Treking > Treky, turistika > Pohoří Rondane, turistika v NP a lišejníkových horách ve středním Norsku
Pohoří Rondane, turistika v NP a lišejníkových horách ve středním NorskuCesta na sever (1), výstup na Rondoslottet20.12.2008 | Josef Franc
Po několikaletém toulání po okolních horách středoevropského regionu začíná naše cestovatelské a fotografické touhy podněcovat stále více sílící "volání severu". Na přelomu srpna a září předloňského roku konečně realizujeme svoje plány a vyrážíme do velice zajímavé severské krajiny národních parků Rondane, Jotunheimen a Hardangervidda, pokochat se krásami tamní přírody. Malebná horská jezera, v nichž se zrcadlí vrcholky rozlehlých pohoří, severské lesy plné mechů, lišejníků i spousty hub, divoké horské řeky a vodopády, bizarní kamenné obelisky zasazené snad nějakým velkým architektem do horských planin - to jsou naše nezapomenutelné vzpomínky na krajinu, která musí učarovat snad každému. Opuštíme HanouPrůjezd přes Německo do Saßnitzu na Rujáně proběhl v pohodě, až na to, že soudruzi v bývalé NDR odmítli vzít při placení u benzínky Jirkovu platební kartu… Čas, který nám zbývá do odjezdu nočního trajektu do švédského Trelleborgu trávíme u Baltu hledáním jantaru pod křídovými útesy na severním okraji Saßnitzu (pozn. úspěšným). Konec v NorskuPo vylodění na švédské půdě následuje dlouhý přesun po dálnici na Göteborg a dál směr Oslo. Zatímco řidič tvrdý chleba má a musí se držet volantu, osádka vozu pokračuje ve spánku. První pohledy na míhající se okolní krajinu po úplném procitnutí dávají tušit, že se máme nač těšit. Navečer konečně zakotvujeme v útulném kempu Holungsoy na břehu jezera Vagavatnet a typická norská dřevěná chatka s trávou na střeše pro čtyři osoby za 300,- Norů (NOK) se stává místem odpočinku po naší dlouhé cestě z Hané. Cesta do pohoří RondanePohoří Rondane, jehož nejvyšším vrcholem je Rondslottet (2 178 m), leží ve východním Norsku a je třetím nejvyšším pohořím v zemi. Jeho území je ohraničeno ze severu údolím Grimsdalen, na východě tvoří jeho hranici řeka Atna, od západu k jihu jej pak vymezuje údolí Gudbrandsdalen. Do tohoto národního parku se vydáváme z městečka Otta, ležícího v údolí stejnojmenné řeky na jihozápad od pohoří. Sedm set výškových metrů z údolí k parkovišti Spranget zdolává vozidlo stoupáním silničkou přes osadu Mysuseter, na jejímž konci následuje úsek mýtné silnice. Placení mýtného je tu založeno na poctivosti motorizovaných návštěvníků, kteří u neuzamčené závory vypíší obálku s SPZ vozidla, vloží do ní minci 10,- Norů, zalepí a odtrhnou kontrolní ústřižek. Obálka s mincí se vhodí do kovové pokladny, ústřižek za okno vozidla - jak jednoduchá kontrola poctivosti nahoře na parkovišti. Rozlehlé parkoviště Spranget, ležící na široké náhorní plošině s opravdu panoramatickými výhledy na okolní vrcholy impozantní horské krajiny pohoří Rondane je východiskem do srdce tohoto národního parku. S plně naloženými popelnicemi na zádech se šotolinovou cestou vydáváme vstříc horám. Po hodince cesty kolem řeky Store Ula, protékající rozlehlou krajinou mechů, lišejníků a zakrslých osik, jsme u horské chaty Rondvassbu na břehu protáhlého jezera Rondvatnet, sevřeného vysokými stěnami okolních vrcholů. Odpoledne trávíme vycházkou údolím Illmanndalen pod jižními svahy vrcholu Storronden, kde se dostáváme do fotografického vytržení z nádhery a rozmanitosti místní přírody. Dravý horský potok zde protíná krajinu plnou zelení zářících mechových ostrůvků, tůněk usazených mezi trsy trávy i koberci lišejníků, které se nám ani nechce svými botami narušovat… Noclehárna v suterénu chaty se pak stává naším základním táborem; pohostinnosti místní kuchyně však využíváme pouze dnes a to degustací zeleninové chřestové polévky, která vyšla bratru na poctivých dvěstě korun českých - ovšem i s plátkem chleba. Tím degustace končí a další dny se již rozléhá hukot našeho plynového vařiče a polévky Vitana mají opět svoje čestné místo na našem jídelníčku… Pokus o výstup na Rondoslottet (2 178 m n.m.)K asi pětihodinovému výstupu na tento nejvyšší vrchol pohoří Rondane se chystáme s Jirkou, neboť Ivoš si rozhodně hodlá odepřít rozkoš tohoto tisícimetrového výstupu. Jako opravdový hanácký patriot odmítá jakékoliv výstupy větší než K1 (K1 = převýšení od úpatí k vrcholu nejvyšší hanácké hory Velkého Kosíře 4 420 dm n.m.). Ráno sice pohled na oblohu příliš optimismu nedává, avšak rozhodujeme se "vyrazit a uvidět". Od chaty Rondvassbu nás typická norská turistická značka tvaru písmene T hned docela příkře vytahuje do svahu, odkud se naskýtají zajímavé pohledy na jezero Rondvatnet i protilehlý horský hřeben s vrcholem Veslesmeden. Kamenitým svahem pokračujeme kolem rozcestníku a po zdolání 300 metrů převýšení jsme v dolině Rondholet, sevřené z obou stran vysokými skalními hřebeny, přes něž se začínají převalovat husté, vodou nasáklé mraky. A najednou se zatahuje a přichází prudký déšť, který neustává a jenž nás při našem úprku zpět na chatu zcela promáčí, Goretex - negoretex. Veslesmeden (2 015 m n.m.)Na přechod protilehlého hřebene Veslesmeden se vydáváme pouze s Ivošem, neboť Jirkovi, který si po včerejším slejváku dal svoje výborné trekové boty Hannwag do sušárny, v nich odešel asi nějaký procházející los, neboť ráno již v sušárně nejsou. Pravděpodobně došlo omylem pouze k záměně a jeden pár obuvi bude jistě na konci sezony v chatě přebývat, avšak tak dlouho zde opravdu nemůžeme zůstat, neboť tolik dovolené ani polévek Vitana nemáme. A tak mu nezbývá než vzít zavděk mými sandály, což je sice v těchto zeměpisných šířkách a tomto počasí poněkud nezvyklé, ale co už dělat. Vydává se proto zatím zpět k parkovišti Spranget, kam bychom s Ivošem také měli odpoledne dojít. Od chaty se vydáme zpět k rozcestníku na okraji jezera Rondvatnet a pokračujeme značenou cestou směrem na Doralseter. Po můstku přejdeme řeku Store Ula, vtékající do jezera a kolem ústí impozantního kaňonu Jotulhogget (Obrův kaňon) pozvolna vystoupáváme do hluboké rozsedliny Rondhalsen, která je plná suti. Cesta kamenitou táhlou planinou, značená kamennými mužíky je poměrně nezáživná a zdlouhavá; v horní části se však odkrývají hezké pohledy na jižní část pohoří i nejvyšší vrchol Rondslottet a člověk si teprve zde uvědomí ohromnou rozlehlost tohoto norského pohoří. Jak se dostáváme výš a přibližujeme se rozcestníku v sedle ve výšce 1 540 metrů, začíná se obloha, ráno modrá a slunečná zatahovat. Silný vichr se nám při výstupu opírá do zad a zde nahoře v sedle to fičí jak na větrné hůrce.Vzhledem k tomu, že vrcholek Veslesmeden se ztrácí v mlze, rozhodujeme se vynechat výstup a sestoupit dolů do doliny Rondvassdalen, k severní části jezera Rondvatnet. Dole u rozcestníku zjišťujeme, že vzhledem k tomu, že již skončila hlavní sezona, pojede nejbližší lodní taxi zpět k chatě Rondvassbu až za 3,5 hodiny. Máme tedy dost času na čekání v silném studeném vichru, vanoucím přes jezero dolinou. Zabaleni i v pláštěnkách, ve kterých vypadáme jako osamocená hlídka werwolfů, už rezignujeme i na focení a za kamennou ohrádkou odpočítáváme čas do odplutí lodi. Obava, zda loď vůbec připluje je rozptýlena příchodem dalších turistů, mezi nimi i norské školní výpravy, zmrzlé jak sobolí lejno. Loď přichází naštěstí o několik minut dřív než silný déšť, kterému však stejně neunikneme při hodinovém přesunu s plně naloženými expedičními popelnicemi na zádech od chaty Rondvassbu k parkovišti, kde jak doufáme, čeká Jirka v autě. Cestou nás už místy mámí smysly v podobě Faty Norgány, kdy se nám kameny na planině vepředu před námi jeví jako zaparkovaná auta na parkovišti… Po příjezdu naší promoklé výpravy do oblíbeného kempu u jezera Vagavatnet nám příjemná správcová udělá dobrou cenu za luxusní, stylovou, plně vybavenou chatu, kde ihned zapalujeme krbová kamna a sušíme oblečení. Uvařena výtečná krmě, kterou nám naše obětavé manželky zavařily doma do sklenic, po večeři pivko, kávička a po norských zprávách jdeme na kutě…
Jízdní řád od chaty Rondvassbu a z druhé strany jezera k chatě
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Zajímavé treky - Skandinávie, Grónsko, Island+ Cesty na sever; co je to polární den? |
|