám páči, ako sa traduje či miestnym nárečím atď.
Každému se nedá
(-OB-,
08.12.2010, 17:16
)
vyhovět, to máš naprostou pravdu, ale když se již přistupuje ke změně, mělo by se to dělat citlivě a opravdu jen v těch skutečně nezbytných případech. Beru, že výtvory komise jsou závazné pro mapy i průvodce a vím, že s tím nic nenadělám (to mě ani nenapadlo), ale určitě sám budeš moci vyjmenovat množství příkladů, kdy mapy a bedekry nesedí se jmény na turistických rozcestnících v terénu, které dělají obvykle místní značkaři ctící tradici. Takže nakonec neznalý turista je spíše zmaten než zorientován, když konfrontuje mapu se značením a nedej Bůh s domorodci. Ono když centrální moc nemá úctu ke vzdálenějším regionům a lidem v nich, nemohou počítat s úctou obráceně. Chápu snahu komise, ale nelze být přece papežštější než papež. Když píši bedekry slovenských hor, snažím se držet názvů v mapách, ale když to mnohdy nesedí s rozcetníky (které dnes poctivě fotografuji, aby se vyloučila mýlka), píší mapové názvy v závorce. Prostě sám s tím máml problém a mnohdy to ztěžuje práci snažíc se o nějaký rozumný konsenzus. Navíc v případě Liptova mám k původním názvům tak nějak citový vztah, proto jsem se v tomto případě trochu více rozhonil. Možná tak jak to dokáží kamarádi Východňári, když jim někdo sáhne na jejich milovaný Šivec :-)).
Rázcestia v TANAP-e
(Funttomas,
08.12.2010, 18:34
)
Oto: joj, rázcestníky. Hlavne v TANAP-e sú tvorcovia tabuliek "prudko" tvoriví, lebo najnovšie pri výmene tabuliek na križovatkách trás osádzajú nové tabuľky s názvom "rázcestie pri/pod..." apod. A to sú v domácom pohorí. Akoby dané lokality, kde sa križujú TZT nemali svoje meno a nachádzajú sa len pri niečom alebo pod niečím. Tento násilný zámer skutočne nechápem. Taktiež pri opisoch túr používam "zátvorkové" pomenovania, lebo mnohokrát sa to inak ani nedá. Na Liptove mám rodinu, takže pre mňa bude vždy Plačlivô a Ostrô. Ktovie koľko názvov za rok musí komisia "štandardizovať", aby vykázala činnosť? :-)
Plačlivô zůstane
(-OB-,
08.12.2010, 20:23
)
tedy pro nás oba v původním tvaru, já jej také preferuji :-)). Na území TANAPu je osazování tabulek a značení v kompetenci horské služby a jejich tvůrcem TANAP (nezměnilo-li se nic od dob, kdy jsem se z Tater odstěhoval), kdežto v jiných pohořích (oblastech) obvykle značí dobrovolní značkaři KST. To mimo jiné odlišuje i jiný tvar směrových tabulek a asi i jiný přístup k původním, domácím, názvům.
Nářeční tvary Plačlivého, Malina Brda apod. vadí, ovšem to, že ve slovenštině neodpovídá původnímu významu svého názvu tak známé lokality jako jsou Rysy (název nepochází od rysa, ale od polského slova risa = linie, čára), Skalnaté pleso (původně Kamzičí = něm. Steinbock, což bylo zkomoleno na Steinbach = Pleso Skalnatého potoka), Zlobivá, Vareškové pleso atd. A úplnou perličkou je Kôprová dolina, jež je odvodňována Kôprovský potokem a rovněž existuje Kôprovský štít. Ale tyto zjevné omyly nevadí, naopak vadí tradiční názvy hor, dolin apod.
Rysy
(JanoP,
10.12.2010, 21:16
)
Z poľsko-slovenského slovníka: -- rysa -y ž. puklina, trhlina, ryha, štrbina -- rysik -a m. grifeľ rysopis -u m. opis osoby -- rysować -suję nedok. 1. rysovať 2. kresliť -- rysuje się 1. dostávat trhliny, pukať 2. črtať sa, rysovať sa ...
Žiaľ, argumenty uvádzané na podloženie štandardizovaných podôb týchto názvov v odborných polemikách na stránkach časopisu Slovenská reč (1968, 1976, 1978, 1991) ale aj stránkach Krás Slovenska, sú veľmi silné, neoblomné. Z oficiálnych názvov bolo krásne, ľubozvučné "ô" vypudené. Avšak z plného hrdla volám po zachovaní týchto krásnych, pôvodných podôb. Nielen v ústnej podobe, ale aj v akejkoľvek písomnej podobe. Každé pravidlo má nejaké výnimky.
Ahoj Ota! Názov to je ako meno človeka. Názvoslovná komisia je na veľkom omyle, keď sa snaží zmeniť pôvodné názvy (to je možné pochopiť len pri odvodených prídavných menách). Vznikajú tak umelé oficiálne názvy (uvediem narýchlo ďalšie príklady: Za horou miesto Zahura, Predné holisko miesto Predná holica), ktoré mnohokrát miestni ľudia ani nepoznajú. Naposledy som to zažil pod Stolicou. Pýtal som sa miestnych turistov, či tu idú zo sedla Javorinka. Nechápavo pozerali na mňa a až po opise pochopili, že myslím sedlo Javorina, ako ho oni volajú. Najzaujímavejší prípad som zažil na Čiernej hore v Slovenskom rudohorí. Pri výšľape na kopec Čierna hora (1024 m) z Kluknavy som sa pýtal zhora idúcich, či sú z vrcholu Čiernej hory výhľady. Oni stále hovorili o Roháčke. Keď som argumentoval, že Roháčka (1028 m) je podľa mapy ďalej nad Margecanmi vysvetlili mi, že to je margecianska Roháčka, kdežto táto je kluknavská Roháčka. (Inak správne je: Málinô Brdo (dlhé a) : )). P.S. Za komančov sa všetky krčmy premenovali na pohostinstvá, bufety a pod. Naštastie sme to prežili - prežijeme aj Sivec : )).
takzvaná standardizace je pitomá v tom, že se nedomluvíš s místními, kteří ty "požoňské" patvary ne že ignorují, ale mnohdy vůbec neznají. Oni vašnostové zpoza stolu přejmenovávají mnohdy bez smyslu a rozmyslu. Těch změn jsou stovky, možná tisíce, doufám, že jich v diskusi přibude i od dalších čtenářů a že z nich pak sestrojíme "mapu" původních názvů.
sú dva samostatné objekty - ležiace síce neďaleko od seba, ale dva samostatné!
jak? Nezanášej do názvosloví další nepodložené názvy.
(Poskytne príslušné argumenty zajtra, musím si ich vyhľadať v druhom PC.)
Málinô - Brdo
(KarolM,
10.12.2010, 22:07
)
Jano nehľadaj - toto už riešili dávno Zdenko Hochmuth s Vladom Uhlárom v Krásach Slovenska. Záver bol, že Málinô Brdo je zaužívaný pojem pre celú lokalitu. I keď je pravda, že Málinô a Brdo sú ozaj dve samostatné miesta : )).
Dopĺňam odkazy na spomínané diskusie. Oddá sa ich pozorne prečítať. To donúti každého, kto sa mieni týmito otázkami zaoberať trochu serióznejšie, brzdiť emócie a argumentovať viac racionálne. A veruže hľadanie presvedčivých argumentov je neraz veľmi náročné aj pre znalcov v odbore. --- UHLÁR V.: Názvy typu Ostrô, Bystrô, Plačlivô, Málinô a otázka Máliného brda, Krásy Slovenska 1968-2 --- UHLÁR V.: Z problematiky liptovských miestnych názvov: Málino a Brdo a či Málinô Brdo?, Slovenská reč 1968, s. 355 ? 362 --- UHLÁR V.: Hranice štandardizácie v toponymii (Názvy typu Ostrô, Plačlivô, Železnô, Bystrô), Slovenská reč 1976, s. 221 ? 227 --- MAJTÁN M.: Názvy typu Ostré/Ostrô a štandardizovanie slovenských geografických názvov, Slovenská reč 1976, s. 277 ? 282 --- Dvonč L.: Na margo Uhlárovho príspevku Hranice štandardizácie v toponymii, Slovenská reč 1976, s. 283 ? 284 --- UHLÁR V.: O podobách slovenských toponým Železnô, Ostrô, Pustô, Slovenská reč 1978, s. 166 ? 168 --- PECIAR Š.: Na záver diskusie o podobe toponým typu Ostrô, Slovenská reč 1978, s. 168 ? 171
Dalí související články:+ Na Baranec i Plačlivé tuto zimu legálně, Západní Tatry+ Nové turistické útulny na hřebenech slovenských hor ji asi nikdy nebudou + Proč nejezdím TE aneb dobrou chu přeje trbské Pleso + Quo vadis slovenská přírodo? + Taková normální "pecifiká" + "Turista" na lavičce + Teror na Luční boudě; z redakční poty, aneb co nelo nezveřejnit + Kasprowy Wierch versus Lomnický tít + Státní lesy TANAPu ohroují Tichou dolinu! + Tichá správa z Tichej doliny |
|
||||
Podpořte tento web, třeba peněitým darem, který bude vyuit k dalímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můete bankovním převodem na účet
