Největší a nejhlubší plesa v polských Tatrách, okružní túra ve Vysokých Tatrách

Túra k největším a nejhlubším tatranským plesům

Polské Tatry nejsou našim turistům příliš známy. V minulosti bližšímu poznání bránila nemožnost překračování hranice po turistických značkách a pořádně opruzelí polští pohraničníci. Určitě řada z vás má s nimi nemilou zkušenost z Kasprova vrchu či z jiných míst.

Polské Tatry jsou opomíjeny zcela neprávem. Poláků z celkové rozlohy Tater připadla sice jen necelá čtvrtina, přesto se tato část může pyšnit řadou primátů. Například největšími a nejhlubšími plesy, ke kterým vás nyní zavedeme.

Stejně jako u velké řady dalších túr v této části Tater je nástupním místem Lysá Poľana. Z ní (respektive od sběrného parkoviště) se po zaplacení poplatku za vstup do národního parku vydáme Dolinou Bialki po asfaltové komunikaci k rozcestí s Dolinou Roztoki a Mickiewiczovým kaskádám (3/4 h - 1 h, Wodogrzmoty Mickiewicza).

Od Mickiewiczových kaskád budeme ale tentokráte pokračovat vpravo po zelené turistické značce proti proudu říčky Roztoka v krásné a značně hluboké dolině Roztoki. Les je hustý s minimem výhledů (býval hustý, dnes je z velké části sežrán kůrovcem), cesta je široká a pohodlná. Využívá se totiž k dopravě zásob na chatu v Dolině Pieciu Stawów Polskich, resp. k dolní "stanici" nákladní lanovky vedoucí ke zmíněné chatě.

Asi po 3/4 hodině se objevuje polana Nowa Roztoka (1 310 m) se starou salaší. Poprvé se otevírají slušnější výhledy. Přecházíme dva můstky přes potok a za slabou půlhodinku dorazíme na rozcestí (1 435 m) s černě značenou spojkou k chatě (3/4 h) a k nákladní lanovce na horní hranici lesa. Osobně ale doporučuji pokračovat po zelené značce kolem velkého skaliska zvaného Bacowa Skala a skalnatý úsek pod kótou Wrótka (1 570 m) k vodopádu Siklawa, který je velice krásný a také značně vydatný, určitě je vděčným cílem naší cesty. K němu je to ale ještě dalších asi 20 minut.

Následuje strmý výšvih na hranu doliny, vodopád budeme mít po pravé ruce. Panorama, které se vám otevře určitě každému vyrazí dech. Obrovská dolina s velikánským plesem, v němž je více vody, než kolik ji obsahují všechna plesa slovenských Tater dohromady! Wielki Staw je takovým zdejším mořem. Když pořádně zafouká, objevují se na jeho hladině poměrně velké vlny. Od okraje plesa a rozcestníku (1 688 m) pokračujeme vlevo k východu kolem návrší Wyźnia Kopa.

Nejprve obcházíme malé pleso - Maly Staw Polski a kolem staré chaty, dnes stanice strážců parku, se přesuneme k dalšímu z ples této doliny, které se nazývá Prźedni Staw Polski. Na jeho severovýchodním okraji se nachází krásná horská chata - Schronisko v Doline Pieciu Stawów Polskich.

Modře značený turistický chodník pokračuje zhruba východním směrem. Za chatou se zvedá zprvu poměrně mírně po úbočí vyvýšeniny Niźnia Kopa, k vrcholu Swistowa Czuba (1 763 m) ve skalním hřebeni Opalone. Později je stoupání o poznání strmější. Okolí chodníku je pokryto hustými a neprůchodnými porosty kosodřeviny.

Vysoké Tatry a polské Tatry jsou dalším z turistických průvodců po Karpatech. Již III. doplněné a zcela přepracované vydání průvodce Vysoké Tatry je tentokráte doplněno o polskou část Tater, která je logickou
a nedělitelnou součástí tohoto horského celku. Protože celkový objem informací v knize obsažených podstatně narostl, museli jsme přikročit ke zvětšení formátu publikace z tradičního kapesního formátu A6 na formát 114 × 188 mm, podobně jako např. «

Cesta se na chvíli napřímí a konečně budeme mít čas si vydechnout a hlavně se pokochat fantastickými panoramaty. Dolina Pieciu Stawów Polskich se svými plesy je doslova jako na dlani, letecké pohledy na ni jsou neopakovatelné. Je lemována věncem hor s takovými vrcholy jako Kozi Wierch, Svinica a Opalony Wierch. Na východě se pak rýsuje hřeben Belianských Tater.

Další cesta vede poměrně mírně zvlněným terénem k další kótě zvané Swistówka Roztocka (1 706 m), kolem které se pak chodník stáčí k jihu a začíná klesat. Nádherné alpínské louky jsou střídány trsy kosodřeviny a kamennými moři, níže nejdříve řídce, později hustě rostoucími stromy.

Začínají se otevírat fantastické pohledy do závěru Doliny Rybiego Potoku, do obrovského dvoupatrového ledovcového kotle s Mořským okem a Czarnym Stawem pod Rysami. Ten uzavírá mohutná skalní hradba Mengusovských štítů, vrcholu Rysy a Žabími štíty. Po sestupu z luk následuje strmý sešup, jenž je odjištěn řetězem.

Po jeho zdolání se za zhruba 15 minut dostáváme na asfaltovou cestu vedoucí k Mořskému oku. Na břehu největšího tatranského plesa stojí velká chata Schronisko nad Morskim Okiem, které je dalším záchytným bodem dnešního dne.

Neobyčejně fotogenické. Cesta mezi oběma dolinami trvá asi 1 a 1/2 hodiny a je opravdu krásnou trasou s nádhernými výhledy. Od Mořského oka pak budeme sestupovat po asfaltové cestě nazpět ke sběrnému parkovišti nad Lysou Poľanou. Sami tady nebudete, neboť k Mořskému oku směřují davy turistů v každou roční dobu. Orientačně naprosto nenáročné, téměř stále po asfaltové cestě s několika málo zkratkami procházejícími po lesních pěšinách.

• Obtížnost: Středně těžká, ale velice krásná túra k největším tatranským plesům
• Délka túry: 7 - 10 hodin
• Převýšení: asi 700 m
• Základní trasa: Lysá Poľana - Dolina Roztoki - Wielki Staw Polski - Swistowa Czuba - Morskie Oko - Dolina Rybiego Potoku

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.