Bystrá (2 248 m n. m.), středně těžká túra na nejvyšší horu v slovenských Západních Tatrách

Výstup na nejvyšší horu Západních Tater přes Ráčkovou dolinu

Několikadenní podzimní pobyt v Roháčích jsme si já, kamarádi Radek a Tomáš, zpestřili několika delšími výstupy na známé roháčské vrcholy, jejich sedla a doliny. Roháčská plesa, vrchol Baranec nebo návštěvu Žiarské chaty můžeme jen doporučit!

Majestátný vrchol Bystrá, jakožto nejvyšší vrchol Západních Tater (běžnou turistickou veřejností nesprávně nazývaných Roháče) navštěvuje každoročně mnoho trekařů a turistů, a není divu. Nejen že je co do počtu metrů do oblak nejvyšší, ale především co do krásy, kterou poskytuje výhledy ze svého vrcholu, který jsme se chystali "dobýt".

Kdo zná Roháče, také ví, že nástupy do těchto hor jsou obvykle delšího rázu, proto při plánování tras je třeba počítat s určitým větším časovým rozpětím, chcete-li se vracet vždy do výchozího bodu. Jelikož tento den byl pro nás poslední, náš plán vracet se zpět k autu nemohl být předčen. Ráno jsme se nakrásně vyspali v privátě ve vesničce Pribylina. Přestože místní lidé v Tatrách a okolí nemají příliš rádi "jednonoční přespání", nebyl problém pro tři lidi sehnat slušný pokoj na jednu noc.

V ranních hodinách jsme se sbalili, nasedli do auta a vyrazili se přiblížit co nejblíže našemu nástupnímu místu - chata Orešnica. Zde je možné si ponechat auto na hlídaném parkovišti za poplatek 20,- SK / 1hod nebo dle domluvy přímo u chaty. Odtud jsme se vydali přes Úzkou dolinu k rozcestníku Nižná lúka (944,3 m n.m.). Kolem těchto míst je vstup na vlastní nebezpečí z důvodu těžby dřeva. Přesto ale není třeba žádných zvláštních opatření - těžba se provádí mimo turistické značky. Pouze přeprava vytěženého dřeva je vedena zdejšími cestami, proto často narážíme na jejich zničené místa.

Další část - Ráčkova dolina (žlutá značka) má však jiný ráz. Zpočátku smíšené lesy se mění v barevné listnaté stromoví, zelené kleče a unavenou hnědošedou trávu. Zase nás obklopuje slunce a všechny tyto barvy dostávají jasné rysy. Po asi dvou a půl hodinách překračujeme Gáborov potok a dostáváme se k bivaku - boudě s pár místy na spaní (Koliba pod Klinom, pozn. red.).

Několik desítek metrů nad onou boudou se dostáváme na Rázcestie pod Klinom. Odtud vede cesta k Bystré přes Gáborovu dolinu, přes zbytky sněhu a ze sněhu tajících potůčků. Dostáváme se na rozcestí pod Bystrou, odkud jsou úchvatné výhledy. Tady trávíme dlouhou fotografickou pauzu, která by byla hříchem, kdybychom ji vynechali.

Nádherné pohledy na vzdálené Vysoké Tatry, na Lomnický štít i štít Gerlachovský, na fotogenický blízký Klin (2 172,7 m n.m.) i spodní část Gáborovy doliny nás nalaďují na tu správnou horskou vlnu. Odtud nás stále po modré vede značka asi 40 minut k našemu cíli. Cesta je protkána několika většími plochami tajícího sněhu, a tak chůze není zrovna příjemná. Bořící se nohy ale pomocí hůlek střídáme docela rychle, a tak jsme na vrcholu Bystré v běžném čase.

Stojíme na vrcholu Bystrá (2 248 m n.m). Tato dáma má všem co říct. Nikoho nenechá klidným, zvláště při pohledech do okolí, které nabízí po menší dřině. Když jsem přestala fotit, jen jsem se posadila na bobek a hleděla na tu nádheru. Člověku se tají dech, při takové kráse, mlze, inverzi, slunci, sněhu… Bystrá má co říct a ukázala nám to i dnes. Nechala jsem se ovívat jejím studeným větrem, cítila vůni hor, teplo podzimního slunce i doteky ticha…

Po svačině jsme sběhli z Bystré, a to o fous, jak se ukázalo za malou chvíli, kdy se vrchol už topil v mlze. Po žluté jsme scházeli dolů, zastihli jsme ještě v plné kráse Bystrá plesa a už jsme kolem potoka mířili zpět do civilizace. Asi po dvou a půl hodinách jsme narazili na červenou značku, která vede pod lesy zpět k chatě Orešnici, kde jsme zanechali vůz. Trasa po červené je táhlá, avšak při dobré viditelnosti není problém zahlédnout část Nízkých Tater. Po zaplacení symbolického poplatku na recepci chaty Orešnica jsme se vydali zpět do ČR.

• Náročnost: středně náročná trasa
• Čas: cca 8 - 9 hod
• Mapa: Roháče - Záp. Tatry (dostupná v každém knihkupectví)

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.