Ještěd (1 012 m n. m.), poslední medvěd na Ještědu a původ názvu této ikonické hory

Ještěd, nejvyšší vrchol Ještědského hřbetu a poslední medvěd

"Ještědská bába kouří", "peče bandorák", slýcháme někdy o Ještědu, když je zahalen neproniknutelnými mračny. Za ideálního počasí se nám však z odlesněného vrcholu nabízí nepřeberné kruhové výhledy směrem k Lužickým, Orlickým nebo Jizerským horám, k hradním zříceninám Českého ráje, do Frýdlantska i malebného Podještědí, k siluetám Trosek, Řípu nebo Milešovky a někdy v dálce spatříme i Petřínskou rozhlednu v Praze.

O původu jména vrcholu Ještěd, který tvoří rozvodí Severního a Baltského moře, panuje několik verzí. V knize Augusta Sedláčka: "Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky a lesy", čteme o Ještědu: "…pod horou Ještiedem". Doklad o názvu pochází z roku 1545. O vrcholu se zmiňuje i zápis z roku 1592 v nejstarší soudní knize, uložené v libereckém archivu.

Čtěte také: Ještěd, 150 let turistiky na Ještědu na dobových pohlednicích

Kromě názvu Ještěd se v pozdějších pramenech setkáváme s lidovým pojmenováním Ještěr či Ježek, což patrně souvisí v prvém případě s vrcholem v boleslavském kraji, podobající se ležící, natažené (jak v roce 1679 napsal dějepisec B. Balbín, který však měl pravděpodobně na mysli celý horský val), anebo v druhém případě se jménem, převzatým od majitele hory. Méně pravděpodobné je vysvětlení, že jméno Ještěd vzniklo od základu slovanského slova jesk (rozsedlý, dutý).

Ještě v 19. století pokrýval úbočí vrcholu hustý klečový porost plný lovné zvěře (poslední medvěd pod Ještědem byl uloven v roce 1679), jak o tom svědčí významný německý malíř období romantizmu Caspar David Friedrich (1774-1840) po své první cestě do severních Čech v květnu 1803. Ten viděl ještě i kříž, vztyčený na vrcholu v roce 1737.

Krajina pod Ještědem byla svědkem bitev velkých mocností. 21. dubna 1757 se tu střetla pruská a rakouská armáda. Pro nás je zajímavé, že na schématickém náčrtku bojové pozice se poprvé objevuje obrázek Ještědu.

Návštěvnost 40 tisíc lidí ročně

Podoba vrcholu se utvářela postupně. V místech, kde od roku 1737 stál osamocený kříž, zřídili manželé Haslerovi z Horního Hanychova jakousi provizorní občerstvovací stanici, jistě však výnosnou. Když v roce 1847 postavil na vrcholu lesník Hebelt dřevěný domek, pronajal ho právě Haslerovým.

Domek zakrátko vyhořel, avšak Haslerovi z Ještědu neodešli a v roce 1868 si postavili vlastní kamennou chatu se střechou z chvojí, dotovanou většinou dobrovolnými příspěvky. V 70. letech 19. století vyrostla vedle hostince i pětimetrová vyhlídková věž, která z bezpečnostních důvodů musela být v roce 1889 stržena. Byla nahrazena novou, ale ani ta dlouho nevydržela, neboť ji zdemolovala vichřice.

Na přelomu století vystupovalo na Ještěd kolem 40 tisíc návštěvníků ročně, dosavadní hostinec nepostačoval i když byl neustále rozšiřován, a tak v letech 1905-1906 došlo německým Spolkem pro Ještědské pohoří k postavení nové chaty. Byla pořízena nákladem 165 tisíc korun a jak najdeme v Kafkově ilustrovaném "Průvodci po království Českém" z roku 1909, dvoupatrová budova s ústředním topením a s telefonickým spojením do Liberce měla 23 pokojů, velký sál, jídelnu, verandu a také vyhlídkovou věž.

Silueta hotelu se dívala do kraje až do 31. ledna 1963, kdy budova shořela (o rok později lehla popelem i kamenná chata manželů Haslerových). Její místo zaujala za deset let architektura nového hotelu s 90 metrovým televizním vysílačem. Stavba v krajině nepříznivých povětrnostních podmínek a především v těžko přístupném terénu zapadla svojí dynamičností citlivě do okolí a její projektant ing. Karel Hubáček byl poctěn mezinárodní cenou, nesoucí jméno francouzského průkopnického architekta Augusta Perreta.

Vrchol Ještědu byl odjakživa přitažlivým atraktivním cílem - jeho návštěvnost zvyšovalo i právo nosit zvláštní odznak za stý, pětistý nebo dokonce tisící výstup. Každý stovkař měl v chatě rezervován půllitr se jménem a příslušnou číslicí. Zachovalo se, že jeden účastník vystoupil na vrchol v roce 1925 611×, tedy téměř 2× denně! Absolutní rekord však drží údajně jakýsi turista z Hanychova, kterému je připisováno přes 6 000 výstupů.

Tradice výstupů na Ještěd se udržela i v době, kdy sem už začínala jezdit lanovka, která jako předchůdkyně té dnešní byla chrudimskou firmou Wiesner postavena v letech 1932 až 1933.

Ještěd, turistická mapa

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.