Černov (505 m n. m.), vrchol v Drahanské vrchovině v okrsku Kojálská planina

Černov, Drahanská vrchovina a turistické cíle

Zalesněné návrší je součástí Drahanské vrchoviny, respektive jejího geomorfologického okrsku Kojálská planina asi 8 km západně od Vyškova. Jeho severozápadní část směrem k Ruprechtovu splývá s okolním terénem, ostatní svahy a boční výběžky se sklánějí do údolních zářezů, nazývaných zde žleby. Jižní svah utíná hluboké údolí Rakovce, jehož levé pobočky vymezují také západní a východní svahy.

Stejně jako převážná část Drahanské vrchoviny je i Černov tvořen tzv. kulmskými usazeninami (zejména drobami a jílovými břidlicemi) spodního karbonu. Na jižním výběžku zvaném Na hradech je rozsáhlé keltské oppidum. Spolu s přilehlými partiemi bylo zařazeno do území Přírodního parku Rakovecké údolí.

Černov na turistické mapě

Přes vrch Černov (505 m) přechází zeleně značená cesta. Dostupná je buď z Rakoveckého údolí nebo ze silnice, spojující obce Ruprechtov (s větrným mlýnem, který je technickou památkou) a Ježkovice s údolní obcí Račice. Zvolíme-li cestu z Přírodního parku Rakovecké údolí, pak zelené značení odbočuje v místě zvaném Ve žlebě, vzdáleném asi 2,5 km od Račic a 1,3 km od parkoviště u silnice, kde je též začátek naučné stezky.

Jeden z jejich panelů, umístěný pod vrchem Černovem, podává informaci o hradišti (keltské oppidum) nad údolím. Od usedlosti Pastviny cesta stoupá bočním zářezem na vrcholovou planinu, přejde nevýrazný vrchol Černova, krátce se stočí k jihu (s odbočkou k hradišti) a klesne k výše zmíněné silnici.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.