Turistické útulny na Slovensku? Budou i nové?Nové turistické útulny na hřebenech slovenských hor ji asi nikdy nebudou16.11.2010 | Otakar Brandos
Konečně jsem se dostal k letitým restům a začínám se probírat stohy papírů a materiálů, které jsem do redakce navezl z veletrhů a dalích podobných akcí. Do rukou se mi dostává pěkný článek z 80. let minulého století o plánované síti turistických útulen na hřebenech slovenských hor. Plány to byly skvělé, bohuel nezbývá ne si povzdechnout a zamáčknout slzu. Vedle útulny Rama, útulny pod Ďurkovou a útulny v Hiadelskom sedle v Nízkých Tatrách a jedne útulny na Velké Fatře na hřebenech slovenských hor od těch dob nic nepřibylo. Andrejcová v 80. letech ji stála, před několika léty pouze prola (natěstí) rozsáhlou rekonstrukcí. Dále čtu: "Na tomto základe vydal Útvar hlavného architekta Stredoslovenského kraja v Banskej Bystrici v apríli roku 1982 Katalóg turistických útulní a prístrekov, ktorého ciežom je prispie k rieeniu zodpovedajúcemu typickej horskej architektúre a usmerni rozmiestňovanie objektov". Dále čtu: "Navrhované umiestnenie sa konzultovalo s príslunými správami CHKO, NAPANT a TANAP a orgánmi tátnej ochrany prírody. S prihliadnutím na výsledky prieskumu, záujmu o jednotlivé formy turistiky a monosti v jednotlivých orografických celkoch sa navrhlo toto rozmiestnenie útulní". Seznam plánovaných turistických útulenOpravdu zajímavé čtení a jetě zajímavějí seznam, jen by potěil kadého pravověrného trekaře, jen se v přírodě pohybuje vlastními silami a nečiní mu problémy se celé dny vláčet s těkým rancem na zádech. Ba právě naopak, takovýto pohyb vyhledává a treking je jeho potěením a vání. A k přespání mu postačí obyčejná útulna, bouda či turistická chata. No posuďte sami, jak skvělé plány se nepodařilo zrealizovat:
Krásný to plán, z něj se dodnes bohuel nezrealizovalo téměř nic. Tedy a na pár, resp. dva páry (a pár jsou pouze dvě) výjimek. Mimo něj vznikla pouze turistická útulna Niná Kžaková na Muránske planině. Tento téměř 30 let starý projekt počítal s vybudováním neuvěřitelných 35 turistických útulen a 101 turistických přístřeků. Za provoz a údrbu jednotlivých objektů by zodpovídaly pověřené odbory turistiky a nebo Horská sluba. Tato plánovaná sí útulen měla zajistit pohodové přechody vybraných pohoří bez nutnosti tahat s sebou stan. Před ani po změně reimu ani po rozpadu Československa se tyto smělé plány nepodařilo přivést k ivotu a vypadá to, e se jej ji ani nikdy nepovede oivit. Nejen proto, e se změnily socioekonomické podmínky, ale e se změnila i koncepce ochrany a vyuití krajiny. Trekař jako kodná?!Navíc turista s batohem je nejen v očích některých ochranářů, ale i dneních developerů budujících hotely pro tu nejmovitějí klientelu, kodná, kterou je nutno z hor vyhnat a nejlépe natrvalo vypudit. Vdy z takového turisty "nic" nemáme. Vyspí se v horách zadarmo, za jídlo nic neutratí, nebo moná něco málo před odjezdem, prostě zisk ádný. No a to je právě ta největí hloupost v "koncepci" cestovního ruchu na Slovensku, jen počítá jen s rozvojem "lunaparků" a okamitého zisku. (Tento problém není ale pouze typicky slovenský, týká se do jisté míry i České republiky. V ČR ale podmínky na budování podobné sítě hřebenových útulen nejsou. Nejde jen o výku pohoří, ale i o to, e v horách jako jsou Krkonoe, Jeseníky, tedy v horách trekařsky nejatraktivnějích, je takové mnoství chat, e budování útulen tady nemá své opodstatnění. Snad vyjma Králického Sněníku či Rychlebských hor. Ovem i tady lze vyuít chat na polské straně pohoří a nebo několika útulen v dolinách - např. srub Nýznerov. A na umavě byla vybudována sí, sice nepříli vyhovující, ale sí nouzových noclei.) Jedna z moných příčin problémů slovenského cestovního ruchuA kdo je typický hřebenovkář? Převaují mladí, hodně studenti. Na hřebenech potkáte samozřejmě i starí ročníky turistů. A ti e neutratí? Během přechodu hřebene asi ne, ale přece se do slovenských hor vrátí s rodinou o dovolené a dají vydělat ubytovatelům i dalím poskytovatelům slueb dole v podhůří. Stejně tak tudáci. A dorostou a budou mít stálé zaměstnání a rodinu, tak se budou do hor vracet. I s rodinami, které přece nebudou táhnout po útulnách. To si nechají na pánské jízdy. Nevydělám na nich sice nyní, ale vydělám později. Za 5 či 10 let. A právě v tom vidím jednu z hlavních příčin obrovského propadu cestovního ruchu na Slovensku. Letité návtěvníky jsme si odradili a nové jsme nedokázali přilákat. Nebudu se přece vracet (nově jezdit) tam, kde mě nemají rádi a kde mě natvali nekvalitou a neochotou. Prostě pojedu jinam, třeba do Alp A e existují i solidní chaty a hotely s podnikateli, kteří si toto ve uvědomují? I ty, Bohuel, dusí (a některé i zadusí) ta okolní nekvalita, drahota a neochota. Pěkná chata či penzion s dobrými cenami i kvalitními slubami se těko prosazuje v oblasti, kde je nekvalitní infrastruktura, mizerná a navíc nehorázně předraená doprava, kde musím platit drahé parkovné atd A takové prapodivné názory, e si mám např. na túry do Tater nosit knihu, abych se nenudil při několikahodinových čekáních na nenavazující spoje, jak mi jeden z "vtipálků" v jednom starím kritickém článku doporučil, neobstojí. A také ani nevyřeí stávající tristní stav. Chtěl bych věřit, e bude lépe. Těm sluným bych to ze srdce přál. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
já bych hlasovala o nějakou útulničku, přístřešek na Kraličáku......Stejně se tam hojně přespává, protože výhledy při západu a východu slunce jsou překrásné.....a že tam někdy vyfukuje "pěkně".....Jen by jsme se museli naučit odnášet veškeré svoje odpadky zpět do civilizace.....
od jjana, že pořešíme co dále s chybějícími útulnami, zatím však bohužel marně.
Ota, a čo Ti mám zamailovať? Moje tipy, čo by si ako novinár aj na Slovensku čítaného servera a ako dobrý znalec slovenských hôr mohol spraviť, som už dal: dobrý rozhovor s vhodnou osobou. Poznať názor nového predsedu KST na problematiku údržby a zlepšovania turistickej infraštruktúry by bolo iste zaujímavé. Hlási sa KST k útulniam? Nehlási? Plánuje s nimi niečo robiť? Neplánuje? Pričom sa ho treba pýtať dôkladne, pretože jeho prvá odpoveď bude, že útulne KST nepatria, tak s nimi nemôže a nemá čo robiť. Tak sa bude treba spýtať druhý krát: vieme, že útulne KST nepatria, ale plánuje sa KST v tejto veci angažovať alebo nie? a tak ďalej, stále dokola, až ho dostaneš k nejakej jednoznačnej odpovedi typu áno-nie. To bude pre mnohých ľudí z branže potrebná informácia. Bohužiaľ nový riaditeľ ŠOP už opäť nie je riaditeľom (bol iba štyri dni), ale skôr či neskôr niekto riaditeľom bude a opäť by sa ho oddalo spýtať: aký je vzťah ŠOP k budovaniu útulní? Vidia ich radi alebo neradi? Chce sa ŠOP do toho zapojiť alebo nechce? atď Odpovede by opäť veľa naznačili ľuďom, ktorí sa touto vecou zaoberajú. A prečo nerúbať vyššie a neohlásiť sa u ministra turizmu (po slovensky: dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja) a spýtať sa jeho, či plánuje vôbec slovenská vláda systémovo investovať do takej cennosti, ako je značenie a turistická infraštruktúra. Plánuje? Neplánuje? Minister ti odpovie, že táto problematika nie je v náplni jeho mimisterstva, tak sa ho treba spýtať: Plánuje ministerstvo prevziať túto agendu? Neplánuje? Prečo? Čo majú robiť turisti, aby podporili údržbu a rozvoj systému? A tak ďalej, a tak ďalej :-)
Pokiaľ viem, KST a SCK chystá nejaký návrh na prechod agendy značenia pod turistické ministerstvo, ale to sa zrejme nebude týkať ostatnej infraštruktúry, akou sú aj útulne? My sme zatiaľ v rokovaní s donorom, ktorý by možno finančne podporil nejaké veci. Aj malé kroky sú kroky. Uvidíme.
nútiaci k zamysleniu. Pokiaľ verejná sféra či štát nebudú participovať na rozvoji turistického ruchu aj formou budovania (údržby) útulní a horských chát, asi sa to nezlepší.
http://www.sme.sk/c/3402213/chaty-na-miestach-kde-v-horach-konci-svet.html
Nemôžem si pomôcť, ale ten článok mi pripadá strašne bulvárny, na treking.cz očakávam trochu lepšiu kvalitu. Demagogické výlevu typu ?Navíc turista s batohem je nejen v očích ochranářů, ale i dnešních developerů budujících hotely pro tu nejmovitější klientelu, škodná, kterou je nutno z hor vyhnat a nejlépe natrvalo vypudit?, ktoré nie sú ničím podložené a mi viac hodia na horydoly a nie na trekingu. Z osobnej skúsenosti viem, že napríklad v Nízkych Tatrách tí zlí a škaredí ochranári (z národného parku) nielenže nie sú proti postaveniu útulní (samozrejme, nie hocikde, ale na určitých miestach), ale sami tú v Hiadeľskom sedle postavili, o ďalšie dve sa starajú nad rámec svojej pracovnej činnosti (Ramža a Andrejcová) a pokiaľ viem, tak by postavili aj ďalšiu, keby mali peniaze ? niekde okolo Predného sedla pri Kráľovej holi. Čo tak sa najprv spýtať ?ochranárov? a až potom o nich písať, že považujú turistov za škodnú?
Škoda tej formy, lebo inak článok v mnohom triafa dosť presne. Štát na údržbu a vylepšovanie infraštruktúry pre pešiu turistiku naozaj kašle, to vidím ako gigantický problém a súhlasím v tom s autorom.
tak trochu výjimkou, o čemž svědčí nejlépe obsloužená hřebenovka. Ve všech ostatních pohořích - národních parcích, je tomu spíše naopak. Tento článek je psán ale v obecné rovině, bez hodnocení jednotlivých pohoří zvlášť (ochranářům z NT se tímto omlouvám), i toho, kdo co chtěl, nýbrž kdo co udělal. To, že starost o řídkou síť útulen zůstala na bedrech ochranářů (či HS?) je jedna věc, a to že stát či města prakticky neinvestují je věc druhá. Za tvrzením, že turista je vnímán jako škodná (v převažující míře) si však stojím, těch negativních zkušeností (i když prakticky jen z Tater) je spousta. Jen pro ilustraci. Jeden "šoumen takéochranář" z Téryho chaty před pár lety pozdě odpoledne, když jsme se vraceli z delší túry. A že prý kdo není na chatě ubytován, že "hýbajte sa dole". Samozřejmě že jsem na "pokyn" nereagoval, bylo třeba vydlabat polévku a dopít pivo. No a když mi začal významně podupávat u stolu a dále remcat, tak jsem mu dosti razantně oznámil, že nedá-li si pohov, tak mu dám pár mezi oči. A byl klid. Podobného "šoumena" jsem potkal v Roháčské dolině. A nebyl jsem sám, viz článek na stránce http://www.treking.cz/archiv/turista.htm. S něčím podobným jsem se kromě Tater opravdu nikde nesetkal. Od Afriky až po Asii včetně "Sojuzu něrušimeho".
Najprv celé Slovensko, potom na základe upozornenia vlastne už bez Nízkych Tatier... Hádzanie všetkých do jedného vreca na základe pár stretnutí " prakticky jen z Tater" atď atď... skrátka bulvár.
Je to škoda, pretože téma ignorovania pešej turistiky zo strany verejných inštitúcií by si na stále ešte mienkotvornom serveri zaslúžila nejaký hlbší článok, než je mix dojmov a pojmov ... :-(
v článku vložiť slovo nekterých medzi očích ochráncu a bulvár by skončil : ))
Ahoj Karol a díky
(-OB-,
18.11.2010, 23:10
)
za technickou připomínku, slovíčko bylo vloženo. Probereme to na Plesnivci a nebo Borišove.
mix pojmů. V NT se sice něco nově postavilo, avšak plán - Hiadeľské sedlo (postaveno), sedlo pod Skalkou, sedlo pod Zámostskou hoľou, Ramža (postaveno), sedlo Priehyba, sedlo pod Veľkým bokom - rozhodně splněn nebyl. Proto byly "vyjmuty" pro snahu postavit alespoň něco, nikoliv z důvodu systematické práce. Jinde se totiž nepostavilo prakticky nic. A některé nové turistické přístřešky, které uvádí Funttomas, rozhodně nejsou náhradou za útulny, když se v nich za nepříznivého počasí či v zimě přespat nedá. No a o dalších nepříjemných zážitcích s ochranáři by mohli vyprávět někteří mí kolegové. Řada z nich totiž nepřestala jezdit pouze do Tater, nýbrž na Slovensku vůbec. Bohužel. A analýza veřejných institucí? Nechuť a nezájem, na tom není naprosto co analyzovat.
pojmy dojmy
(jjano,
18.11.2010, 23:27
)
Prepáč, Ota, ale je to mix pojmov a dojmov. Vydávať akýsi návrh útulní z roku 1982 (t.j. spred 28 rokov! a z iného spoločenského zriadenia) za nesplnený ?plán?, to je zmätočné. Tvrdiť, že ochranári považujú turistu za ?škodnú?, to je zmätočné. Uvádzanie turistických útulní ako konkurencie pre hotely a zdôvodňovať tým zanedbávanie turistickej infraštruktúry, to je zmätočné. Písať, že ten, kto je zodpovedný za stav turistickej infraštruktúry (kto je to?) nemá rád zahraničných turistov, to je zmätočné. Požadovať od miest, aby investovali do útulní na hrebeňoch, to je zmätočné. Ako som napísal ? ide o bulvárny článok, ukazujúci na kombináciu diletantizmu (neznalosť, že kto je za čo v nejakom štáte zodpovedný; nevedomosť, ako niečo funguje, respektíve prečo to nefunguje) a nejakej zvláštnej univerzálnej nasrdenosti. Ako vravím ? veľmi dobrá téma, ale veľmi zlá forma.
Ahoj Jano, zmatečné
(-OB-,
19.11.2010, 08:32
)
je pouze tvé tvrzení o zmatečnosti. Potřeba útulen je fakt, jejich neexistence je fakt, že jsou batohoví turisté v očích řady ochranářů ale i hoteliérů atd. je také fakt. Potřeba útulen se nemění je stejná již od dob Rakousko - uherska a je naprosto jedno, kteří troubové v Bratislavě či Praze sedí. Prostě vytrháváš věci z kontextu a poukázání na jakýkoliv nedostatek na Slovensku bereš za bulvár. Což je, a teď promiň, absolutní nedostatek sebekritičnosti. Čím se bulvár charakterizuje? "Bulvár se používá pro označení masového sdělovacího prostředku, v němž klíčovou roli hrají emoce (krev, sex). Obsah je charakterizován navozováním paniky, skandalizací, populismem, povrchností, negativismem, provádí interpretaci jevů na základě zákulisních informací, drbů atd." A tyto jevy mi v článku fakt chybí.
Čo ďalej?
(jjano,
19.11.2010, 09:49
)
Začnem od konca: Slovenské slovníky sú asi iné, pretože ako bulvárny označujú materiál, ktorý je málo hodnotný, má nízku úroveň a je senzáciechtivý. Bohužiaľ, ja v článku tieto atribúty vidím. Za všetko hovorí už len nadpis článku, ktorý svojou neprimeranou formou akoby vypadol z Nového Času v snahe upútať čitateľa. Už len to, že v diskusii pripúšťaš, že samotný článok je prehnaný (v článku napríklad píšeš o celom Slovensku, ale pod silou argumentov potom z toho v diskusii ? nie v článku ? uznáš, že Nízke Tatry sú výnimkou?:-) je príznakom čohosi? Aj vo svojích reakciách používaš, zrejme neúmyselne, tie isté postupy ( ?poukázání na jakýkoliv nedostatek na Slovensku bereš za bulvár?). Vedel by som takto pokračovať, ale to nie je účelné.
Takže OK, nechajme toto dokolečka ?ja som povedal, že ty si povedal, že ja som povedal, že ty si povedal?? :-) a ukončime akademickú debatu o forme článku konštatovaním, že na treking.cz som takúto úroveň ja osobne neočakával. Iba jediné si dovolím aj naďalej tvrdo oponovať: dovolím si tvrdiť, že ani jeden jediný ochranár na Slovensku nepovažuje peších turistov za škodnú. Na tom trvám. To, že sú niektorí strážcovia úplne zbytočne prísni neznamená, že považujú turistov za škodnú.
Čo však ďalej? Ak nemá byť tvoj článok len bezmocným výkrikom do tmy, tak by malo niečo nasledovať. Tvoje meno je v slovenskom turistickom prostredí relatívne známe a navyše Češi sú pre Slovensko najväčší zahraničný trh, nechceš to nejako využiť, napríklad adresovaním nejakej výzvy niekomu, kto je naozaj za tento stav zodpovedný alebo kto to aspoň môže ovplyvniť? Alebo spravením rozhovoru s nejakým ministrom, predsedom KST, šéfom regionálnej rady KST v oblasti, ktorá sa Ti nepáči, s riaditeľom ŠOP alebo také niečo?
Ahoj Jano, alespoň v tom
(-OB-,
19.11.2010, 11:16
)
že vést akademickou debatu nemá smysl, se shodneme. Nevymlouvej se na slovenské slovníky, definice bulváru, stejně jako Newtonova, Archimédova či Planckova zákona jsou vysloveně obecné a tudíž mezinárodní. Nízké Tatry jsem z uvedeného "zevšeobecnění" nevyjmul, resp. vyjmul, ale jen částečně za snahu, neignoruj střední část původní věty. Ty vidíš něco jiné než já, někdo jiný to zase vidí takto a nebo takto. Nakonec je to tak vpořádku, debata tříbí názory. Díky za tipy, rozhovory či pobídky udělat (zaslat) mohu, to ale nemění nic na tom, že aktivita musí vyjít ze Slovenska. Vezmi si takové 1. Slovensko - české IC na Kohútce. Tady se našla skupinka schopných a ochotných lidí, kteří využili evropských grantů. Určitě by se dalo něco z unijních peněz získat i na vybudování sítě turistických útulen, když již stát na tento sektor kašle. Neříkej že ne, když jsi pro to ještě nic neudělal :-)). Na Ukrajině jsem sice spoluorganizoval (a na Koločavsku organizoval i fyzicky realizoval) budování sítě turistického značení, nechtěj po mně abych se do organizování něčeho podobného pustil na Slovensku :-)). Rád budu nápomocen, ale na Slovensku se určitě najde dostatek lidí schopných (a věřím že snad i ochotných) se tohoto úkolu zhostit.
Čo teda ďalej?
(jjano,
19.11.2010, 13:56
)
Ota, Ota, Ty si nenapraviteľný :-) Zase píšeš neoverené veci, ževraj ?Neříkej že ne, když jsi pro to ještě nic neudělal :-))? Ako vieš, že som nič neurobil? Pričinil som sa v rámci organizácie, pre ktorú pracujem, o vznik alebo obnovu dvoch z troch objektoch na fotkách v článku, ďalšieho, ktorý spomínaš v texte a ďalších, o ktorých nepíšeš :-) Ešte že si tam dal tých smajlíkov. Ale nejde o to, čo bolo, ale čo bude. Máš pravdu, nikto nemôže od teba očakávať nejakú zásadnú iniciatívu vo veci budovania útulní na Slovensku. Ale dobre položenými otázkami vhodne vybratej osobe v dobre pripravenom rozhovore by si mohol veci pomôcť. Ono to zase nie je až tak úplne jednoduché, ako to píšeš. Tie zázračné eurofondy na Slovensku sú nastavené o dosť inak, ako v Čechách, nechcem hodnotiť, či lepšie alebo či horšie, ale skrátka ináč a je v nich podstatne menej peňazí na takéto ?soft? veci než v českých operačných programoch. A zdá sa, že po interim evaluácii operačných programov bude tých peňazí ešte menej :-( Slovensko má nastavené míňanie verejných financií inak, ako Česko a to už dlhé roky, súvisí to s prijatím eura. Nepíšem to pre to, aby som hľadal výhovorky (cha, to určite nie :-) a neviem ani, čo je lepšie a čo je horšie. Píšem to iba preto, lebo dnes nie je možné porovnávať spôsob financovania turistickej infraštruktúry na Slovensku a v Čechách, resp. na Slovensku hľadať tie isté finančné mechanizmy, ktoré fungujú v Čechách. Skrátka neeexistujú.
Významnú úlohu tu hrá aj KST, ktoré v porovnaní s KČT dvadsať rokov stagnovalo. Teraz má nového predsedu (tip na rozhovor?), mladého, zo skúsenosťami zo zahraničia, uvidíme, či bude ako tí doterajší iba hľadať výhovorky, alebo na rozdiel od nich bude hľadať aj spôsoby. V kuloároch sa hovorí (prečo iba v kuloároch a nie verejne), že turistika by mala prejsť spod ministerstva školstva (sic!) pod ministerstvo dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja, ktoré má na starosti cestovný ruch. Už názov toho ministerstva hovorí, aké slabé postavenie má na Slovensku cestovný ruch, ale aj tu by dobrý rozhovor s ministrom mohol malým dielom pomôcť tejto pravdepodobne prospešnej myšlienke. Pár dní máme nového riaditeľa Štátnej ochrany prírody, ktorý je známy svojimi progresívnejšími názormi na pešiu turistiku, konieckoncom práve keď bol on bol šéfom Národného parku Nízke Tatry, tak sa z jeho a jeho kolegov iniciatívy obnovovali útulne, dohodli sa obojstranne rešpektované pravidlá zo skialpinistami a pod. Opať tip na rozhovor. Nemuselo by pritom ísť o nejaký široko koncipovaný rozhovor, kľudne môže byť zameraný len a iba na tie útulne na hrebeňoch a trekoch. Ono sa totiž ukazuje, že naši úradníci sú nejako citlivejší voči článkom zo zahraničia, ako voči tým na Slovensku a Česko je predsa len pre Slovensko najperspektívnejší trh a preto by si takto mohol pomôcť tým pár ľuďom, ktorí sa o niečo snažia tu, na Slovensku.
Tak koukám, že
(-OB-,
19.11.2010, 15:00
)
článek padl na úrodnou půdu :-)) a přečetla si jej i osoba povolaná. Díky tedy (dodatečně :-)) za výstavbu těch několika zmíněných (a jedné nezmíněné) útulen. Také díky za tipy na rozhovory, určitě se z toho něco pokusím zrealizovat. Třeba to pomůže Tobě (a dalším) v bohulibé výstavbě sítě hřebenových turistických útulen. Ty unijní fondy jsem zmínil jako jednu z možných variant, nijak jsem se nepídil po pravidlech dotací na Slovensku. Druhou možností by mohly být třeba Státní lesy - například jako u nás v Rychlebských horách, kde České lesy postavily řadu turistických přístřešků a například i jeden (o kterém vím) srub Nýznerov. Nebo by možná pomohla veřejná sbírka (po požáru Zbojnické chaty sbírka proběhla), určitě by přispěli i Češi, turisté. Určitě by se našly další reálné způsoby financování projektu. Pokud by jsi se toho chopil, jsem připraven být nápomocen, stačí napsat na redakční mail (redakce@treking.cz), ať tady čtenáře webu nezatěžujeme technickými věcmi :-)).
Pár poznámok k textu:
Sedlo Veľký Šturec sa nachádza na území Veľkej Fatry, nie v Starohorských vrchoch resp. leží na hraniciach NP Veľká Fatra a ochranného pásma NAPANT-u.
V sedle Kýšky vo Veľkej Fatre nie je nutný prístrešok, keďže sa tam nachádza starý salaš a blízko je do Chaty pod Borišovom či do salaša pod Suchým vrchom alebo do útulne Mandolína pod Koniarkami. V roku 2010 bol postavený nový prístrešok v sedle Ploskej, viď foto http://hiking.sk/hk/ga/23100/velka_fatra_a_choc-novy_pristresok.html.
Budovať prístrešie na Jakubovskom vrchu v Javorníkoch nie je nutnosť, keďže sa na celom hrebeni Javorníkov nachádza veľké množstvo samôt a navyše v dosahu Jakubovského vrchu stojí rozhľadňa na Kamenitom a v roku 2011 má byť dokončená rozhľadňa na Marťákovom vrchu nad osadou Petránky, viď http://kysuce.sme.sk/c/5535591/v-zakopci-budu-mat-turisticku-rozhladnu.html.
V Slovenskom rudohorí na Zákľukách stoja otvorené objekty, kde sa dá prespať (senník pod Zákľukami alebo salaš na Obrubovanci), pod sedlom Varta je prístupná útulňa Varta, v sedle Zbojská sa dá prenocovať na Zbojníckom dvore (Salaš Zbojská http://www.zbojska.sk/noc-na-salasi/96/), ktorý budujú novú útulňu Gazdovský dvor v sedle Chlipavica, viď http://www.zbojska.sk/gazdovsky-dvor/104/ a v roku 2011 bude prebiehať výstavba útulne s hospodárom v sedle Burda. Škodou je, že Chata na Tŕstí nad Tisovcom je uzamknutá a len na objednávku. Ale vo Slovenskom rudohorí nie je problém nájsť strechu nad hlavou, lebo na mnohých miestach sú salaše, senníky, búdy alebo opustené drevenice.
Z novších objektov na Slovensku pribudla útulňa pod Uchánkom v Chvojníckej pahorkatine, útulňa Izba v Považskom Inovci, prístrešok v sedle Samostrel v Strážovských vrchoch, niekoľko prístreškov na hrebeni Javorníkov, 3 prístrešky na Babej hore, prístešok na Škorušine, útulňa Pusté v Jamníckej doline, útulňa na Kráme v Starohorských vrchoch, niekoľko prístreškov v Kremnických vrchoch, prístrešok pod sedlom Príslop vo Veľkej Fatre, prístrešok Ďulová na Plešivskej planine, útulňa v Ruskom sedle a útulňa pod Čierťažou v Bukovských vrchoch...
Určite, že to nie je uspokojivý stav, ale zas to nie je hŕstka ako je uvedené v článku.
já měl v článku na mysli především hřebenové partie. Například uvedená útulna v Jamnícké dolině vznikla přestavbou staré koliby, která sloužila i dříve. Ovšem k noclehu při přechodu hlavního hřebene Západních Tater je krajně nevhodná, člověk musí z hřebene sejít kilometr. Ne tak daleko, ale tak hluboko. A ztratit výškový kilometr na hřebeni, tak to promiň, to je zhola nesmysl. Přístřešky na Babí hoře. Ty se dají využít v létě a při špatném počasí je stejně navíc nutné tropiko. V zimě je v boudách sníh. Řada dalších uvedených objektů byla na hřebenech i v době plánování a noclehy v řadě v nich nevidií rádi ochranáři. Třeba v těch na Velké Fatře (a že se řada z nich poměrně nově zamyká). Rozhledny nejsou stavěny pro noclehy, ale pro výhledy. Například ty v Javorníkách. Tady bych to ale neřešil, v pohoří je dostatek chat. Zbojská atd. - tady vznikla řada objektů díky soukromníkům (reakce na změněné podmínky), nikoliv díky nějaké koncepci státu na rozvoj turistiky. A že za tuto "činnost" stát utratí spoustu peněz.
Ahoj Oto, súhlasím, že koliba v Jamníckej doline nie je vhodná pre hrebeňovku Západných Tatier, ale už samotná hrebeňovka resp. bivakovanie v TANAP-e nie je legálne a prespávanie na existujúcich útulniach sa len ticho toleruje. Prístrešky na Babej hore ani neboli projektované ako miesto na nocľah, keďže sa nachádzaju v najvyššom stupni ochrany. Na poľskej strane Babej hory sa nachádza turistická chata, tak nech turisti nocujú na mieste, ktoré je na to určené. Zamknutie salašov vo Veľkej Fatre nie je problém ochranárov, ale majiteľov objektov. Strážcovia NP tam zámky nedali a zabrániť devastácii objektov, majú majitelia jednotlivých objektov právo. Taktiež nie sú povinní znášať odpad po miestnej mládeži, ktorá si tam chodí vypiť. Rovnako ako prístrešky, tak aj rozhľadne nie sú určené na nocľah, ale spomínal som ich, lebo poskytnú úkryt v nečase, ale nie sú stavané ako nocľahárne, na čo ich časť turistov aj používa. Väčší problém ako budovanie útulni vidím v ich prevádzke bez hospodára a udržiavaní, lebo sa mnohokrát stanú úložiskom odpadu, ako zdroj palivového dreva alebo ako víkendové chaty pre popíjanie miestnej mládeže. Problém je ten, že si ich časť návštevníkov neváži a keď nemajú správcu, časom sa môžu stať nepoužiteľné. Pri takejto predstave sa ani nečudujem, že sa do toho nikto nehrnie, keď si ľudia nevážia aj to, čo máme.
Je to tak, ľudia si nevážia, čo máme. Dva dni po 21.výročí nežnej revolúcie si dovolím vysloviť názor, že ešte veľa vody pretečie Váhom, Hronom, Hornádom? kým sa zmení myslenie ľudí. Pretože najhoršie na komunizme je to, čo príde po ňom. Funttomas a mladá generácia, máte reálnu šancu na dôchodku zažiť normálne časy!
Ahoj Funttomasi, naprostá shoda :-)). Přesto je škoda, že na hřebeni Západních Tater nejsou útulny. To, že se jedná o národní park je jasné, ale i Nízké Tatry jsou parkem a přesto to jde. Stejně tak v Nórsku aj. Útulny časem chátrají, ať již přispěním člověka a nebo přirozeně vlivem klimatu. Ničení asi nikdo 100% nezabrání, ale zmírnit by určitě šla osvětou a také za přispění nás turistů. Ty co dělají na horách bordel stačí slušně požádat aby jej dělat přestali a v 95% případů i přestanou. Těch 5% je potřeba okřiknout hruběji, nedělat že nic nevidím. Pokud jde o salaše na Velké Fatře, ty byly uzamčeny po té, co družstva dustala pokuty (jako správci objektů), že tam nocležníci dělají bordel od národního parku - viz můj článek z http://www.treking.cz/archiv/salase-velke-fatry.htm.
Dalí související články:+ Proč nejezdím TE aneb dobrou chu přeje trbské Pleso+ Quo vadis slovenská přírodo? + Taková normální "pecifiká" + "Turista" na lavičce + Teror na Luční boudě; z redakční poty, aneb co nelo nezveřejnit + Kasprowy Wierch versus Lomnický tít |
|