Výstup na Jof di Montasio (2 754 m), po žebříku na horu v italských Julských Alpách

Jednodenní túra po visutém žebříku na nejvyšší kopec italské části Julských Alp

Využíváme stálého počasí začínajícího babího léta a máme v plánu výstup na obra italských Julek - Jof di Montasio (2 753 m). Ze Slovinska přijíždíme přes průsmyk Predil okolo stejnojmenného jezera do lyžařského střediska Sella Nevea, odkud stoupáme prudce do kopce po lesní asfaltce na náhorní plošinu Altipiano del Montasio. Sklon vozovky je hodně vydatný, takže případný výjezd na kole po této silničce musí být zážitkem pro každého vrchaře.

Parkujeme a vydáváme se nejdříve k chatě Giacomo di Brazza (1 660 m), odkud budeme pokračovat dále. Pořizujeme první fotografie okolních horských masivů a pokračujeme do sedla pod masiv Montasio. Cesta není nijak náročná, jde se většinou po trávě a pořádný stoupák nás teprve čeká. Po příchodu pod horský masiv končí tráva a následuje pouze klasický vápenec.

Čtěte také: Dvoudenní turistika okolo jezer Kriški podi, nejkrásnější trasy v Julských…

Horský chodník začíná prudce stoupat nejprve po suťovisku, dále pak skalním žlebem. Objevují se první ocelová lana, která slouží spíš pro bezpečnější chůzi v případě deště, takže ferratové sety zatím zůstávají v batohu.

Po další, nepříjemně šikmé, suťové plotně přicházíme k "třešničce na dortu" této túry - visutému žebříku Scala Pipan. Samotné lezení musí ještě chvíli počkat, v těsné blízkosti si na pár trsech trávy pochutnává rodina kozorožců alpských, a tak přicházejí na řadu opět foťáky…

Samotný žebřík vypadá sice bezpečně, ale přesto nasazujeme úvazky a horolezecké přilby. Trasa začíná nejdříve krátkou ferratou a pak přechází v samotný žebřík, který není na skále úplně napevno, takže nechybí trocha adrenalinu. Vylézáme na hřeben masivu a k samotnému vrcholu chybí pár desítek metrů.

Vítá nás otlučený kovový kříž a hlavně spousta výhledů na okolní velikány. Těm dominuje nejbližší Jof Fuart (2 666 m), čili Wischberg, který je velkou výzvou pro další výlet. Kopce jsou díky teplému ovzduší v mírném oparu, ale i tak je na panorama Julek nádherný pohled. Po celou dobu nás doprovází skupina kozorožců, pro které nejsou strmé vápencové stěny žádnou překážkou.

Doplňujeme energii a vydáváme se po hřebeni zpět k žebříku. Sestupujeme a stejnou cestou se vracíme zpět k autu. Díky výjezdu na náhorní plošinu činí celkové převýšení cca 1 250 m, což na Julské Alpy není moc, běžně se chodí přes 1 500 m. Výstup po žebříku je opravdovým kořením výletu, který mohu všem návštěvníkům Julských Alp jen doporučit.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.