Treking > Treky, turistika > Bystrá (2 248 m n. m.), středně těžká túra na nejvyšší horu v slovenských Západních Tatrách
Bystrá (2 248 m n. m.), středně těžká túra na nejvyšší horu v slovenských Západních TatráchVýstup na nejvyšší horu Západních Tater přes Ráčkovou dolinu10.11.2008 | Petra Křenková
Několikadenní podzimní pobyt v Roháčích jsme si já, kamarádi Radek a Tomáš, zpestřili několika delšími výstupy na známé roháčské vrcholy, jejich sedla a doliny. Roháčská plesa, vrchol Baranec nebo návštěvu Žiarské chaty můžeme jen doporučit! Majestátný vrchol Bystrá, jakožto nejvyšší vrchol Západních Tater (běžnou turistickou veřejností nesprávně nazývaných Roháče) navštěvuje každoročně mnoho trekařů a turistů, a není divu. Nejen že je co do počtu metrů do oblak nejvyšší, ale především co do krásy, kterou poskytuje výhledy ze svého vrcholu, který jsme se chystali "dobýt". Kdo zná Roháče, také ví, že nástupy do těchto hor jsou obvykle delšího rázu, proto při plánování tras je třeba počítat s určitým větším časovým rozpětím, chcete-li se vracet vždy do výchozího bodu. Jelikož tento den byl pro nás poslední, náš plán vracet se zpět k autu nemohl být předčen. Ráno jsme se nakrásně vyspali v privátě ve vesničce Pribylina. Přestože místní lidé v Tatrách a okolí nemají příliš rádi "jednonoční přespání", nebyl problém pro tři lidi sehnat slušný pokoj na jednu noc. V ranních hodinách jsme se sbalili, nasedli do auta a vyrazili se přiblížit co nejblíže našemu nástupnímu místu - chata Orešnica. Zde je možné si ponechat auto na hlídaném parkovišti za poplatek 20,- SK / 1hod nebo dle domluvy přímo u chaty. Odtud jsme se vydali přes Úzkou dolinu k rozcestníku Nižná lúka (944,3 m n.m.). Kolem těchto míst je vstup na vlastní nebezpečí z důvodu těžby dřeva. Přesto ale není třeba žádných zvláštních opatření - těžba se provádí mimo turistické značky. Pouze přeprava vytěženého dřeva je vedena zdejšími cestami, proto často narážíme na jejich zničené místa. Další část - Ráčkova dolina (žlutá značka) má však jiný ráz. Zpočátku smíšené lesy se mění v barevné listnaté stromoví, zelené kleče a unavenou hnědošedou trávu. Zase nás obklopuje slunce a všechny tyto barvy dostávají jasné rysy. Po asi dvou a půl hodinách překračujeme Gáborov potok a dostáváme se k bivaku - boudě s pár místy na spaní (Koliba pod Klinom, pozn. red.). Několik desítek metrů nad onou boudou se dostáváme na Rázcestie pod Klinom. Odtud vede cesta k Bystré přes Gáborovu dolinu, přes zbytky sněhu a ze sněhu tajících potůčků. Dostáváme se na rozcestí pod Bystrou, odkud jsou úchvatné výhledy. Tady trávíme dlouhou fotografickou pauzu, která by byla hříchem, kdybychom ji vynechali. Nádherné pohledy na vzdálené Vysoké Tatry, na Lomnický štít i štít Gerlachovský, na fotogenický blízký Klin (2 172,7 m n.m.) i spodní část Gáborovy doliny nás nalaďují na tu správnou horskou vlnu. Odtud nás stále po modré vede značka asi 40 minut k našemu cíli. Cesta je protkána několika většími plochami tajícího sněhu, a tak chůze není zrovna příjemná. Bořící se nohy ale pomocí hůlek střídáme docela rychle, a tak jsme na vrcholu Bystré v běžném čase. Stojíme na vrcholu Bystrá (2 248 m n.m). Tato dáma má všem co říct. Nikoho nenechá klidným, zvláště při pohledech do okolí, které nabízí po menší dřině. Když jsem přestala fotit, jen jsem se posadila na bobek a hleděla na tu nádheru. Člověku se tají dech, při takové kráse, mlze, inverzi, slunci, sněhu… Bystrá má co říct a ukázala nám to i dnes. Nechala jsem se ovívat jejím studeným větrem, cítila vůni hor, teplo podzimního slunce i doteky ticha… Po svačině jsme sběhli z Bystré, a to o fous, jak se ukázalo za malou chvíli, kdy se vrchol už topil v mlze. Po žluté jsme scházeli dolů, zastihli jsme ještě v plné kráse Bystrá plesa a už jsme kolem potoka mířili zpět do civilizace. Asi po dvou a půl hodinách jsme narazili na červenou značku, která vede pod lesy zpět k chatě Orešnici, kde jsme zanechali vůz. Trasa po červené je táhlá, avšak při dobré viditelnosti není problém zahlédnout část Nízkých Tater. Po zaplacení symbolického poplatku na recepci chaty Orešnica jsme se vydali zpět do ČR.
Zvětšit mapu Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Správny názov je Račkova dolina, nie Ráčkova dolina. --- Prístup do Račkovej doliny ako aj do Jamníckej doliny je cez Úzku dolinu.
Můľe mi někdo vysvětlit, od kdy je Bystrá nejvyąąí hora Roháčů? řekl bych, ľe od včera...
Ahoj. Jasně, Bystrá je nejvyąąím vrcholem Západních Tater, Roháče jsou jen jedním z podcelků Západních Tater, do kterých Bystrá určitě nepatří. Ale větąina turistů nesprávně chápe celé Západní Tatry jako Roháče a prvně uvedený výraz jim je neznámý. Asi to chtělo dát pod článek malou poznámku a toto nesprávné lidové pojmenování uvést na pravou míru. Moje chyba. Tato diskuse snad vąe dostatečně osvětlila ?
Ąudové pomenovanie a nesprávne µudové pomenovanie sú dve rôzne veci. --- Roháče je ľivé a správne pôvodné pomenovanie, ktoré má viac významov podµa toho, aká čas» pohoria sa tým myslí. V najuľąom význame sa názvom označujú dva vrcholy - Plačlivé (Plačlivý Roháč) a Ostrý Roháč. Historicky sa názom označovali bralneté vrcholy Západných Tatier v hlavnom hrebeni, predovąetkým z pohµadu z oravskej (severnej) strany.
omílání stále stejného tématu. Popis Západních Tater nalezneą na přísluąné stráce na naąem webu, snadno se na ni proklikneą hned z prvního aktivního linku v textu tohoto článku (první řádek, první odstavec).
Další související články:+ Bystrá je nejvyšší v Západních Tatrách+ Bystrá (2 248 m), na nejvyšší vrchol Západních Tater + Bystrá (2 248 m), nejvyšší vrchol Západních Tater + Západní Tatry - Roháče, ubytování v Roháčích; chaty a útulny + Západní Tatry - Roháče, turistický průvodce |
|