Treking > Treky, turistika > Jarní túra kolem skalního Hričovskéh hradu v slovenských Súlovských vrších
Jarní túra kolem skalního Hričovskéh hradu v slovenských Súlovských vršíchTúra malebnými Súlovskými vrchy až do Žiliny9.8.2011 | Otakar Brandos
Dnes se vydáme na další z řady pěkných túr v Súlovských vrších, během které navštívíme nejen největší vodopád Súlovských vrchů, ale také romantickou zříceninu Hričovského hradu, jenž v minulosti střežil důležitou obchodní stezku. Z konečné autobusu v obci Hlboké nad Váhom (341 m) se vydáme po zelené TZ. Za chvíli míjíme pěknou hospůdku po pravé ruce, kde se dá příjemně posedět venku ve stínu mohutných stromů. Projdeme vesnicí a po poměrně široké lesní cestě postupně se zužující v pěšinu dorazíme k Hlbockému vodopádu. Ten je ale spíše znám jako Súlovský vodopád. Vody Hlbockého vodopádu padají z asi 15 metrů vysokého skalního prahu a celé místo je obklopeno skalním amfiteátrem. V roce 2002 byla turistická značka přeložena a vede vpravo pod vodopádem v jedné z roklí skalní oblasti Hlaviny. Tuto cestu doporučuji využít při sestupu a nebo náledí. Ještě si pamatuji kovový žebřík a jistící řetězy. Ta tady dnes již ale nenajdete. V okolí Hlbockého vodopádu je řada pěkných skalních věží a stěn a také jedna menší skalní brána (v horní části doliny napravo). Další výstup vede vzhůru poměrně příkře. Brzy se dostáváme na rozcestí s červenou TZ pod sedlem Roháč - Čiakov. Nebudeme ale vystupovat až do sedla, ale vydáme se vlevo po širokém chodníku a později lesní cestě k Hričovskému hradu. Sejdeme na křižovatku lesních cest. Nalevo je v lese velká chata, před ní je ohniště a lavičky. Pokračujeme rovně a asi po 15 minutách opouštíme lesní cestu a odbočujeme vlevo mírně dolů. Cesta pak ještě dvakrát změní směr a po dalších asi 15 minutách jsme u významové odbočky vedoucí k hradu Hričov (564 m). K poměrně zachovalým ruinám hradu je to odsud již jen posledních asi 5 minut. Během výstupu budeme míjet vlevo tři skály. Poslední z nich připomíná zkamenělého mnicha. Z Hričovského hradu se otevírají pěkné rozhledy, byť jsou zčásti zastíněny vzrostlými stromy. Pozor na padající zdivo, místy vypadá skutečně hrozivě. Z hradu se otevírají rovněž výhledy na stále se rozrůstající dálnici s řadou až nepochopitelně velkých viaduktů. Z Hričovského hradu sestoupíme zpátky na rozcestí a pokračujeme vlevo dolů. Následují pěkné skalky s borovicemi a cedulí připomínající tragické neštěstí z 27.6.1981. Před těmito skálami odbočíme vlevo a strmou cestou připomínající spíše tobogán míříme dolů. Po 10 minutách se cesta ale napřimuje a vycházíme z lesa. Za zády, na ostrém skalním ostrohu je vidět Hričovský hrad. Sejdeme do obce Hričovské Podhradie (325 m) a kolem skalního útvaru Hričovské rify opět stoupáme po úbočí vrcholu Veľká skala (530 m) ke kapličce. Za ní vycházíme na louku. Držíme se jejím středem, musíme projít kolem velké košaté hrušně. Od ní pokračujeme mírně nalevo vzhůru. Na hraně svahu u ohrady odbočíme doprava na lesní stezku, která nás po 10 minutách přivede ke skalce s křížem, kde si můžeme odpočinout na lavičce. Pokračujeme kolem dalších dvou upravených pramenů vody. Nad druhým z nich vpravo jsou lavičky se stolem a ohništěm. Asi oblíbené piknikové místo. Vycházíme na louku a pokračujeme po jejím okraji k mysliveckému posedu a do úzkého lesního průseku. Vlevo bude stráň s malými stromky. Je odsud vidět Hričovskou skalní jehlu. Po lesní cestě pokračujeme až k louce. Vpravo na stromě ukazuje cedulka, že máme odbočit doleva. Tady je ale nutné pokračovat rovně a dolů po spádnici po polní cestě do obce Ovčiarsko (420 m). Projdeme kolem moderního kostela a již jsme v centru obce, kde je opět neodmyslitelná hospoda. U ní je památný strom a autobusová zastávka. Pokračujeme nahoru nad vesnicí a po polní cestě po loukách do sedla mezi vrcholy Dubník (605 m) a Snoh (641 m). Dojdeme k remízku, kde není zřejmé kudy dál. Za velkým keřem šípků pod borovicí je ukryt značkařský kůl. Kolem něj se vydáme za remízek, kde pokračujeme vpravo po cestě vedoucí do lesa. Pokud se otočíme, je vidět některé z vrcholů Súlovských skal. Procházíme opět kolem remízku. Tady je velice špatně vyznačena odbočka vlevo, proto pozorně sledujeme značky! Projdeme remízkem a pokračujeme mírně napravo nahoru kolem velkého mysliveckého posedu. Dále sestupujeme lesem kolem upraveného pramene vody, za nímž se pustíme z travnatého svahu přímo po spádnici. Přitom se nám otevřou průhledy na řeku Váh. Mineme lyžařský vlek a po přibližně 7 minutách jsme již na asfaltové cestě. Projdeme kolem domu připomínajícího železobetonové pevnosti a sestoupíme na hlavní silnici č. 18 z Bytče do Žiliny. Buď počkáme na autobus na zastávce vlevo, a nebo dojdeme do centra Žiliny pěšky.
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Turbopřechod hor v okolí Považské Bystrice, aneb vážíme si Pováží+ Súlovské skály v babím létě + Súľovské vrchy, přírodní poměry; turistické chaty a útulny, levné ubytování + Přes Kečku ze Súlova do Súlova + Žibrid, Súľovské a Strážovské vrchy + Súľovské vrchy, tipy na výlet + Výstup na Súlovský hrad, Súlovské vrchy + Nejvyšší vrcholy Súľovských vrchů + Výstup na Veľký Manín (891 m), Súľovské vrchy + Silvestrovský výstup na Velký Manín + Dubnový výstup na Malý Manín (812 m), Súľovské vrchy + Hurá do Súľovských skal + Súľovský hrad, tip na výlet v Súlovských skalách + Turistický průvodce Považský Inovec, Strážovské vrchy a Súľovské vrchy |
|