Standardizace geografických názvů na Slovensku

Názvoslovná komise a standardizace geografických názvů, jen těžko nelze nepsat satiru

Na tzv. Názvoslovnou komisi Slovenského úřadu geodézie, kartografie a katastru (dříve Slovenský úřad geodézie a kartografie) mám pifku již pěkně dlouho. Snad od doby, kdy jsem řadu let žil pod Tatrami a každý týden vyrážel do nejbližších Roháčů a Nízkých Tater či poněkud vzdálenějších Vysokých Tater a nebo na Velkou Fatru. Proč? Protože vrtají do věcí, do kterých jim nic není.

Roháče a potažmo Západní Tatry jsem nejprve poznával bez mapy. Učil jsem se postupně názvy jednotlivých dolin, sedel, vrcholů a dalších tvarů z turistických rozcestníků, z diskusí s místními turisty, chataři a milovníky zdejšího kraje. Až po létech, když jsem mapu již vlastně vůbec nepotřeboval, jsem si paradoxně první mapu Západních Tater koupil. Již tehdy mě přes čumák šlehla řada odlišností v názvech v mapě uvedených.

• Jak jsme z map ČR vymazali nejenom Sudety

Nyní si dovolím citovat z webu uvedené instituce, co je standardizace geografického názvosloví:

"Štandardizácia geografického názvoslovia je súbor opatrení zabezpečujúci jednotnosť geografických názvov a záväznosť ich používania. Vykonáva sa v súlade s § 18 zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 215/1995 Z. z. o geodézii a kartografii v znení neskorších predpisov, v súlade s § 14 až 17 vyhlášky Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky č. 300/2009 Z. z., ktorou sa vykonáva zákon č. 215/1995 Z. z., podľa zásad spisovnej slovenčiny a v súlade s rezolúciami konferencií OSN o štandardizácii geografického názvoslovia, ktoré sa konajú od roku 1967 v päťročných cykloch. Slovensko patrí do regionálnej skupiny OSN Východná, stredná, juhovýchodná Európa, kde je aktívnym členom od jej vzniku od roku 1971.

Úrad geodézie, kartografie a katastra určuje názvy nesídelných geografických objektov a špecifických sídelných geografických objektov z územia Slovenskej republiky, vžité podoby názvov sídelných a nesídelných geografických objektov z územia mimo Slovenskej republiky, názvy mimozemských objektov a spôsob prepisu názvov geografických objektov z krajín používajúcich inú ako latinkovú abecedu alebo iný ako latinkový systém písania do latinky. Poradné orgány pri štandardizácii geografického názvoslovia sú Názvoslovná komisia Úradu geodézie, kartografie a katastra SR - NK ÚGKK SR a názvoslovné zbory jednotlivých správ katastra."

Že jste z této "dedinice" tumpachoví? Nic si z toho nedělejte, já také. Tato "definice" je jen obdobou bolševického blábolu z 80. let, na nějž jsem narazil v tehdejších Krásách Slovenska. V nich byla zveřejněna "definice" téhož: "Štandardizácia je dôležitým prostriedkom riadenia socialistickej racionalizácie. Je predpokladom aj pre zavádzanie automatizácie, ktorá je jedným zo základných smerov vedecko-technickej revolúcie… Štandardizácia geografických názvov priamo súvisí so spoločenským vývinom, politickou aktivitou vládnúcej triedy a pochopiteľne aj s vývinom normy spisovného jazyka."

Pod pojmem "standardizace" si komise asi představuje komolení místních a zaužívaných názvů. Pamatuji si, když se v nových mapách Západních Tater začaly objevovat takové paskvily jako Jalovská dolina a Jalovská kopa místo Jalovecká dolina, Jalovecké sedlo či Jalovecká kopa. Místní turisté proti tomu chtěli dokonce sepisovat petici (možná i sepisovali, nevím jak se situace nakonec vyvinula).

Ani se jim nedivím. Proč by někdo v Bratislavě měl určovat a měnit zaužívané místní názvy. Proč byl změněn název Plačlivého Roháče na Plačlivô a po pár letech zase na Plačlivé. Co bylo na Plačlivém Roháči nespisovného? Navíc to původní jméno mi připadá mnohem libozvučnější. Proč byla planina Hanysej ve Stratenské hornatině přejmenována na Hanesová?

Proč bylo zprzněno Malinô Brdo na Maliné na Velké Fatře? Tento poslední příklad je názornou ukázkou chybného rozhodování od stolu. Do map se nám tak sice dostalo Málinné, avšak na rozcestnících zůstal původní název. Ten zůstal i v názvu lyžařského střediska Ružomberok - Malinô Brdo, u firemních jmen naštěstí pravomoci názvoslovných bafuňářů končí. A neříkejte mi, natož pak Liptákům, že "ô" do slovenského jazyka nepatří!

Proč, proč a stokrát proč? Jako bych slyšel Kamaráda Karla z Košic jak říká, proč tato komise změnila jeho milovaný Šivec na Sivec? Místní turisté i obyvatelé tyto snahy stejně ignorují a do smrti smrťúcí pro ně Šivec zůstane Šivcem. Ať se komisaři z Bratislavy (či Požoně?) snaží sebevíce. Další příklady podivně a protivně "standardizovaných" geografických názvů určitě připojíte dole do diskuse.

Arogance moci a státní správy je asi nekonečná. Mnoho původních názvů, které jsou plíživě vytlačovány "mravenčí pílí" komisařů, přitom odráží původní vlastnické vztahy, události či legendy a jsou svým způsobem kulturním odkazem našich předků. Ano, řada názvů (zcela logicky) odráží i nářečové odlišnosti jednotlivých regionů. Vždyť ale v pestrosti je krása, rozmanitost je mnohem přitažlivější než šeď fádnosti a uniformity. Neměli bychom odkaz našich předků, obsažený třeba i v geografických názvech, spíše ctít a uchovávat, než mnohdy dosti neuváženě přejmenovávat a komolit? Ať již jménem spisovného jazyka či vládnoucí třídy?

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.