Úliště (691 m n. m.), výšlap za žábami na vrchol v Šumavském podhůří

Úliště, turistika v Šumavském podhůří

Zajímavý a výrazný vrchol v severní části Šumavského podhůří se nachází nad levým břehem Drnového potoka. V těchto místech je údolí přibližně jeden kilometr široké a nad oběma břehy se zvedají pásma hor, jejichž některé vrcholy dosahují 700 metrové výše.

Samotné Úliště je tvořeno třemi vrcholy a délka celého hřebene je protažena ve směru sever - jih v délce okolo dvou kilometrů. Nejzajímavější část hřebene je na severu, kde je několik velmi hezkých kamenných útvarů. Po svazích hory vedou turisticky značené cesty, červená na západě, žlutá na východě. Na konci severní části hřbetu se křižují a pokračují k severu. Po hřebeni vede stezka, která spojuje všechny tři vrcholy hory, ale není značená.

Lesy na svazích jsou většinou smrkové, jen ve vrcholové části se skalami jsou listnáče. Část svahů je pokryta loukami a jsou odtud hezké výhledy do údolí výše zmíněného potoka. Fauna i flóra jsou typickou jako pro celé Šumavské podhůří. Výjimkou jistě bude krásná louka na východním svahu nad osadou Černé Krávy, kde se zalíbilo náprstníku červenému (Digitalis purpurea).

Čtěte také: Svatobor, hora opředená mýty

Železniční zastávka Neznašovy je na počátku cesty na Úliště. Od zastávky se vychází po žluté k severozápadu. Ve vsi upoutá skupina starých lip, které jsou v plném květu a hostí jistě sta tisíce včel. Před koncem vsi žlutá míří na svahy hory, ale odbočit tady vpravo do osady Černé Krávy a podívat se na tamější tvrz není velkou zacházkou.

Při cestě k osadě je velký zemědělský objekt z dob socialismu a něco přibylo i později. Nic hezkého to sice není, ale předností je, že je stále využíván k chovu krav. Za novější halou se odbočuje vlevo a po úzké silničce je to do osady asi pět minut. Tvrz za podívání jistě stojí, ale dovnitř nahlédnout nelze. Rybníček pod tvrzí je sídlem hejna kachen a většího porostu leknínů. Vše má pod kontrolou místní vodník.

Pěšina obchází rybník a stoupá k okraji lesa. Odtud je pěkný pohled na pásmo hor na východě s nejvyšší Boudovkou (729 m n. m.). Lesem na hřeben se jde po hezké lesní cestě. Loučka s desítkami kvetoucích náprstníků červených je prvním zastavením. Náprstníky tu jsou snad ve všech možných barevných odstínech od sněhově bílé, přes odstíny růžové až po sytě červenou. O něco výše je křížení se žlutě značenou cestou a odtud po sotva znatelné pěšině se dojde na hřeben.

Z louky na hřebeni při okraji lesa se otevírají pohledy k severu a západu. Pod loukou jsou vidět chalupy Horní Lhoty a o něco dále rozlehlá Klatovská kotlina. Nad ní se zvedá pásmo Chudenické vrchoviny s nejvyšší Doubravou (727 m n. m.), na severozápadě Koráb (773 m n. m.) a jeho okolí a na západě se modrá Český les s nejvyšším Čerchovem (1 042 m n. m.).

Odtud se vine cesta po hřebeni, při které se postupně a stále ve větší míře objevují menší či větší skaliska až na severní vrchol hory (670 m n. m.). Tady se nad pěšinou zvedá první kamenná Žába. V okolí je řidší listnatý les a hodně omezený výhled k východu. Pěšina pokračuje do hustšího smrkového porostu a po pár desítkách metrů je další Žába, ta je navíc označena písmenem M.

Dále se jde po rovině k nejvyššímu bodu Úliště (691 m n. m.). Tím je menší skalisko ukryté pod stromy. Poslední jižní vrchol zůstává stranou a cesta odtud míří k západu. Do údolí Drnového potoka míří opačným směrem pěšina, aby po chvilce zcela zmizela. Je nutné sestoupit volně lesem na louky východního svahu.

Pohled z okraje lesa na obec Běšiny, potvrzuje správnost volby. Sestupuje se podle potůčku k železniční trati a pokračuje se po polní cestě ke vsi Kozí. Krátký úsek po silnici končí u závor a kolem kvetoucích ostružiníků se jde podél trati na běšinské nádraží.

Úliště a jeho okolí je překrásný koutek Klatovska. Setkání v těchto končinách s turisty je nepravděpodobné, ale obyvatelé lesa lze při troše štěstí občas potkat. Kdysi vedla hřebenem červená, která se přesunula na západní svahy a vede ze Strážova do Klatov. Křižující žlutá spojuje Neznašovy s Týncem. Osadu Černé Krávy, kde je stará tvrz, značené cesty také míjí.

Délka této cesty je mezi 9 až 10 kilometry s celkovým převýšením okolo 200 metrů. Jde se po neznačených cestách. Zajímavostí je velký počet mravenišť v jižní části hory. Na své si tu jistě přijdou milovníci klidu a romantiky. Jižní vrchol hory je ve výšce 688 m n. m. Úliště je na mapě KČT č. 64 Šumava - Železnorudsko.

Vrch Úliště na turistické mapě