Krkonoše připravily regionální kartu pro turistyV Krkonoších je turistů čím dál tím méně aneb co trápí český cestovní ruch3.6.2012 | Otakar Brandos
Podle tiskové zprávy z 30.5.2012, kterou vydal svazek krkonošských obcí, klesá v Krkonoších počet turistů. Zatímco v roce 2005 se v Krkonoších ubytovalo 840 tisíc turistů, v roce 2011 to bylo již jen 674 tisíc. Vedle klesajícího počtu návštěvníků klesá i délka pobytu. Turisté do Krkonoš přijíždějí tak na stále kratší dobu, což je hlavním důvodem výpadku příjmů. V minulém roce více než polovina návštěvníků Krkonoš tady strávila pouze jednu a nebo dvě noci. Mění se i struktura návštěvníků. Zatímco dříve do Krkonoš přijížděli především Němci a Holanďané, dnes jsou to především Poláci. Region spatřuje řešení v celoregionálním marketingu a vzájemné spolupráci jednotlivých podnikatelských subjektů v celém regionu na české i polské straně Krkonoš. Region počítá, že zavedením regionální karty (www.regioncard.cz) stoupne délka pobytu návštěvníků v Krkonoších (webové stránky projektu byly spuštěny 1.6.). Podobně jako v rakouských regionech Salzburger Land či na Slovensku na Liptově, kde po zavedení projektu regionální karty stoupla průměrná délka pobytu z 1,55 noci na 3,65 noci. Čtěte také: Dvoudenní trek aneb to nejkrásnější z východních Krkonoš Cena krkonošské regionální karty je 150 Kč při platnosti 14 dní od první aktivace. Cílem nástrojů celoregionálního marketingu je nalákat do Krkonoš nové turisty, zajistit jejich opětovnou návštěvu v budoucnu a navýšit počet dní strávených v regionu. Je ovšem otázkou, na kolik tyto snahy o regionální propagaci budou, v době spíše se prohlubující dluhové krize a antirůstovými opatřeními současné vlády, úspěšné. Tuto otázku navíc podtrhuje i nepříliš kvalitní infrastruktura v Krkonoších a špatná dopravní obslužnost tohoto regionu. Přejet veřejnou dopravou z Harrachova do Pece pod Sněžkou a nedej bože někam kousek vedle do Jizerských hor je mnohdy téměř nemožné. Přesto držme tomuto regionu palce, aby dokázal opět oživit zájem českých (slovenských) turistů. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Myslím, že problém úbytku turistů může být způsoben "překomercionalizováním" turistiky, Spousta lidí si prostě chce v horách odpočinou do přírody, a přílíš mnoho doplňkových služeb, které se snaží z hor a jejich podhůří udělat zábavní lunaparky s fullservice (bazén, wellness, masáže), horám ubírají na romantice a přírodní kráse, za kterou, tam podstatná část lidí z města jezdí (do Krkonoš už vlastně nejezdí - znám celou řadu lidí, kterým se po vyslovení slova Krkonoše naježí vlasy a jedou raději utratit své peníze jinam).
Též znám takové lidi. Radši riskují postih a nocují načerno v horách, než aby využili často předražených služeb.
A já mám též radši hory, než lunaparky. A jediná možnost, jak s tím něco dělat je jasná - nejezdit tam...
Měl jsem jet letos na týden do Krkonoš, ale jaksi se mi tam čím dál víc nechce. A po přečtení tohoto článku jsem se rozhodl,, že raději pojedu do Polských Tater. Krkonoše jsou krásné, ale těch lidí a ty ceny, no nějak mě to odrazuje.
Myslím, že Krkonoše jsou krásné tak či tak a pokud jste tam měl v plánu vyrazit na turistiku, pak je možná škoda měnit plány. Možnost vyrážet do polské části Krkonoš dovoluje naplánovat skvělé okruy. I když i polské Tatry jsou krásné…
.. si přiznejme, že jednou z největších zhoub je pro Krkonoše "Pražák". Omlouvám se těm, co jsou z hlavního města, ale mám namysli ten typ turisty v nových hadříkách z Hudáče, s "áčkovou" nebo "eskovou" espézetkou na autě v Peci či Špindlu a hlavně s plnou peněženkou peněž vždy při sobě na chatách po hřebeni - pro ně je totiž úplně jedno, zda mají dát 40Kč za pívo na Václaváku, nebo na Labské, a tak v pohodě sedí u svých šesti sedmi piv, ožerou se, bujaře vykřikují po chatě, spát se jim jít nechce a druhý den po malé opici jdou v houfu 5-10 osob dál po horách od píva k pívu v té samé decibelové frekvenci po stezce, nebo i mimo ni, protože za snímkem je třeba si dojít. A na krátké pauze u rozcestníku si dají hromadné cigárko na jedno škrtnutí zapalovače a povypráví si, jak bylo dobře v Alpách na chatě v zimě na skialpech a že za winterraum neplatili, že to nikdo nehlídal, a tak ušetřili. Pro borce, co mají z práce dost proplacených přesčasů pak dokonce přijede v zimě na Luční rolba předělaná z vojenského čehosi, aby to pořádně táhlo do kopce a uvezla aspoň 10 lidí - a mně to nevadí, že dýchám smrad z motoru ještě deset minut po průjezdu okolo mne, důležitý přece je, že si nemůžu projít Kozí hřbety, ani se jít podívat na Studniční, když je dva metry sněhu, protože chráníme přírodu a náhodou bych mohl kdovíco čemusi! Takže si takhle pěkně chraňme naše malé velehory ještě aspoň tisíc let, než z nich bude jedno velký pražský hřiště --- Bohužel jsem si tento pochmurný příběh nevymyslel, stalo se mi to, několikrát, a proto jezdím do Krkonoš zásadně, když je silný vítr, déšť, pozdní podzim, nebo brzké léto; jinak je to na palici. V zimě v dva metry navátém zmrzlém sněhu u polské chaty pod Sněžkou u plechové stěny mezi odpadky při nočním bivaku mi dokonce chatařka řekla, abych se nedivil, kdyby mne pokutovali a ať mám dobrou noc. Nedivil bych se. Škoda, že si prostě nevážíme ničeho - sláva těm, kteří jsou jiní.
navštěvovaných destinací. Většina podnikatelů v cestovním ruchu dává přednost movitým turistů. Ti se však ve valné většině na stejné místo nevracejí a "boháčů" jezdících do Krkonoš není nekonečná množina. Nadsazené ceny naopak odradí ty vrstvy turistů, kteří sice mají hlouběji do peněženky, ale do stejných míst by se vraceli i několikrát do roka. Jenže "díky" cenám nevracejí, protože na to nemají. Respektive vracejí, ale "dravým" podnikatelům vydělat nedají… Však kdo by chtěl utrácet za pivo, které stojí 50 Kč a více, za nemastnou neslanou polévku za 70 Kč atd. Nejsme v Rakousku, kde jsou ceny podobné jako v Krkonoších, avšak průměrné platy jsou několikanásobné. Stabilně vydělávat se dá, ale pomalu, cestovní ruch není spekulace na burze… To ale většina zainteresovaných nechce pochopit…
Další související články:+ Dvoudenní trek aneb to nejkrásnější z východních Krkonoš+ Dvoudenní toulání po západních Krkonoších + Krkonoše, bouřlivý přechod hřebene + Přes krkonošskou Střechu + Krkonošské Harrachovo "kamení". Po stopách šlechtického rodu Harrachů. + Proti proudu Mumlavy - pádící krásky krkonošských hor + Výstup na Sněžku, Krkonoše + Skalní hříčky na žulové osmě + K100 - Krakonošova stovka + Jednodenní zimní přechod západních Krkonoš |
|