Treking > Naše vrcholy > Boubín (1 362 m n. m.) je turisty často vyhledávaná hora s rozhlednou na Šumavě
Boubín (1 362 m n. m.) je turisty často vyhledávaná hora s rozhlednou na ŠumavěS kočárem na Boubín? Jde to, ale dře to!8.10.2009 | Otakar Brandos
Šumava. Táhlý val oddělující české země od Bavorska a Rakous. Kdysi husté lesy dnes sice trochu prožral kůrovec, přesto si Šumava zachovala své podmanivé kouzlo. Do zdejších hor můžete jezdit léta a léta, přesto tyto hory nikdy důkladně nepoznáte. Jiné jsou na jaře, jiné v létě a jiné na podzim či v zimě. Po loňské návštěvě Šumavy nám zbylo několik "vykřičených" cílů, kam jsme nestihli zavítat. Jedním z nich byl prales Boubín se stejnojmennou horou, jejíž vrchol několik posledních let zdobí velká dřevěná rozhledna. Za základnu jsme letos zvolili penzion Idina pila, takže na Boubín to bylo doslova na dosah ruky a stal se prvním cílem naší letošní návštěvy. Z Idiny pily vyrážíme přes sběrné parkoviště, kde kamarád "dědek" prodává lahodného Švandu (pro neznalé jde o strakonické pivo), k informačnímu středisku Národního parku Šumava. Od něj se pak po široké zpevněné cestě dostáváme k prvnímu rozcestí Amortovka (885 m), na němž se vydáváme doprava po zelené turistické značce. Jsme konečně na hranicích pralesa Boubín, který byl již v roce 1858 zásluhou lesmistra Josefa Johna (1802 - 1871) vyhlášen lesní rezervací o rozloze 138 hektarů. Řadě známým se prales Boubín vůbec nelíbil, na mne ale udělal ten nejlepší dojem. Staleté velikány v přirozené druhové skladbě, zelené bylinné patro, mohutné kmeny povalených stromů, jejichž životní pouť již skončila, aby svou smrtí propustily místo a sluneční světlo příští generaci lesních velikánů. Podobných pralesů u nás opravdu mnoho nenalezneme, byť naprostému laikovi může i tento les (prales) připadat jako každý jiný les… Cesta se zvedá jen mírně a přivádí nás k Boubínskému jezírku (925 m) o rozloze 0,37 ha, kde síla přírody a hustá vegetace setřela stopy toho, že se jedná o umělý výtvor pracovitých lidských rukou (r. 1833, jiné zdroje uvádějí rok 1836) na toku Kaplického potoka. Zadržovaná voda byla v minulosti využívána k plavení vytěženého dřeva, kterého šumavské lesy poskytovaly skutečně hojně. I toto jezírko je součástí národní přírodní rezervace Boubín. U jezera jsou lavičky, přístřešky, informační tabule i turistická mapa. Dalším zdejším unikátem je zastřešený kmen "Vidlicového smrku". Tento obr dosahoval úctyhodné výšky 53,85 m, obvod kmene činil 446 cm a max. průměr u paty stromy 142,4 cm. Objem dřeva dosahoval neuvěřitelných 32,26 kubických metrů. Jeho stáří, než byl v roce 2005 poražen jako odumřelý, dosahovalo 350 let. Boubín na turistické mapěDalší výstup je již o poznání strmější. Pokračujeme vpravo okolo Boubínského jezera k rozcestí Knížecí cesta (1 020 m), za kterou se chodník stáčí nejprve doprava po lesní cestě a hned na to vlevo strmě vzhůru po kamenité cestě. Protože s kočárkem by tady šlo pěkně ztuha, pokračujeme po široké lesní cestě dále na rozcestí se zpevněnou cestou, po které se vracíme nazpět, byť o pěkných pár výškových metrů výše. Okolo starého kamene (rozcestníku), jenž stál na křižovatce obchodních stezek se dostáváme na rozcestí Na křížkách (1 138 m) s pěkným turistickým přístřeškem a rozcestníkem. K vrcholu Boubína (1 362 m) nám zbývá posledního 1,5 km po červené turistické značce. Zprvu je cesta v pohodě, ale po chvíli se začíná strměji zvedat a objevují se velké kameny. První stoupání zdoláváme vcelku v pohodě. I druhé stoupání vcelku jde, byť náš terénní kočár pořádně úpí. Raději bereme malou na ruce. Objevuje se rovina, pěkně kamenitá. No, šlo by to, ale pěkně pomalu a docela by to dřelo o spodek kočáru … Rozhodujeme se nechat kočár v lese a pokračovat dále bez něj. Komu by se chtělo s kočárkem odsud táhnout, krádeže se nebojíme. Navíc jsme nepotkali téměř žádné lidi… Brzy zjišťujeme, že jsme udělali dobře. Objevuje se další stoupání, serpentiny a hlavně spousta velkým kamenů. V samotném závěru nás pak vítají schody … Konečně Boubín, vrchol tolik opěvované hory. K našemu překvapení je tady velice živo, snad kolem stovky lidí. Přišli sem z opačné strany. Ze samotného vrcholu sice nic neuvidíme, protože stíní vzrostlý les, ale naštěstí dnes stojí na vrcholu Boubína rozhledna, z jejíhož vyhlídkového ochozu se otevírají fantastické rozhledy. Pokud je ovšem dobrá viditelnost. Dnes je to poslabší, Velký Javor ani další Šumavské vrcholy nejsou v silném oparu vidět. Jsem rád, že alespoň vidím z ptačí perspektivy město Vimperk. Rozhledna na Boubíně byla slavnostně otevřena teprve nedávno - 3.6.2005. Na rozhlednu je vstup volný a bez poplatku od dubna do listopadu, v zimním období je rozhledna pro nebezpečí pádu při námraze a sněhu uzavřena. Rozhledy se můžete pokochat z vyhlídkové plošiny ve výšce 21 metrů, na kterou vede celkem 109 schodů. Na stavbu rozhledny bylo využito zhruba 60 tun materiálu, většinou impregnované dřevo a kulatina. Uváděné náklady na stavbu činí zhruba 3 mil. korun. Investorem stavby byla obec Kubova Huť pod hlavičkou mikroregionu Horní Vltava - Boubínsko. Základna rozhledny na Boubíně má 7 × 7 m a je ukotvena na čtyřech betonových patkách. Na místě dnešní rozhledny stávala již v minulosti vyhlídková plošina. Stavba první takovéto stavby je na Boubíně dokladována již v roce 1878. Na zpáteční cestu se vydáváme po stopách výstupu. To kvůli níže v lese zaparkovanému kočáru. Jinak bychom mohli pokračovat po některé z dalších turistických stezek, které sem vedou a jak znázorňuje připojená turistická mapa. Nu což, na zpáteční cestě ještě odbočíme k Loveckému zámečku (1 150 m) s dalšími zajímavými výhledy. Pro zdatného turistu se jedná o půldenní túru, vydáte-li se ale k vrcholu s malými dětmi či s kočárkem, pak počítejte s celodenním výletem. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Otíku, od kdy se výąka stromu, i kdyľ padlého na zem, udává v hektarech... i daląí rozměr je lehce zmatený...Jarouą
Ahoj Jarouąi, koukám, ľe ani včerejąí Radegast ti nezatemnil mysl :-)). Díky za upozornění, jiľ jsem ten překlep opravil, je jasné ľe výąku můľeme udávat v metrech, milimetrech, kilometrech aj. v systému SI, v anglosaských jednotkách by to pak bylo ve stopách, v hektarech ovąem nikoliv :-)).
Další související články:+ Vítkův hrádek, nejvýše položený hrad České republiky+ Churáňov a počasí patří k sobě + Poledník (1 315 m) neboli Mittagsberg + Prášilské jezero, svědek doby ledové + Černé jezero, držitel řady rekordů + Šumava, zelená střecha Evropy; ubytování a chaty na Šumavě + Hrad Kašperk, klenot hradní architektury + Šumavskými hvozdy na bicyklech + Říkám vám, jde to! + Říkám vám, jde to II! |
|