Túra na Smrk (1 276 m n. m.), druhou nejvyšší horu pohoří Moravskoslezské Beskydy v zimě

Zimní túra v Moravskoslezských Beskydech

Poslední únorový víkend meteorologové slibují jasné počasí a poměrně příznivé teploty, na rozdíl od mrazivých a smogově dusivých předchozích dní. Proto jsme se rozhodli realizovat již dlouho plánovaný výstup na Smrk (1 276 m n. m.).

Cestu jsem započali z Horní Čeladné, kde jsme pod hotelem Čeladenka zanechali na malém parkovišti auto. Po červené značce pohodlnou pomalu stoupající lesní cestou vyrazili vzhůru.

Sníh a mráz na okolních stromech vyrobil nádherné krajkoví, jenž se po osvitu sluncem pomalu rozpadalo zasypávajíc cestu obláčky jiskřících vloček. Na srázném západním úbočí pak slunce prosvítající zasněženými stromy vytvářelo nádhernou hru světla a stínů a cesta pak vedla tunelem větvoví střídavě osvětleným a zase stíněným.

Od rozcestí Polana cesta stoupá jižní rozsochou místy klikatě, na osluněných místech pak sněhová pokrývka ustoupila a právě jen na těchto místech bylo cítit jarní vůně lesa. Ojedinělé stopy turistů a běžek dokládají minimální frekventovanost této trasy.

U lovecké chaty Hubertka jsme krátce odpočinuli a vychutnávali si předjarní hřející slunce, kochali se okolním tichem a výhledem na protilehlou Kněhyni a Ondřejník, jehož vrchol se jen s obtížemi klubal z příkrovu mlhy či smogu, jenž zastíral výhledy směrem k Frenštátu a Ostravě.

Nad Hubertkou pěšina vede skrze holinu stráženou mnoha uschlými a polámanými stromy, toho dne okrášlenými celými závoji ledových jehliček vytvářejících bizardní tvary. Odtud se taky otvírají výhledy na hřebeny Vsetínských vrchů a Javorníků, oddělenými údolími v oparu. Vrcholový úsek nás vede pěšinou vyšlapanou ve sněhu mezi nízkými stromy okolo pamětní desky Pavlu Vyroubalovi až na plácek s vrcholovým směrníkem. Tady potkáváme prví skupinku turistů.

Z vyhlídky kousek pod vrcholem je možno vidět protilehlou osluněnou Lysou horu, jistě obleženou početnějšími návštěvníky, dále Ondřejník, pod námi Čeladnou, v oparu jen tušíme Frýdlant a snad i Frýdek-Místek. Dopijeme čaj z termosky (na Lysé bychom již určitě okusili druhé pivko) a míříme do sedla k Malému Smrku. Cesta dolů je mírně zledovatělá, i mačky či nesmeky by se hodily.

Potkáváme několik turistů mířících k vrcholu hory. Ze sedla stále po červené Knížecími chodníky scházíme úzkou zledovatělou pěšinou za cenu několika uklouznutí. Až níže je cesta pohodlnější a bezpečnější.

Nad námi mezi stromy zahlídneme ještě několikrát vrchol Smrku, který jsme právě zdolali. Vynecháváme úsek okolo Bučacího potoka a lesní cestou přes sedlo Holubčanka okolo Smrčku přicházíme na cestu značenou modrou značkou, jenž nás dovede zpět k východisku naší dnešní trasy, cca 17kilometrové s převýšením 750 m. Odměnou nám mimo překonání sebe sama byly i krásné výhledy do okolí a potěšení ze zimních scenérií.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.